Zaskakovala jsem dnes zase na našem jiném pracovišti, takovým oldschool baráku. A pila z tohoto klenotu.

(Lino taky supr, hehe)

V naší jídelně stála před okénkem, kam se vracely tácy s nádobím, kuchařka v bílé zástěře bez rukávů a kontrolovala, jestli je snězené maso. Když nebylo, musel jsi jej dojíst. Knedliky, bramborový kaše a tyhle zbytky stírala z talířů do kýble.

Dodnes si pamatuju, jak mám torbičky narvaný vlákny hovězího a moje tělo se vzpěčuje to spolknout.

A puch toho hnusnýho jídla byl všude. V těch tácech, hliníkovejch příborech. A pak i v mejch vlasech, když jsem zdrhala pryč.

aby byl dojem kompletní - nezapomeňte na pachové vjemy školní jídelny - třeba pach kysaného zelí, když byl segedínský guláš nebo nezapomenutelné aroma drožďové polévky - z té jsem vždy málem vrhnul... není zač :)

stoly v naší jídelně byly tři dlouhý přes celou jídelnu, ale neměly stolní desku, ale jednotlivý malý desky, každej strávník měl svoji. střídavě červený a žlutý. osazenstvu tímto děkuji za další flashback.

aaaah, a policky v kuchynsky lince potazeny voskovanym papirem:p

PALEONTOLOG: Jo jo, spousta skříněk pod dřezy se drží tohoto schématu :)

L4MA: tipuju zespoda připínáčky

RSZ: plastovy ubrusy bylo ve zvyku aretovat temahle sponama, tady je rovnou prilepili? :)

RSZ: ...mohlo by byt! :-) Nicmene velmi dobre, takhle vypadala kazda druha skolni jidelna.

čssr to není, ale..

LIQUID_SOUND: já jsem jednou potkal nějaké "tuningove" se signalizaci klaksonem, potom jsem zbytek dětství hejbal s každým tykadlem a hledal, jestli to není TO tykadlo

SALVATOR: jako kocici fousky:))

MAR_TINA: Oficiálně se to jmenuje ukazatel šířky, takže bych předpokládal, že to tam bylo i proto, že korba byla trochu širší, než kabina. Kam ses nevešla tykadlama, tam ses nevešla ani korbou, i když kabinou eště jo.