XCHAOS: vono popravdě teďka mluvíš o umění. kultura je přeci jenom složitější pojem :)

DUNAR_: Ne, tento termín jsem nevymyslel. Někteří tvrdí, že jej v sedmdesátých letech 19. století náhodně použil britský malíř John Watkins Chapman.

Ve skutečnosti již staří Římané, jak si povšiml během své svatební cesty po středomoří lord Byron, používali občas tento termín - i když většinou se značným despektem. Ale jinak souhlas - dvojznačnosti nepochybně zůstávají dvojznačné a šíp historie (vystřelený vítězi) se nepochybně pohybuje spíše jako bumerang. A ani já nedůvěřuju abstrakcím, které si žádají lidskou krev - zvláště pak pokud jde o třepotající se Prapor nespokojenosti, nebo dokonce o vrčící Ledničku spektakulárního konzumu.

Jo jo, takhle nějak jsem to myslel, s tou druhou větví postmodernismu (víceméně bez legrace). Pěkný text.

Aluze 3/2007 - Rozhovor
Postmodernismus etc.
Rozhovor s Ihabem Hassanem
Frank L. Cioffi

http://aluze.cz/2007_03/04_rozhovor_hassan.php

njn... "baviči a strašitelé". ale já jsem ochoten diskutovat i vážně... když bude s kým...

"já se ti snažím nabídnout maximum toho, co je ta větev postmodernismu která nezačala šňupat koks ještě schopna nabídnout"
no teda ROFL, to by se mělo tesat do kamene :D

VIR_KENNY: jo, jsem takovými lidmi obklopen :-) ale řekni mi - CO čekáš od fóra postmoderní filosofie ? já se ti snažím nabídnout maximum toho, co je ta větev postmodernismu která nezačala šňupat koks ještě schopna nabídnout - letos, v roce 2008.

nekdo je tu tak trochu magor....

VIR_KENNY: to je pitomost, já mám pár 10 let starých "značkových" mikin a triček Kenvelo z doby, kdy tehdejší přítelkyně pod vlivem experimentů s MDMA usoudila, že hipiesácko-punkově-grungeový image už je out... ale to nic nemění na tom, že teď jsou to úplně stejná odrbaná a sepraná trička a mikiny jako to, co jsem nosil před deseti lety. kruh se uzavírá. dnes je ta značka někde na úrovni KFC (tuším.. já to nesleduju...)

nyní mě zvolna přestávají oblékat maminka a reálné milenky - nejnovější přírůstek jsou značkové černo-červené (anarchistické!) spodky, které mi hodila do schránky jakási šílená cca-čtyřicetiletá nadržená křesťanka, která tvrdí, že Ježíš Kristus byl anarchista a kterou jsem v životě neviděl, ale měl jsem s ní jednou virtuální sex po internetu (fakt - v tomto případě - nekecám :-) - i když mi to asi nevěříte ... je to trochu psurreál, ale je to tak... :-)

chci říct, že ačkoliv tvůj mírně traumatický pohled na kapitalismus je jistě legitimní, tak já ho v podstatě nesdílím. současná doba nabízí obrovské možnosti. vezmi si třeba jen, že autor designu plechovky s Pringles nechal část svého popelu pohřbít právě v plechovce od Pringles... http://entertainment.slashdot.org/entertainment/08/06/01/0023244.shtml

osobně si myslím, že hra na ty značky je jedna z nejneškodnějších her, které lidé mohou hrát - a řekni mi, co by podle tebe teda lidi měli hrát místo toho, když ne tuhle hru...

a možná to je navíc dokonce Die Philosophie... já neumím německy.

VIR_KENNY: "Svoboda volby" je docela dobrý. :)

to jsou ty my nedodelany grafiky... ja mam treba normalni stastny lidi, znackovy odevy a tak, naskladany na hromade, kolem ruzny symboly moderniho veku, znacky a loga a kolem toho plot s ostnatym dratem a na brane napsano (a to jsem nikdy nedoresil jak presne a lip to formulovat) kapitalism macht frei nebo svoboda volby nebo tak... a za tim v dalce skladka a na ni rozlamana socha svobody, athenska sova i zlomeny krize a tak.... jako skladka idei...

VIR_KENNY: Das Philosophie macht Frei ?

Filozofie osvobozuje!

no, tak ono je někdy úsměvné sledovat ty snahy našich předků zařadit se mezi "dobré rodiny"... ale každopádně trvám na tom, že většina kultury začínala buď jako zábava, nebo jako propaganda... představa kultury jako psychoterapie je pěkná... nicméně za psychoterapii se taky platí.

celý ty kecy vo masový kultuře jsou nehorázný onanie sebestřednejch fetišistů z "dobrejch rodin"

VIR_KENNY:

A Theory of Mass Culture
Dwight MacDonald

"The mass man is a solitary atom, uniform with and undifferentiated from thousands and millions of other atoms"


"masa" je dnes už silně problematický pojem a teorie se od něj distancuje, vyjma označení masová média, protože jde o prázdné označení

jinak omlouvám se za včerejší extempore, spíš bych to měl psát jinam a sem postnout jen link... takže pokračování zde: [ XCHAOS @ diskuze o nesmrtelnosti chrousta (centrum pro léčbu memetických poruch a mementálních postižení) ]

VIR_KENNY: no hele, možná existuje pár zapomenutých autorů, ve své době neuznávaných, které někdo objevil 100 let po jejich smrti (a jistě k tomu dojde i u dnešních autorů... pokud je tedy neobjeví hned jejich matka po jejich sebevraždě, jako v případě Kennedy O'Toola...). Ale trvám na tom, že Shakespeare byl ve své době masová, komerční zábava. Nežil pokud vím z žádných grantů vypsaných královnou Alžbětou na kulturní činnost.

