Máme u nás pěkné koupaliště, ale okolnosti jeho vzniku jsem dosud neznala. Velká ilustrace doby a efektivity práce v akcích Z.
Historie a současnost města Mělníka Karel Lojka
·
Historie letního koupaliště Mělník – Podolí
Výstavba letního koupaliště byla započata v roce 1964 a až v roce 1971 bylo dokončeno. Výstavba v „akci Z“ trvala dlouhých sedm let.
Poznámka:
Takzvané „akce Z“ za dob socialismu byly organizovány pod záštitou tehdejších samospráv. Materiál a techniku obvykle dodal stát (i když byl často nedostatek materiálu i techniky), zatímco manuální práci vykonávali ve svém volném čase místní občané formou vyhlašovaných závazků. Za odpracované hodiny účastníci nedostávali žádnou odměnu, ale někdy získávali různé symbolická ocenění (diplomy, medaile či byli vyfotografováni a vystaveni na nástěnkách apod.). Původně mělo jít o pomoc při údržbě čistoty a zeleně v obcích. Postupem času se však v „akcích Z“ začaly stavět i náročnější objekty, jako jsou mateřské školy, kulturní domy, prodejny potravin, kanalizace nebo sportovní zařízení. I když byla účast oficiálně dobrovolná, ve skutečnosti byl na občany vyvíjen značný společenský a politický tlak. Neúčast mohla být kádrovým problémem (např. při posuzování přihlášek dětí do jeslí či mateřské školy a přijetí na střední či vysoké školy, či při cestování do zahraničí).
Nakonec území, které bylo pro koupaliště vybráno (mezi potokem Pšovkou a Řipskou ulicí), bylo nejvhodnější variantou, neboť pozemek nepodléhal trvalému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a tím se ušetřily značné prostředky. Na tomto území mohlo být uvažováno s rozsáhlým sportovištěm včetně krytého plaveckého bazénu a kempu. Měly být vybudovány dva bazény , jeden pro plavce a jeden pro neplavce, celková hodnota koupaliště byla vypočtena na 2,000.000.- Kčs. Finanční prostředky, zajištění brigád a socialistické závazky pracovníků závodů na provádění zemní práce i projektová dokumentace byly připraveny. Ale vládní výbor pro zvelebování životního prostředí tehdy nepovolil uvolnění finančních prostředků, a to podstatně ovlivnilo další výstavbu. V roce 1964 bylo započato s přípravnými a zemními pracemi.
Za největší dílo v rámci „akce Z" na Mělníku během socialistické éry byla právem považována stavba koupaliště na Podolí.
Dle kroniky města v letech 1965 až 1967 některé mělnické podniky neplnily slíbené závazky a staly se předmětem stranické kritiky OV KSČ Mělník. Nastávaly různé potíže. Vázly dodávky materiálu. Své závazky vůči stavbě koupaliště v brigádnických hodinách nesplnili pracovníci Domovní správy a Komunálních služeb, naproti tomu TDV poskytla odborného pracovníka, který odpracoval 253 hodiny. TDV také poskytlo na koupaliště materiál a mechanizační prostředky. Zaměstnanci n.p. Zelenina v Mělníku odpracovali na výstavbě koupaliště 92 hodin, zaměstnanci šlechtitelské stanice Sempra v Mlazicích osázeli podle závazku plochy přilehlého parku a prováděli údržbu těchto ploch. Mělnické školy kromě závazků na stavbě koupaliště měly v roce 1966 na svém kontě ještě mnoho dalších pracovních úspěchů.
Rok 1967
Koncem 3. čtvrtletí 1967 se situace na stavbě koupaliště podstatně nezměnila. Brigádnických hodin tu bylo od začátku roku odpracováno celkem asi sedm a půl tisíce, nejvíce stavební průmyslovkou (3.222 hodin), ale také družební brigádou z NDR (2.310 hodin), učňovskou školou ze Pšovky (581 hodin), pracovníky pekáren (391 hodin) apod., zatímco občané města Mělníka odpracovali na koupališti pouze 505 brigádnických hodin. Finančně i zapůjčením techniky podpořily výstavbu koupaliště jen některé podniky (Elektrárna, OPP, OSP apod.). Celková hodnota díla představovala částku 281 tis. Kčs, tedy asi 1/3 původního plánu. V této hodnotě přibylo k dosud vykonané práci vyzdění suterénního zdiva úpravny vody, částečná svislá izolace úpravny, zabednění stropu úpravny, částečné armování stropu a vybagrování jámy pro rekreační a plavecký bazén.
Akce "Z" bezesporu největší akcí výstavby města svépomocí občanů je stavba koupaliště, která vázne neuspokojivou účastí samotných občanů brigádníků. V roce 1967 bylo provedeno zastřešení celého objektu šaten a sociálního zařízení, dále betonáž úpravny vody. Naproti tomu plánovaná výstavba bazénů se asi přece jen pro nedostatek cementu neuskutečnila a také z důvodu, že litinové roury od SEPAP Štětí nebyly již do konce roku 1967 zakoupeny (v NM ani v protokolech R a P1 o tom není již zmínky). Brigáda studentů z NDR pracovala na koupališti v červenci, při oficiálním rozloučení dostali diplom a byli pozváni na slavnostní večeři.
Rok 1968
Rok Pražského jara a obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy. Na koupališti zcela uvízly práce po 21. srpnu.
Rok 1969
práce pokračovaly je zvolna, pracující neplnily své závazky
Rok 1970
Na tento rok si dalo město jako prvý úkol dokončení výstavby koupaliště. Nedostatky v zajišťování prací na koupališti, kde pro nedostatek materiálu a neuzavřením smluv a dodavatelů práce jen velmi zvolna postupovaly.
Rok 1971
Výstavba koupaliště pokračovala podle stanovených termínů. Plochy kolem bazénů byly zatravněny a osázeny zelení. Zpevněné plochy byly vydlážděny betonovými dlaždicemi a obrubníky.
30. května byla otevřena provozovna na městském koupališti, která je připravena pro provoz tohoto zařízení. Velkým přínosem pro cestovní ruch bude otevření nově vybudovaného koupaliště. K zabezpečení jeho provozu z hlediska obchodní činnosti byla v předstihu otevřena vybavená prodejna s celým sortimentem požadovaného zboží.
Koupaliště bylo otevřeno dne 1. července 1971. Po slavnostním přestřižení pásky bylo předáno veřejnosti k užívání. V ten den byla naměřena teplota vzduchu pouhých 17°C, takže nemohly být pořádány avizované plavecké závody. Teprve 4. července se oteplilo na 25°C a koupaliště bylo plně yyužito. První den navštívilo koupaliště na 3 tisíce návštěvníků.
Zásadní rekonstrukcí prošlo koupaliště naposledy v roce 2000, od té doby pokračuje pravidelná údržba a lokální opravy.
V roce 1973 bylo započato se stavbou krytého plaveckého bazénu s kovovou konstrukcí. Objekt byl otevřen přesně 14. prosince roku 1977 a dostal název Plavecký bazén družby měst Mělník-Solncevo SSSR.
Text a foto: Karel Lojka
Zdroj: kroniky města Mělníka v letech 1964–1971; Fr. Purš-Náš Mělník II. (město Mělník, 2018); internet