Když se tu teda bavíme o kinoetóze, tak já tím jako malý trpíval v autě a autobusu, v dospělosti už skoro ne. Ale v posledních letech jsem vypozoroval (právě díky tomu, že se mi to několikrát vrátilo), že mi dělají největší problémy houpavé pohyby "nahoru a dolů". Například ve vlaku mi nikdy špatně nebylo, protože koleje jsou rovné a házejí s vámi jen do stran. To je OK. Když jsem letěl letadlem, bylo to skoro jako v pendolinu, jen to pohupovalo navíc i nahoru a dolu - a to jsem po půl hodině přestal dávat a už jen vydýchával. Podobně když jedu v autě jako spolujezdec v kopcovitém terénu, začínám to pociťovat (ale stalo se mi to naštěstí jen dvakrát, obvykle řídím, a to je mozek zaměstaný jinou činností a asi to tolik nebere).
Blbě se mi dělávalo i po pár minutách na dětské houpačce.
Dceři (od 4+) se to taky začalo projevovat a taky hlavně v autě (zvládne tak 20-40 minut), ve vlaku je v klidu. Zhoršuje se jí to když je někdo navoněný parfémem, takže i ostrý čichový vjem v tom bude hrát roli. A musím říct, že když se snažím "jet opatrně", aby ji to co nejméně houpalo a snažím se vnímat, co to auto dělá, tak se mi začíná dělat trochu špatně, i když řídím :D Takže asi opravdu platí, že mi řízení zaměstná mozek a ten tolik houpání nevnímá.
TLDR: Nejhorší je houpání nahoru a dolů. Silný smrad (ale i vůně) to zhoršuje. A hlavně, každej jsme individuál, takže co platí u mne, nemusí u jiných.