SILENT: No, ona norma není přesně definovaná (protože holt strukturalisti si s tímhle práci nedali), ale v zásadě se pohybujeme v trojčlenné struktuře: úzus - norma - kodifikace. Norma je většinou chápána jako soubor prvků, pociťovaných jako závazné, úzus jakýsi "přestupeň" normy (prvky užívané, ale nepociťované jako závazné). Kodifikace pak je "uzákonění" normy, tedy kodifikovaná je pouze spisovná čeština a čeština hovorová (resp. fonologický, morfologický a lexikální subsystém - syntax, pokud vím, komplexně kodifikovaná není). Termín "standard" jsem v tomhle smyslu používat neslyšela...
K hovorovosti - hovorová čeština je mluvená forma spisovné češtiny a jako taková je kodifikovaná taky. O její rozrůzněnosti ("hovorové češtiny") se diskutovat moc neodvažuju - pokud chápu dobře systém kodifikace, existují v jejím rámci regionální prvky, ale je brána jako v zásadě jednotná. Od ní se odlišuje obecná čeština (nespisovná), u které je třeba definovat, kterou myslíme (obecná čeština = nářečí, nespisovné, nebo obecná čeština = nespisovná čeština, tzn. soubor "různých nespisovných češtin", dialektů a interdialektů, které mají také své normy, nikoliv však kodifikaci).
A konečně ke "správnosti" - nechápu přesně, proč mluvíš o logice (ostatně ani kodifikovaná podoba není vždy logická - za spisovné nejsou uznávány mnohé germanismy, ačkoliv jediný důvod je právě ten, že jde o slova původem německá, prostě pozůstatek obranného purismu), ale rozhodně jsem netvrdila, že by "správnost" měla být posuzována logikou. Správné je - aspoň v téhle době - víceméně to, co je užívané, funkční a přiměřené. (Btw, současná bohemistika velmi nerada užívá pojem "správné", operuje se spíš s přiměřeností, nesprávné je v podstatě jen to, co je vytvořeno v nesouladu s jazykovou zkušeností rodilého mluvčího a la "já jít do kino".)
Proto jsem taky označila za "správné" všechny tři tvary - jsou užívané, situaci přiměřené. Způsob jejich tvoření se správností (vhodností) nemá nic společného. Obhajuje-li Finson tvar "těchhle", pohybuje se na osobní stupnici "méně pokleslé - více pokleslé" a patrně v tom má pravdu (tvary jako "těhle", "těhlech" vznikly dalšími změnami, v prvním případě kvůli jazykové ekonomii, protože skupina "chh" se špatně vyslovuje), analogicky tomu se odlišuje spisovný tvar od nespisovného, ale nic to nemění na tom, že použitelné a v příslušné komunikační situaci náležité budou všechny tři. (Jak jsem pochopila, v tom spolu v zásadě souhlasíme;) )