tak mam konecne koncept bakalarky
1. knizka fotografii - studijni snimky
Bude to soubor fotek, které vypovídají o tom, jak je třeba se odpoutat od své vlastní ruky, tak, abych na ní mohla hledět jako na objekt pozorování. Fotit své ruce, abych je necítila jako součást sebe. ( tam budou fotky, ktere jsou tu v klubu nize, foceno na digital, pres projektor na zed apod.+ ty pokusy z podzimu)
2. Instalace videa
To budou dve videa promitanana soucasne, tedy dvouma projektorama, na zed, vedle sebe tak, aby divak mohl pozorovat obe videa soucasne.
Na jednom videu je kamerou zachycen souvisly podvedomy pohyb mych rukou pri rozhovoru. Staticky zaber zepredu na moje ruce machajici, asi hodinu co mluvim v hospode.
Druhe video bude příběh mých rukou. Animace formou pixelace fotek v reálném prostředí. Bude to vymyšlený příběh, jak ruka, ruce, putujou, budou se pohybovat, setkávat, objevovat atd. Jde vlastně o fantazii vlastního života mých rukou. Kdybych jim nechala volnost a oni si mohli dělat, co chtějí.
Jde o jakousi konfrontaci těchto dvou videí. Kdy já, při mluvení velmi máchám rukama, a tak vůbec s nimi pohybuji, což ve mne zbuzuje představu toho, že vlastně moje ruce mají vedle mého rozhovoru i svůj vlastní rozhovor a interakce. Tak jak moje myšlenky v hlavě, když hovorřím, se tvoří vlastním životem, tak i ruce díky určitým podnětům dostávají prostor pro vlastní seberealizaci. Je to otázka do jaké míry samozřejme je toto reálné, ale k tomu já právě využiju možnost tvorby a vlastní fantazií si vytvořím video, příběh mých rukou, tak jak ho mám ve svých představách. A v protikladu k videu realném mých máchajících rukou (některé pohyby z obou videí si totiž jiste budou velice podobné) to vytvoří jakousi návaznost i představu pro diváka. doufam :)
3. Výstava fotek.
Poslední věc, která uzavírá téma do jakéhosi závěru budou vystavené fotky. V předeslých pracích jsou ruce pojaté né výtvarně a esteticky, tkaže zde chci udělat pár snímků vyloženě výtvarné, kde ruka bude předmětem kompozice a krásy. Tedy jen ruka a světlo.
Instalace jeste neni presne jasna, ale uvazuju o tom vyuzit jednu velkou plochu bile steny, na ktere rozehraju kompozici, ktera bude smerovat k jedne pomyslne posledni fotografii. A to fotografie mých rukou schoulené ve spánku u mého těla či obličeje.
Tím bych chtěla celou práci uzavřít vyjádřením, že svoje ruce mám ráda a příjimám je jako součást sama sebe i potom velikém dobrodružství, co zažily. Dávám jim svobodu, což neznamení totéž jako je opustit.