CAJA: ten jedlej kaktus sem jako sotva ochmyrene mlade na sve prvni autostoparske ceste /maroko/ trhal chytracky do rukou obalenejch trickem. /pote cco sem se hovadsky popichal.../ plody sem v klidu snedl a stavou zapraseny pracky sem si otrel....
....do toho tricka:/

trochu rostlinek. ludvikovi nejoblibenejsi fotky :)







myslim, ze fiky






eukalyptus, ktery se tam vsude v horach vysazuje a pry je to trochu pohroma, protoze tam uplne nepatri.



tohle se tam ji tak jako k svacine. lusk se otevre, a tam jsou velky jako velike fazole seminka, ktery jsou obalene v bile chlupate duznine. fazoli strcite do pusy, cumlate, dokud neocumlate vsechnu duzninu a pak fazoly vyplyvnete. zvlastni zpusob jezeni, ze se ji jen mala cast ovoce, ktery jsem vyzkousela poprve a ktery se tam v Peru ale aplikuje na spousta dalsiho ovoce a bobuli.



jedly plod kaktusu, opuncie. nezkouset trhat bez rukavic. ma to uplne pidi chloupky, ktere jsou dosti otravne :)



agave, myslim




telefonni drat

kolega psal clanek o cesneku a tak sem se dozvedel o peruanskejch bramborach
"Nezasvěcený by řekl, že se jedná jen o nějakou sbírku brambor. Přesto peruánská vláda na jejich ochranu vyčlenila část svých po zuby ozbrojených vojáků. Podobně úzkostlivě střeží svou genobanku v Saskatchewanu Kanaďané. Je chráněna téměř všemi bankovními ochrannými systémy, hlídána satelity a napojena na policii 
a hasiče. V případě požáru se navíc automaticky zapne plynový protipožární systém.

Také Česko má svoji unikátní genobanku. Tou je kolekce 648 odrůd česneků dlouhodenních. Podobná sbírka, ovšem krátkodenních česneků, je pouze v Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. „Kritický je začátek července, kdy se česnek sklízí. To si bereme služby a spíme na poli ve spacácích, abychom je uhlídali před zloději," přiblížil způsob ochrany českého národního pokladu vedoucí Centra aplikovaného výzkumu zelenin 
a speciálních plodin v Olomouci Karel Dušek."

vyborne trhy. tu cela ulicka jenom brambory












Dukaz, ze peruanci jsou fakt mali lidi



temer kazde mesto ma sveho jezise na kopci. Tady cusco a svitici socha na kopci




jezisi ve dne a klasicky napis na kopci




cusco

Kanon Colca, druhy nejhlubsi na svete. Proteka jim reka Colca, diky ktere byl kanon objeven jakozto turisticka destinace. Na rece se totiz raftuje a tak se lide dostali i do jinak dost nedostupneho kanonu.







krasne barevne terasovite policka indianu v horach. stale kanon Colca a horsky masiv And



tohle uz je nase cesta dolu do kanonu






tohle si fotim vyhled nekde v pulce cesty dolu



oaza, ktera lezela uplne na dne kanonu a kde jsme prespavali. druhy den jsme sli zase nahoru. vede tam jedina cesta, a to ta po skalach, kterou jsme sli. veskery proviant dolu se vozi na mulach a na mulach se take slabsi jedinci mohou nechat vyvezt nahoru zpatky na okraj kanonu. rano pred vystupem jsem si myslela, ze tak nakonec taky zkoncim :)



krasne vyhledy v andach jsme zazivali, ze by se z toho clovek posral

transparent jakesi nacionalni strany v Lime.




street art



ricni lode

obrazky z dzungle, bez komentare...
































kakao



kokos

typicka (ze zase pouzivam to slovo) ulice v Peru. Prasna a plna motokar. Myslim, ze toto je v Tingo Maria, mesto v polohorske dzungly, tam uz bylo dosti teplo. Auta se moc nepouzivaji, jezdi se na motorkach a motokarach. a jestli si myslite, ze se pouzivaji nejake detske sedacky, tak to je hluboky omyl. mimina se vozi na motorkach v naruci, zenske dokonce frajersky sedi na boku. a kdyz chcete prechazet pres ulici, tak se dobre rozhlidnete a v lepsim pripade jdete sviznou chuzi, neli bezite, aby vas nekdo nezajel. a to prosim hlavne na prechodu :)



vsudypritomni ptaci, mrchozrouti, popelari, co vypadali uplne jako supi, a peruanci jim rikaji, v prekladu "slepicaci"


cuzco. Mesto inku.




