• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FINFinovy parafráze a překlady + hosté
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    FIN: Ach ano, vím, že ty překlady už tu byly, jen si už nevzpomínám, jestli byly stejné, a dokonce už ani na to, jaký popud jsem Ti dával, tj. co jsem k nim napsal (že jsem (s)chválil je jednoznačné, tvoje překlady jsou prostě dobré), měl jsem zato, že jsi to "jenom" hodil do těch dvou sloupců...

    Ono stejně - pokud jsem něco někdy schválil, ještě to nemusí zákonitě znamenat, že za půl roku nemůžu mít výhrady. Ne snad, že bych byl nutně nekonzistentní, ale člověk se prostě jinak vyspí, je v jiné životní situaci a rozpoložení, takže ten text chápe trochu jinak - to asi známe všichni, ne?

    Mluvil jsem také o posledních čtyřech řádcích, přičemž tím posledním jsem to pouze podložil... Vnímám to totiž poněkud jinak: podle mne ten poslední řádek odkazuje na the feelings of the few - konečně to chápu, konečně jsem dospěl k poznání, ke kterému nedojde každý (že na konci jsme si rovni). Pokud by mělo na konci být stejně všechno jedno ("je to jedno" ve smyslu "na tom nezáleží"), nebylo by to poznání podstatné, respektive nebylo by vůbec k ničemu, nezáleželo by na něm... A to je podle mne docela rozdíl.

    Možná jsem se vyjádřil poněkud neobratně, ale - ačkoli naprosto chápu, co tě k tomu vedlo - prostě ten závěr vidím jinak ;-)

    BTW: Nevím jak tebe, ale mne na albu docela ruší předposlední Not Now John. Nějak ji nemůžu mezi The Final Cut a Two Suns In The Sunset vstřebat, vždycky mne z toho depresivního a unaveného tónu vytrhne...
    FIN
    FIN --- ---
    MAEROR: ano, přeložil jsem to volným veršem. což vzhledem k tomu, že už jsme v historii tohoto klubu párkrát probírali, že to jsou parafráze, není překvapením :-)

    nicméně

    a) tohle je malounko opravená verze staršího překladu, který už tu byl a který ty zrovna jsi schválil - jinak řečeno: tohle je verze 2 přepracovaná z původní verze právě na tvůj popud

    a

    b) z celkového vyznění textu mi přijde, že ač, čistě technicky a výslovně doslovně, tyto dvě věty znamenají samy o sobě něco jiného, v tomto případě a vzhledem k duchu celkového vyznění lze výraz "jsme si rovni" zaměnit "je to jedno" ve smyslu "a pak, v onom kataklyzmatickém okamžiku, už na nějakých rozdílech vážně nesejde" - tj. nesejde ne rozdílech, zatímco dřív sešlo, což vlastně znamená "tak teď jsme si vážně a skutečně konečně rovni - v tom průseru a když přestáváme všichni stejně existovat".

    a formulace "na konci to stejně bude všechno jedno" mi přijde unavenější a rezignovanější, což se mi zamlouvá opět vzhledem k celé písničce i depresivnímu tónu alba, které tou písničkou končí, viz texty předešlé :-)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    Jsem rád za svoje oblíbené Floydy, jenom si říkám, jestli ty poslední čtyři řádky v Two suns in the sunset nepřeložit trochu jinak, když to je volným veršem... Přece jenom je rozdíl mezi "na konci to stejně bude všechno jedno" a "na konci jsme si všichni rovni".
    FIN
    FIN --- ---
    One of the Few (Waters)
     
    When you're one of the few to land on your feet
    What do you do to make ends meet?
    Teach.
    Make them mad, make them sad, make them add two and two.
    Make them me, make them you, make them do what you want them to.
    Make them laugh, make them cry, make them lie down and die.
    One of the Few (Waters)
     
    Když jsi jeden z mála, co stojí nohama na zemi,
    co uděláš, aby oni věděli?
    Uč je.
    Nauč je řvát, nauč je litovat, nauč je sčítat dvě a dvě.
    Ať jsou jako já, ať jsou jako ty, ať jsou cokoli.
    Nauč je smát, nauč je zaplakat, nauč je lehnout a zemřít.

     
    http://www.youtube.com/watch?v=vOx6H6mweXg
    FIN
    FIN --- ---
    Pink Floyd
    Two suns in the sunset
     
    In my rear view mirror the sun is going down
    Sinking behind bridges in the road
    And I think of all the good things
    That we have left undone
    And I suffer premonitions
    Confirm suspicions
    Of the holocaust to come.
     
