MALKE: Zrovna tohle doporučení je... velmi kontextové. Ale pokud vím, tvrdí to jen Internetová příručka, která je ochotná připustit i tvar potencionální jako dubletu k potenciální (zdůvodnění je docela rozumné, jenom by možná měli zavést i kategorii tvarů můžných, ale nedoporučených, když už se rozhodli striktně dodržovat pozici "pouhých" doporučení).

IDENTITY: Mno...

"U podstatného jména datum nelze odmítat v některých typech textů (zvláště těch, v nichž je třeba rozlišit kalendářní a počítačová data) ani tvary mužského rodu zejména v množném čísle, tj. datumy, datumů, datumům, datumy, o datumech, datumy. Např. Mezi nejčastější data patří datumy."

Vzhledem k tomu, že toto tvrdí Ústav pro jazyk český, nebyla bych papežštější než papež. Ano, ona k tomu (zřejmě) neměla důvod, jenomže JE to rozkolísaný jev. Jestli to byl navíc nepřipravený projev, vůbec bych to neřešila (stejně tak toho hosta, který patrně jednoduše jenom začal jinou větu, než nakonec dokončil, u mluveného projevu je to běžné a děláte to, přátelé, taky;) ).

Dnes ČRo:
Moderátorka: "Jsou tam uvedeny dva datumy, který je ten správný?"
Host: "Správně jsou oboje dvoje"

To můžu potvrdit jako příslušnice generace, která měla povinnou ruštinu až do maturity - přejímat cokoli z ruštiny nebylo ani trochu cool, leda ve srandě, když jsme chtěli Rusy parodovat. Proto zůstala lidová čeština ruštinou prakticky nezasažena.

IDLE: Věc posledních let to možná není, ale poslední roky se to dle mne teprve rozlézá ve velkém a to se dá předpokládat, že angličtina má vliv minimálně větší. Podstatně víc mládežníků toto používajících se učí anglicky než rusky, to je fakt.

RAGNAROK: to je zajimava otazka, na kterou neni snadne odpovedet a lze zacit z ruznych uhlu - predevsim se muzes ptat synchronne nebo z hlediska vyvoje, muzes se ptat na urovni formy nebo z pohledu funkcniho. ja muzu zkusit jen obecny komentar - jazyky postavene na uhebnosti, jako je cestina, se vetsinou vyvijeji tak, ze po urcitou dobu tu ohebnost rozhojnuji a pak ji pomoci analogie umensuji. My jsme v obdobi, kdy se ohebnost pomalu ztraci. Neni uplne pravda, ze v pritomnem case by ceske sloveso nevykazovalo zadnou shodu s podmetem - napr. existuje shoda v cisle, kdyz uz ne v rodu (zena zna/zeny znaji), ale vsimni si, ze i ta se u nekterych sloves v soucasnosti zacina ztracet (sazi/sazeji). V minulem case k takovym ztratam nedochazi, ale zase je mozne podivat se do obecne cestiny, kde se shoda ztraci i v minulem case a to opet postupne, uz se ztratila v rodu (zeny, muzi, deti - chodil/i/), ale jeste ne v cisle. Dokonce ten rod se ztraci jen v mnoznem cisle.

Proc to tak je - tezko rict, z nejakeho duvodu se nektere funkce nejevi dostatecne dulezite, aby jejich formalni projevy nadale prezivaly. Predstav si to jako evolucni vyber :)