poulicni prodavac v Lime. tyhle pojizdne stanky mi uz ted chybi. Zivot venku na ulicich, stankari, piti a jidlo za par kacek, to bylo v Peru hodne prijemne.

take jsem uz naskenovala negativy, ale asi to bude chtit vyvolat fotky, protoze to skenovani slo blbe, moc nechapu proc, ale jsou z toho spis takove nahledy,trochu rozmazane. presto davam k nahlednuti aspon pro inspiraci, a pokud se fotky vyvolaji dobre, tak mozna mozna udelam nekde mensi vystavku.

cajacaja | negativ-peru – rajce.net
http://cajacaja.rajce.idnes.cz/negativ-peru/

v Lime jezdi tyto stare skolni autobusy


typicky obrazes na kopci. v tom si dost libujou a skoro kazde mesto melo vysazeny nejaky napis nebo kriz.


zivy plot z kaktusu. pouzivaji v Peru misto ostnateho dratu a funguje to dost dobre :)


jedno z mnoha autobusovych nadrazi, kteryma jsme procestovali.



pokusy studentu na univerzite v Arequipe. Na kusek kaktusu pestovali broucky, ktere se pouzivaji jako cervene barvivo. U nas v evrope zname z lentilek :)

zatim prvni vlastovky, z digitalu, fotil castecne Ludvik a neco i ja
cajacaja | peru-digital – rajce.net
http://cajacaja.rajce.idnes.cz/peru-digital/

Lima



typicka motokara a typicka indianka. takto oblecne v horach chodi normalne. jsou dost houzevnati, a tak kdyz je pocasi na tricko, oni chodi ve svetru. a jsou to maly lidi. tato dama napriklad me sahala priblizne tak k hrudi :)


a dosti vystredni, ze tam v horach, kde na vrcholcich je i snih, rostou kaktusy, ktere clovek ma zafixovane s uplne jinou krajinou.

Tak jsem se nakonec dockala dzungle.