    The rusty wire that holds the cork
    That keeps the anger in
    Gives way
    And suddenly it's day again.
    The sun is in the east
    Even though the day is done.
    Two suns in the sunset
    Could be the human race is run.
     
    Like the moment when the brakes lock
    And you slide towards the big truck
    "Oh no!"
    You stretch the frozen moments with your fear.
    And you'll never hear their voices
    "Daddy, Daddy!"
    And you'll never see their faces
    You have no recourse to the law anymore.
     
    And as the windshield melts
    My tears evaporate
    Leaving only charcoal to defend.
    Finally I understand the feelings of the few.
    Ashes and diamonds
    Foe and friend
    We were all equal in the end.
    Pink Floyd
    Two suns in the sunset
     
    Dívám se do zrcátka na západ slunce,
    klesá mezi mosty nad cestou
    a myslím na všechno,
    co jsme nestihli udělat,
    a mám neodbytný pocit,
    spíš jistotu,
    že se blíží holokaust.
     
    Někdo přetrhl rezavý drát,
    pojistku,
    pod kterou doutnala zášť,
    a znenadání je opět jasný den.
    Na východě stoupá druhé slunce,
    přestože to první právě zapadlo,
    a žárem nových sluncí
    konečně vyhubíme sami sebe.
     
    Je to jako chvíle, kdy se zadřou brzdy
    a vlítneš do protijedoucího náklaďáku
    "To ne!"
    Ten okamžik ve zpomaleném filmu,
    hlasy doléhající z dálky
    "Tati, tati!"
    Jejich tváře už nikdy nespatříš,
    nespatříš už nic.
     
    A jak taje čelní sklo,
    mé slzy se vypaří
    v jediné vteřině.
    Teď chápu
    popel i diamant,
    přítele i nepřítele,
    na konci to stejně bude všechno jedno.

     
    http://www.youtube.com/watch?v=bqt5fZFvGVU
    FIN
    FIN --- ---
    Pink Floyd
    The hero's return
     
    Jesus, Jesus, what's it all about?
    Trying to clout these little ingrates into shape.
    When I was their age all the lights were out.
    There was no time to whine and mope about.
    And even now part of me flies over
    Dresden at angels one five.
    Though they'll never fathom it behind my
    Sarcasm desperate memories lie.
     
    Sweetheart, sweetheart are you fast asleep? Good.
    'Cause that's the only time that I can really speak to you.
    And there is something that I've locked away
    A memory that is too painful
    To withstand the light of day.
     
    When we came back from the war the banners and
    Flags hung on everyone's door.
    We danced and we sang in the street and
    The church bells rang.
    But burning in my heart
    The memory smolders on
    Of the gunner's dying words on the intercom.
    Pink Floyd
    The hero's return
     
    Ježíši Kriste, co se vlastně má stát?
    Snažím se ty klacky nějak vychovat.
    Když mi bylo tolik co jim, zhasla světla.
    Nebyl čas fňukat, nebylo si jak stěžovat.
    A i teď se část mé mysli vznáší
    v oblacích. Dole jsou Drážďany.
    Nikdy nepochopí sarkasmus
    – zoufalství zůstalo za námi.
     
    Zlato, zlato, už pevně spíš? Fajn.
    Je tu něco, o čem jsem nikdy nemluvil.
    Vzpomínka, jež do živého tne,
    vzpomínka příliš bolestivá,
    nesnese světlo dne.
     