(Je fakt, že jsem se nějaké jeho hry snažil přelouskat v dospívání a moc mi to nevzalo, a že dnes kolem mě max. sem tam někdy přeletí nějaký sonet ve velké výšce a hned zase zmizí v dálce za obzorem... pro mě je prostě relevantnější, když Shakespeara cituje Dan Simmons ve svých brakových románech... protože se to prostě více vyjadřuje k době ve které žiju a jejím problémům...)

XCHAOS: prekvapuje mne, jak si si jistej ve vecech jako "Shakespeare byl ve své době masová zábava" a pak z toho rozvadis nejaky zavery. Problem ale je uz v tom, ze co ty povazujes za platny je na samostatnej rozbor a neni to platna pravda nebo fakt, jen tva interpretace.

VIR_KENNY: toto je řekl bych trochu problém lidí, kteří si myslí, že jsou něco lepšího než "konzumující masy". ale v čem přesně ?

Shakespeare byl ve své době masová zábava - tečka. Něco z dnešní doby přečká jakožto trvalý kulturní hodnota. Proč asi lidi znovu uploadují na YouTube ty 40 let staré záznamy The Who, které jsem zmiňoval ? a tisíce lidí se na to koukají ? Asi právě protože, ač sebeironicky připouštěli, že jsou pouze konzumní zábavou pro masy, tak právě díky tomu nadhledu se stali něčím víc - něčím, co evidentně samovolně přetrvává...

Nelze předem předvědět, co se ukáže jako trvalá hodnota a co jako krátkodobá zábava. Během svého života se to žádný umělec nedozví (i když když má někdo štěstí, tak může na stará kolena už trochu tušit... http://www.youtube.com/watch?v=aB0ATXh-97U To entertain immortals... ... podstatné, je tahle generace je první, která už věděla, která o co jde, zatímco ten Baudrillard mě přijde spíše jako generace mojí babičky. ovšem ti, kteří věděli o co jde, se většinou nestali součásti akademického establishmentu - tzn. jejich poselství je podle mě třeba lovit rozptýlené v popkultuře.

ukradeno filosoficko-anarchistickymu guru na cyberu...

Recenze: Hannah Arendtová - Krize kultury

Z hlediska mediální teorie je nejdůležitější esej, který se jmenuje stejně jako celá publikace – Krize kultury. V něm autorka tvrdí, že předpokladem vzniku masové kultury zrod masové společnosti. Tento zrod se datuje do 18. století, kdy byla celá masa obyvatel včleněna do společnosti – z pout fyzicky vyčerpávající práce se celá společnost osvobodila natolik, že má na kulturu dostatek volného času. Zatímco dříve mohl jedinec uniknout do mimospolečenských sfér, v masové společnosti, která pohltila veškeré obyvatelstvo, už není uniknout kam. Právě z toho pochází zoufalství masového člověka, který nemá kam uniknout – musí žít ve společenství, jemuž je však odcizen.

Podle autorky je největší rozdíl mezi společností a masovou společností ten, že společnosti sice kulturu chtěla, hodnotila a zneužívala, ale nespotřebovávala – kulturní předměty přežily staletí. Masová společnost naopak kulturu nechce, chce zábavu, a zboží zábavním průmyslem nabízené tato společnost opravdu spotřebovává jako všechno konzumní zboží. Výrobky, které jsou pro zábavu zapotřebí, slouží k chodu společnosti, i když nejsou nezbytné jako potraviny. Kultura tak byla komodifikována, stalo se z ní společenské zboží, které je předmětem obchodu a směny. Masová kultura tak postupně degraduje a přetváří se v masovou zábavu.

Arendtová staví kulturu a zábavu do protikladu: zatímco kulturní předměty přetrvávají, zboží zábavního průmyslu je spotřebováváno je neustále nutno vyrábět nové. Umělecká díla se nespotřebovávají, nejde o konzumní zboží a neužívají se jako užitné předměty. Pokud ale dojde ke smíšení těchto dvou hledisek, je kultura ohrožena – začíná být funkcionalizována.

Jenže největším nebezpečím pro kulturu nejsou konzumenti zábavních produktů, ale ti, kdo upravují kulturní předměty minulosti, aby se staly pro masu lépe stravitelné. V tomto okamžiku se kultura stává masovou – objevují se reprodukce kulturních předmětů, nová filmová zpracování klasických děl oproštěná od prvků vyšší kultury, redukována na kýč. Kultura je tak ničena, aby poskytla zábavu masám. Autorka to ukazuje na příkladu, že Hamlet může být stejně zábavný jako My Fair Lady, když bude patřičně upraven (a tedy znehodnocen). Výsledkem je úpadek tradiční kultury.

http://fss.muni.cz/rpm-blog/index.php?/archives/181-Recenze-Hannah-Arendtova-Krize-kultury.html