Zavolali jsme Ludvika mistniho kamarada, a on nas pozval na vyjizdku za australankou, ktera si postavila barak uprostred dzungle. Jeli jsme tri cesti, tri peruanci. Najali jsme si auto s ridicem, takze v zadu jsme sedeli 4, a ve predu na jedne sedacce sedeli dva, Bolo a Federico. Peruanci jsou mali, takze to jde celkem snadno :) casto tu jezdeji lide i v kufru. A kdyz si najmete auto a chcete jet jako sporadany obcan, to znamena tri v zadu jeden vepredu, tak musite ridici zaplatit pate misto..
Dojeli jsme na farmu v dzungly, kde jsme si dali piti z kokosu, par bananu, citrony. Mechanika, ktereho jsme privezli opravoval motokaru, se kterou jmse pak meli jet dal do dzungle. Pak jsme se potkali s velkostatkarem, vlastnice 500 hektaru pudy. Kluci se s nim chvily vybavovali a domlouvali na rozhovoru pro sve studentske prace. Nakonec jim typek venoval 5kg kakaovych bobu.
Po par hodinach zewlovani mezi komary a banany jsme se vydali cestou do dzungle, motokara rvala, pac vyorano a bahno bylo dostatek, parkrat jsme tlacili, a pak nakonec doceli na mytinku, kde stal krasny obrovsky dreveny barak, ktery jak jsme se dozvedeli postavil sam Federico. Australanka nas vitala, nebyla ani moc prekvapeni, ze my cesi se pridali k vyprave :)
Misto bylo krasne, kluci sami byli prekvapeni, ze je tam celkem panenska dzungle, i tak blizko od mesta, takze ja jsem byla rada, ze se nasla fajn nahrada za nepovedeny vylet lodi do dzungle. Tam by to bylo asi jeste o trochu divocejsi, ale zel hrozilo, ze bych se nestihla do vikendu vratit, jelikoz mi v pondeli leti letadlo domu.
Barak krasny, misto nadherne, ale spousta komaru. V podstate nemuzete moc stat na jednom misto, furt chodite, ohanite se, ale stejne jste sezrani az na kost. Krize nastavala vzdy pri foceni, kdy se clovek 10 vterin soustredil, stal na miste, a pri tom ho kouslo deset komaru.
Byli jsme se vykoupat v potoce, protoze v dzungli se zpotite okamzite, a jste vlastne celou dobu permanentne zpoceni, a permanentne opatlany repelentem, ktery pomaha spis psychicky. Nicmene pro tech 5min svezesti po koupeli to preci jen stalo. Hned potom jsem uz zase byla zpocena. Po ceste zpatky od reky se nam postestilo a potkali na cesticce obrovskeho sklipkana. Byl krasny, obrovsky a strasidelny. Hrozne rychlej. Ale dlouho postal na foceni. Celkem s respektem jsme ho pozorovali, byl cerny a trochu mistama to prechazelo do ocelove modre. Chlupatej, no brr nechtela bych , aby po me v noci lezl.
Kdyz jsme se vraili uz se blizila noc, varili jsme na ohni nejake jidlo, abychom pohostili australanku a peruance, kdzy uz jsme se tak hezky prisrali k vyprave. Povesili si v baraku houpaci site a moskytiery. Barak byl otevreny, dvoupatrovy, takze mel hekzy vyhled primo do lesa. V noci jsem se teda trochu vydesila, protoze mi v baraku neco behalo, a bylo toho moc, shazovalo to nadobi ze stolu, susteli brouci ve strese, svaby vylejzali, a nez mi doslo, ze to co mi beha vedle hlavy jsou jen obycejne krysy chvily jsem se poradne bala. furt jsem si predstavovala toho cernomodreho pavouka. Nakonec jsem pomalu usinala s tim, ze moskytiera je nepropustna zed a co se deje za ni, me nesmi vzrusovat. Takhle jsem nakonec usnula a prestoze podlaha byla tvrda, udelana z dreva, kteremu mistni rikaji ocel, celkem jsem se vyspala.
Rano jsme vztavala se svitanim, dali si k snidani stavu z kokosu, grapefruit a banany, a udelali si vypravu do lesa. Takze dlouhe rukavy a nohavice, kvuly komarum a holiny nanohy, kvuly hadum, a do ruky macetu. Federico byl tak hodny a udelal na pruvodce, a prestoze jsme si mysleli, ze v lese vydrzime maximalne hodinu, kvuly komarum a vedru, tak jsme nakonec trajdali skoro 4hodiny lesem, kluci fotili o stosest sve fotky ruznych stromu do herbare a ja koukala, ochutnavala ovoce,co nam Federico nabizel, pila vodu z liany, a fotila prirodni striktury, ale hlavne odhanela komary !
Sezrani, ale stastni z nadherne prochazky pralesem jsme se vratili na barak, dali si chleba s avokadem a vydali se zpatky na farmu, abychom chytli stopa zpatky do mesta. Cestou zpet jsme jeste uvideli male opicky, ktere poskakovali po stromech a vykukovali na nas. Kluci trochu stresovali, porad se bali, ze zacne prset, a pak byhcom se nedostali nikam a musely tu zustat. Cesty se tu pri desti zmeni na neprujezdne blatove laguny. Ale vse dobre dopadlo, nejenom, ze neprselo, dokonce se nam hned podarilo sehnat odvoz z nedaleke vesnice, ktery nas odvezl domu na univerzitu. Kde jsme si konecne mohli na chvily sednout, aniz nas hryzali komari :)

Moje prvni seznameni s pralesem bylo nadherne, fakt jsem si to uzila, bylo to neuveritelne bohate a krasne priroda. Udeleli jsme take par videi, jak kracim lesem, tak snad to vsechno vyslo a budeme mit obrazky a vzpominku, ktere az se vratim hned zpracuju.

dneska jedem s Bolem lodi do jedne vesnicky se podivat a chytat ryby. Prevazne to budou asi pirane, nic jineho tu v rece neni, ale ty se nedaji moc jist, takze je zase pustime zpatky do reky :)

Tak zatim papa
Carol