    Když jsme se vrátili z války, všude prapory
    visely a na dveřích vlajky.
    Tančilo se a zpívalo v ulicích a
    všichni se smáli.
    Jen mě v uších pálí
    a přestat nechce
    poslední slovo umírajícího střelce.

     
    http://www.youtube.com/watch?v=qcpLJNQwO2g
    FIN
    FIN --- ---
    Pink Floyd
    The final cut
     
    Through the fish-eyed lens of tear stained eyes
    I can barely define the shape of this moment in time
    And far from flying high in clear blue skies
    I'm spiraling down to the hole in the ground where I hide.
     
    If you negotiate the minefield in the drive
    And beat the dogs and cheat the cold electronic eyes
    And if you make it past the shotguns in the hall,
    Dial the combination, open the priesthole
    And if I'm in I'll tell you what's behind the wall.
     
    There's a kid who had a big hallucination
    Making love to girls in magazines.
    He wonders if you're sleeping with your new found faith.
    Could anybody love him
    Or is it just a crazy dream?
     
    And if I show you my dark side
    Will you still hold me tonight?
    And if I open my heart to you
    And show you my weak side
    What would you do?
    Would you sell your story to Rolling Stone?
    Would you take the children away
    And leave me alone?
    And smile in reassurance
    As you whisper down the phone?
    Would you send me packing?
    Or would you take me home?
     
    Thought I oughta bare my naked feelings,
    Thought I oughta tear the curtain down.
    I held the blade in trembling hands
    Prepared to make it but just then the phone rang
    I never had the nerve to make the final cut.
    Pink Floyd
    The final cut
     
    Uslzenýma očima
    jen stěží vnímám tento moment v toku bytí,
    měl bych se vznášet vysoko na nebi, zatím
    střemhlav se k zemi řítím.
     
    Jestli dokážeš projít minovým polem,
    zbavíš se psů a kamery oklameš,
    v hale jsou střelci – jestli projdeš kolem,
    zadáš kód, dvířka sejfu otevřeš,
    povím ti, co nalezneš.
     
    Kluka s hlavou plnou iluzí,
    co miloval holky z magazínů
    a ptal se, s kým zrovna spíš.
    Může ho někdo mít rád? Nebo jen
    je to všechno bláznivý sen?
     
    Když odhalím temné hlubiny,
    dál se mnou vytrváš?
    Když otevřu své srdce
    ukážu slabiny,
    co uděláš?
    Prodáš ten příběh do novin?
    Odvedeš děti k matce
    a mě necháš být?
    Oddychneš s úlevou,
    až do sluchátka budu hovořit?
    Pošleš mě k čertu
    nebo mě dokážeš obejmout?
     
    Myslel jsem, že bych dál neměl skrývat své pocity,
    myslel jsem, že je na čase do živého tít,
    držel jsem nůž a ruce se mi třásly,
    byl jsem připraven to udělat, ale zazvonil telefon
    a já už nikdy neměl odvahu to dokončit.

     
    http://www.youtube.com/watch?hl=en&v=-wzwF3upH-A&gl=US
    FIN
    FIN --- ---
    The Fletcher Memorial Home
     
    Take all your overgrown infants away somewhere
    And build them a home, a little place of their own.
    The Fletcher Memorial
    Home for Incurable Tyrants and Kings.
    And they can appear to themselves every day
    On closed circuit T.V.
    To make sure they're still real.
    It's the only connection they feel.
    Ladies and gentlemen, please welcome, Reagan and Haig,
    Mr. Begin and friend, Mrs. Thatcher, and Paisly,
    Hello Maggie!
    Mr. Brezhnev and party.
    Who's the bald chap?
    The ghost of McCarthy,
    The memories of Nixon.
    Good-bye!
    And now, adding color, a group of anonymous latin-
    American Meat packing glitterati.
    Did they expect us to treat them with any respect?
    They can polish their medals and sharpen their
    Smiles, and amuse themselves playing games for awhile.
    Boom boom, bang bang, lie down you're dead.
    Safe in the permanent gaze of a cold glass eye
    With their favorite toys
    They'll be good girls and boys
    In the Fletcher Memorial Home for colonial
    Wasters of life and limb.
    Is everyone in?
    Are you having a nice time?
    Now the final solution can be applied.
    The Fletcher Memorial Home
     
