Dnes ČRo:
Moderátorka: "Jsou tam uvedeny dva datumy, který je ten správný?"
Host: "Správně jsou oboje dvoje"

To můžu potvrdit jako příslušnice generace, která měla povinnou ruštinu až do maturity - přejímat cokoli z ruštiny nebylo ani trochu cool, leda ve srandě, když jsme chtěli Rusy parodovat. Proto zůstala lidová čeština ruštinou prakticky nezasažena.

IDLE: Věc posledních let to možná není, ale poslední roky se to dle mne teprve rozlézá ve velkém a to se dá předpokládat, že angličtina má vliv minimálně větší. Podstatně víc mládežníků toto používajících se učí anglicky než rusky, to je fakt.

RAGNAROK: to je zajimava otazka, na kterou neni snadne odpovedet a lze zacit z ruznych uhlu - predevsim se muzes ptat synchronne nebo z hlediska vyvoje, muzes se ptat na urovni formy nebo z pohledu funkcniho. ja muzu zkusit jen obecny komentar - jazyky postavene na uhebnosti, jako je cestina, se vetsinou vyvijeji tak, ze po urcitou dobu tu ohebnost rozhojnuji a pak ji pomoci analogie umensuji. My jsme v obdobi, kdy se ohebnost pomalu ztraci. Neni uplne pravda, ze v pritomnem case by ceske sloveso nevykazovalo zadnou shodu s podmetem - napr. existuje shoda v cisle, kdyz uz ne v rodu (zena zna/zeny znaji), ale vsimni si, ze i ta se u nekterych sloves v soucasnosti zacina ztracet (sazi/sazeji). V minulem case k takovym ztratam nedochazi, ale zase je mozne podivat se do obecne cestiny, kde se shoda ztraci i v minulem case a to opet postupne, uz se ztratila v rodu (zeny, muzi, deti - chodil/i/), ale jeste ne v cisle. Dokonce ten rod se ztraci jen v mnoznem cisle.

Proc to tak je - tezko rict, z nejakeho duvodu se nektere funkce nejevi dostatecne dulezite, aby jejich formalni projevy nadale prezivaly. Predstav si to jako evolucni vyber :)

No v přítomném se žádná shoda neřeší. Ty tam máš na výběr příšerný tvar "se dělý", který vůbec neexistuje.