    Vezměte všechny ty přerostlé parchanty někam
    a postavte dům jenom pro ně
    Fletcherův domov
    pro nevyléčitelné tyrany a vladaře.
    Každý den se na sebe budou dívat
    na neveřejné domácí televizi
    aby věděli, že ještě existují.
    Nic jiného už totiž nezabírá.
    Dámy a pánové, potlesk pro Regana a Haiga,
    pana Begina a jeho přátele, paní Thatcherovou a Paislyho
    (nazdar Maggie!)
    pana Brežněva a soudruhy
    (kdopak je ten chlapík?)
    ducha McCarthyho
    Nixonovy vzpomínky.
    Sbohem!
    A teď, abychom tomu dodali šťávu, skupina anonymních
    latinskoamerických naturalistických celebrit.
    Copak čekali, že je budeme brát vážně?
    Mohou naleštit medaile, naostřit
    úsměvy a na chvíli se zabavit těmi svými hrami.
    Bum bum, prásk prásk, padni, seš mrtvej.
    V bezpečí, pod stálým dohledem studeného skleněného oka.
    Dejte jim oblíbené hračky
    a budou to poslušní chlapci a děvčata
    ve Fletcherově domově pro koloniální
    vrahy.
    Už jsou všichni uvnitř?
    Už se všichni dobře baví?
    Nadešel čas na konečné řešení.

     
    http://www.youtube.com/watch?v=fLH5mCIGcvc
    FIN
    FIN --- ---
    Going
    Philip Larkin
     
    There is an evening coming in
    Across the fields, one never seen before,
    That lights no lamps.
     
    Silken it seems at a distance, yet
    When it is drawn up over the knees and breast
    It brings no comfort.
     
    Where has the tree gone, that locked
    Earth to sky? What is under my hands,
    That I cannot feel?
     
    What loads my hand down?
    Going
    Philip Larkin
     
    To večer kráčí k nám
    poli, jež viděn nebyl doposud.
    Žádných světel nerozsvěcí.
     
    Hebký se jeví zdáli a přec
    kol hrudi a kolen omotán
    útěchu nepřináší.
     
    Kam poděl se strom, jež
    oblohu se zemí poutal? Co mezi prsty mám
    a pocítit nemohu?
     
    Co ruce mé dolů sklání?
    FIN
    FIN --- ---
    Paul Simon & Art Garfunkel
    April Come She Will
     
    April come she will
    When streams are ripe and swelled with rain;
    May, she will stay,
    Resting in my arms again.
    June, she’ll change her tune,
    In restless walks she’ll prowl the night;
    July, she will fly
    And give no warning to her flight.
     
    August, die she must,
    The autumn winds blow chilly and cold;
    September I’ll remember
    A love once new has now grown old.
    Paul Simon & Art Garfunkel
    April Come She Will
     
    Duben – poprvé přichází,
    když potoky plní deště.
    Květen – spočine
    v náručí mém chvíli ještě.
    Červen – jinou píseň chce hrát,
    za dlouhých nocí nemůže spát.
    Červenec – vzápětí,
    bez výstrahy odletí.
     
    Srpen – zemřít musí,
    větry studené vanou, mrazivé.
    Září – nezapomenu,
    láska mladá tak hrozně zestárne.
    FIN
    FIN --- ---
    Philip Larkin
     
    Within the dream you said:
    Let us kiss then,
    In this bedroom, in this bed,
    But when all’s done,
    We must not meet again.

    Hearing this last word,
    There was no lambing-night,
    No gale-driven bird
    Nor frost-encircled root
    As cold as my heart.
    Philip Larkin
     
    Ze sna jsi řekla:
    polibek si tedy dáme
    na této posteli, teď.
    A až to uděláme,
    už víc se nesetkáme.

    Od těch slov
    sebečernější noc,
    pták vichrem hnaný,
    kmen zimou polámaný
    vřelejší je než můj tep.
    FIN
    FIN --- ---

    Kenneth Patchen
    There Are Not Many Kingdoms Left

    I write the lips of the moon upon her shoulders. In a
    temple of silvery farawayness I guard her to rest.

    For her bed I write a stillness over all the swans of the
    world. With the morning breath of the snow leopard I
    cover her against any hurt.

    Using the pen of rivers and mountaintops I store her
    pillow with singing.

    Upon her hair I write the looking of the heavens at
    early morning.

    Away from this kingdom, from this last undefiled
    place, I would keep our governments, our civilization, and
    all other spirit-forsaken and corrupt institutions.

    O cold beautiful blossoms of the moon moving upon
    her shoulders . . . the lips of the moon moving there . . .
    where the touch of any other lips would be a profanation.

    Kenneth Patchen
    Mnoho království už nezbývá

    Polibky měsíce na ramena jí píšu. V
    chrámu stříbrných dálek střežím její sen.

    Pro její lože píšu ticho na všechny labutě
    světa. S ranním nádechem sněžného levharta
    před újmou ji chráním.

    Perem řek a vrcholků hor její podušku
    plním písní.

    Do jejích vlasů vepisuji obraz nebe za
    časných rán.

    Daleko od tohoto království, posledního čistého
    místa bych držel všechny vlády, civilizace a
    zatracené, zkorumpované instituce.

    Ó, chladná a krásná poupata měsíce na jejích
    ramenou… polibky měsíce tam…
    kde polibek jiný by znesvěcením byl.

    FIN
    FIN --- ---

    Paul Simon & Art Garfunkel
    Mrs. Robinson

    And here's to you, Mrs. Robinson
    Jesus loves you more than you will know (Wo, wo, wo)
    God bless you please, Mrs. Robinson
    Heaven holds a place for those who pray
    (Hey, hey, hey...hey, hey, hey)

    We'd like to know a little bit about you for our files
    We'd like to help you learn to help yourself
    Look around you, all you see are sympathetic eyes
    Stroll around the grounds until you feel at home

    And here's to you, Mrs. Robinson
    Jesus loves you more than you will know (Wo, wo, wo)
    God bless you please, Mrs. Robinson
    Heaven holds a place for those who pray
    (Hey, hey, hey...hey, hey, hey)

    Hide it in a hiding place where no one ever goes
    Put it in your pantry with your cupcakes
    It's a little secret, just the Robinsons' affair
    Most of all, you've got to hide it from the kids

    Coo, coo, ca-choo, Mrs Robinson
    Jesus loves you more than you will know (Wo, wo, wo)
    God bless you please, Mrs. Robinson
    Heaven holds a place for those who pray
    (Hey, hey, hey...hey, hey, hey)

    Sitting on a sofa on a Sunday afternoon
    Going to the candidates debate
    Laugh about it, shout about it
    When you've got to choose
    Ev'ry way you look at it, you lose

    Where have you gone, Joe DiMaggio
    A nation turns its lonely eyes to you (Woo, woo, woo)
    What's that you say, Mrs. Robinson
    Joltin' Joe has left and gone away
    (Hey, hey, hey...hey, hey, hey)

    Paul Simon & Art Garfunkel
    Mrs. Robinson

    A teď vy, paní Robinsonová,
    nedokážete si představit, jak vás Ježíš miluje (jé, jé, jé).
    Nechť vám Bůh požehná, paní Robinsonová,
    v nebi každý dlí, kdo se zbožně pomodlí
    (hej, hej, hej… hej, hej, hej).

    Rádi bychom si udělali pár poznámek pro naše záznamy.
    Rádi bychom vás naučili si poradit s osobními problémy.
    Není tu nikdo, kdo pochopení nemá.
    Za chvíli se budete cítit jako doma.

    A teď vy, paní Robinsonová,
    nedokážete si představit, jak vás Ježíš miluje (jé, jé, jé).
    Nechť vám Bůh požehná, paní Robinsonová,
    v nebi každý dlí, kdo se zbožně pomodlí
    (hej, hej, hej… hej, hej, hej).

    Schovejte to někam, ať se nikdo nedozví.
    Možná stačí do komory mezi cukroví.
    Malé tajemství, aférka, rodinné smetí…
    Především to nesmí najít děti.

    Vrků, vrků, paní Robinsonová,
    nedokážete si představit, jak vás Ježíš miluje (jé, jé, jé).
    Nechť vám Bůh požehná, paní Robinsonová,
    v nebi každý dlí, kdo se zbožně pomodlí
    (hej, hej, hej… hej, hej, hej).

    Nedělní odpoledne na pohovce líné...
    Předvolební debata snad?
    Můžete se zlobit nebo smát,
    bez ohledu na to nakonec stejně
    nudou zemřete leda tak.

    Kam ses poděl, Joe DiMaggio?
    Opuštěný národ tě potřebuje (jé, jé, jé).
    Co vy na to, paní Robinsonová,
    co k tomu říct? Bleskový Joe je pryč
    (hej, hej, hej… hej, hej, hej).

    FIN
    FIN --- ---

    The More Loving One
    by W. H. Auden

    Looking up at the stars, I know quite well
    That, for all they care, I can go to hell,
    But on earth indifference is the least
    We have to dread from man or beast.

    How should we like it were stars to burn
    With a passion for us we could not return?
    If equal affection cannot be,
    Let the more loving one be me.

    Admirer as I think I am
    Of stars that do not give a damn,
    I cannot, now I see them, say
    I missed one terribly all day.

    Were all stars to disappear or die,
    I should learn to look at an empty sky
    And feel its total dark sublime,
    Though this might take me a little time.

    The More Loving One
    by W. H. Auden

    Na hvězdy hledím a dobře vím sám:
    kdybych k čertu šel, je nezajímám.
    Však lhostejnost je to nejmenší,
    čeho se bát od tvorů pozemských.

    Jaké by to asi bylo, kdyby zahořely
    hvězdy vášní, již bychom nespláceli?
    Jestliže obapolný ten vztah není,
    nechť jim náleží mé roztoužení.

    Obdiv chovám – tak věci se mají –
    pro hvězdy, jež se o nás nestarají,
    a nemohu říci, když hledím dál,
    že bych je ve dne zvlášť postrádal.

    Kdyby hvězdy všechny zemřít měly,
    zůstal by vesmír prázdný, pustý celý
    a na nebe v té dokonale temné kráse
    hleděl bych nakonec. Po nějakém čase.

    FIN
    FIN --- ---
    takže postupujeme s maličkatými korekcemi. když někdo narazíte na nejasnost anebo chybu (čtěte, prosím, pozorně), sem s tím.

    tech. pozn: Simonovy texty jsou, jako byly vždy, parafrázemi. je nutné to mít na paměti - chyba, obzvláště školácká, stále chybou zůstává, leč překlad je volný a někdy je uzpůsoben mému dojmu ze simova textu a hudby (ano, mému - koho taky jiného?) na úkor doslovnosti. cíleně. přesto, prosím, pozor na vysloveně neobratné obrazy/postupy a školácké chyby - upozornění žádáno, děkuji.
    FIN
    FIN --- ---

    John Donne
    A Burnt Ship

    Out of a fired ship, which, by no way
    But drowning, could be rescued from the flame,
    Some men leap'd forth, and ever as they came
    Neere the foes ships, did by their shot decay;
    So all were lost, which in the ship were found,
    They in the sea being burnt,
    they in the burnt ship drown'd.

    John Donne
    A Burnt Ship

    Plamen tak mocný zachvátil celou loď,
    že uhasit jej nelze nežli v náruči vod,
    kde námořník nejeden spásu svou hledá,
    však palba nepřátel spásy dosíci mu nedá.
    Tedy každý jeden zahynul, kdo na lodi se plavil:
    ten ve vlnách na prach sežehnut,
    toho v plamenech oceán zadávil.


    [ CNV @ PŘEKLADY - pomozte se správným překladem speciálních termitů ]
    FIN
    FIN --- ---

    Paul Simon & Art Garfunkel
    I Am A Rock

    A winter's day, in a deep and dark december;
    I am alone, gazing from my window to the streets below
    On a freshly fallen silent shroud of snow.
    I Am A Rock, I am an island.

    I've built walls, a fortress deep and mighty,
    That none may penetrate. I have no need of friendship;
    Friendship causes pain. It's laughter and it's loving I disdain.
    I Am A Rock, I am an island.

    Don't talk of love, but I've heard the words before;
    It's sleeping in my memory. I won't disturb the slumber of feelings
    That have died. If I never loved I never would have cried.
    I Am A Rock, I am an island.

    I have my books, and my poetry to protect me;
    I am shielded in my armor, hiding in my room, save within my womb.
    I touched no one and no one touches me.
    I Am A Rock, I am an island.

    And a rock feels no pain;
    And an island never cries!

    Paul Simon & Art Garfunkel
    I Am A Rock

    Zimní den. V chladu a tmě vyveden.
    O samotě z okna koukám na ulici pod sebou,
    jak mlčí čerstvě napadaný sníh.
    Osamělý ostrov - jako skála jsem.

    Pevné zdi. Pevnost vysoká a mocná.
    Nikdo neprorazí. Není potřeba.
    Přátelství a láska bolí, vyměním smích za cokoliv.
    Osamělý ostrov - jako skála jsem.

    O lásce nemluvím. Ale už někdo vyprávěl.
    Ještě v paměti ji mám, jen ruku natáhnout. Raději klid.
    Ticho musí být. Nemilovat, nelitoval bych.
    Osamělý ostrov - jako skála jsem.

    Mám své knihy a své básně, ochrání mě krásně,
    doma jsem v bezpečí. Ticho jako v hrobě.
    Neříkáš mi nic. Já neříkám nic tobě.
    Osamělý ostrov - jako skála jsem.

    A skála nezná slzy.
    A ostrov nic nezamrzí!

    FIN
    FIN --- ---

    For Emily, Whenever I May Find Her
    Paul Simon & Art Garfunkel

    What a dream I had:
    Pressed in organdy;
    Clothed in crinoline of smoky Burgundy;
    Softer than the rain.
    I wandered empty streets
    Down past the shop displays.
    I heard cathedral bells
    Tripping down the alley ways,
    As I walked on.

    And when you ran to me
    Your cheeks flushed with the night.
    We walked on frosted fields of juniper and lamplight,
    I held your hand.
    And when I awoke and felt you warm and near,
    I kissed your honey hair with my grateful tears.
    Oh I love you, girl.
    Oh, I love you.

    Pro Emily, ať už je kdekoliv
    Paul Simon & Art Garfunkel

    Jaký sen jsem měl:
    hedvábím zahalen;
    lehká krinolína v barvě burgundského vína;
    jemná jako déšť.
    Jdu prázdnou ulicí
    kol výkladních skel.
    Odbijí zvony katedrál,
    zmizí ve stínech
    a já jdu dál.

    Vyjdeš mi v ústrety,
    líc zarudlou noční tmou
    vonící jalovcem, světlem mrazivou.
    Ruku sevřu tvou.
    Po boku mi spíš, když se probudím,
    vlas medový slzou vděku políbím.
    Tolik tě miluji.
    Miluji tě.

    FIN
    FIN --- ---
    America 
    Paul Simon & Art Garfunkel 
     
    "Let us be lovers we'll marry our fortunes together" 
    "I've got some real estate here in my bag" 
    So we bought a pack of cigarettes and Mrs. Wagner pies 
    And we walked off to look for America 
    "Kathy," I said as we boarded a Greyhound in Pittsburgh 
    "Michigan seems like a dream to me now" 
    It took me four days to hitchhike from Saginaw 
    I've gone to look for America 
     
    Laughing on the bus 
    Playing games with the faces 
    She said the man in the gabardine suit was a spy 
    I said "Be careful his bowtie is really a camera" 
     
    "Toss me a cigarette, I think there's one in my raincoat" 
    "We smoked the last one an hour ago" 
    So I looked at the scenery, she read her magazine 
    And the moon rose over an open field 
     
    "Kathy, I'm lost," I said, though I knew she was sleeping 
    I'm empty and aching and I don't know why 
    Counting the cars on the New Jersey Turnpike 
    They've all gone to look for America 
    All gone to look for America 
    All gone to look for America 
    America 
    Paul Simon & Art Garfunkel 
     
    „Potáhnem’ to spolu, snad nestáhne nás dolů osud“ 
    „Pár drobných po kapsách mám“ 
    Koupíme krabičku cigaret, kousek pizzy bych ještě sněd’ 
    a vydáme se objevit Ameriku 
    „Káťo,“ povídám, v Pittsburghu na místo usedám, 
    „Michigan snad se mi zdál“ 
    Čtyři dny ze Saginaw jsem stopoval 
    abych objevil Ameriku 
     
    V autobuse jsme hádali 
    co obličeje prozradí 
    „Ten chlapík v plášti je špión,“ řekla 
    a já na to: „V motýlku kamera, už nás má.“ 
     
    „Sáhni do kabátu, dej mi cigaretu, musí tam být“ 
    „Poslední vzala za své před hodinou“ 
    Koukám, jak pole jdou, ona četla, byl klid 
    a měsíc vyšel nad krajinou 
     
    „Káťo, jsem v koncích,“ zašeptal jsem, když usnula 
    mám strach, nevím proč a to mě trápí 
    spočítal jsem auta na začátku dálnice 
    všichni se ženou podle krajnice 
    objevit Ameriku 
    objevit Ameriku 
    FIN
    FIN --- ---
    El Condor Pasa (If I Could) 
    Paul Simon & Art Garfunkel 
     
    I'd rather be a sparrow than a snail. 
    Yes I would. 
    If I could, 
    I surely would. 
    I'd rather be a hammer than a nail. 
    Yes I would. 
    If I could, 
    I surely would. 
     
    Away, I'd rather sail away 
    Like a swan that's here and gone 
    A man grows older every day 
    It gives the world 
    Its saddest sound, 
    Its saddest sound. 
     
    I'd rather be a forest than a street. 
    Yes I would. 
    If I could, 
    I surely would. 
    I'd rather feel the earth beneath my feet, 
    Yes I would. 
    If I could, 
    I surely would. 
    El Condor Pasa (Tu možnost mít) 
    Paul Simon & Art Garfunkel 
     
    Raději vrabčákem být, ne slimákem. 
    To bych chtěl. 
    Tu možnost mít, 
    moc bych chtěl. 
    Raději kladivem být, ne hřebíkem. 
    To bych chtěl. 
    Tu možnost mít, 
    moc bych chtěl. 
     
    Odletět v dál moc bych si přál 
    jako pták, co zmizí jen tak. 
    Každý den je člověk smrti blíž 
    smutkem roste 
    zemská tíž, 
    zemská tíž. 
     
    Raději hvozdem být, ne ulicí. 
    To bych chtěl. 
    Tu možnost mít, 
    moc bych chtěl. 
    Raději zem pod nohama ucítit, 
    to bych chtěl. 
    Tu možnost mít, 
    moc bych chtěl. 
    FIN
    FIN --- ---
    August 1968 
    by W. H. Auden 
     
    The Ogre does what ogres can, 
    Deeds quite impossible for Man, 
    But one prize is beyond his reach: 
    The Ogre cannot master Speech. 
     
    About a subjugated plain, 
    Among the desperate and slain, 
    The Ogre stalks with hands on hips, 
    While drivel gushes from his lips. 
    Srpen 1968 
    W. H. Auden 
     
    Obr činí, co od obra se čeká, 
    skutky příliš veliké na člověka. 
    Však jedno mimo dosah má přec: 
    ten hlupák neumí lidskou řeč. 
     
    Na zpustošené, šedé pláni 
    nad mrtvolami žal se sklání. 
    Však obr se na svět hrdě zubí, 
    zatímco žvásty mu padají z huby. 
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam