AVATAR: a jak zajímavej wall!!! :)

ZORKAL: OK, samozřejmě střílím spíš do obecného konceptu, nikoliv konkrétně do hry, na které pracujete. I když věřím tomu, že díky vašemu vlivu hra ukáže svůj humanistický potenciál, stejně to ale bude jménem a ideou spojeno s tou vizí mozaiko-salátu, která mi přijde tak podezřelá -- čili bude to "multikulturalismus s lidskou tváří", což je furt lepší než multikulturalismus se žraločí tváří, to uznávám, ale proč se snažit "udělat žraloka vegetariánem", když je vděčnější prací naklonit si v lese jelena, který vegetariánem už přirozeně je...

... pokud jde o ty díla, tak ty jsem vskutku nečetl, jsou někde aspoň k nahlédnutí elektronicky?

Principielně ale: je tedy cílem hry aktivně pozměnit děti ve směru ideologie multikulturalismu nebo ne? Pokud ano, moje kritika z velké části platí, pokud ne a hra je o poznávání lidí a komunikaci s nimi, tak proč se jmenuje multipolis a ne třeba "přátelé"...? A jestli je to o poznávání a komunikaci s lidmi, tak mi to přijde už trochu apokalyptické s ohledem na to jak hluboko už společnost upadla, že je potřeba nasazovat deskové hry k tomu, aby se děti naučily spolu mluvit... není lepším nácvikem to, když spolu doopravdy mluví? Nebo to nedělají?

Ve skutečnosti, obávám se, děti žádný principielní problém s multikulti nemají, jsou to hlavně rodiče, z nichž někteří by hru měli asi hrát od rána do večera, protože rasistické a xenofobní demence se líhnou kde jinde než od nich. Přirozenou dětskou diskriminaci zrzavých, koktavých, příliš velkých, malých atd. nepočítám, ta tu byla co svět světem stojí a tu je potřeba krotit, ale proč by to zrovna teď mělo být ožehavější než jindy nevím...

YMLADRIS: Ale vůbec. Jen komentuj, prosím, jenom myslím, že na "defaultní štěkání" je tě škoda. I kdyby ho nezajistil nikdo jiný, znám ho jak staré boty, takže se v něm žádné nové informace nedozvídám, tudíž je to ztráta času tvého i mého.

STRYX: Světový strom je nekonečně bezva motiv, to máš úplnou pravdu. Zrovnatak úplně rozumím tomu, že se ti přirozeně asociuje s tím, pokud máš vyjádřit, že všichni žijeme nakonec v jednom světě "na jednom stromě",

(Nápad č. 1)
když bychom tu metaforu dotáhli do konce, dal by se z toho udělat moc pěkný engine pro multikulti hru - totiž útok bílých na hnědé nebo židů na araby by se ve hře znázorňoval tím, že jedna větev ulomí nebo přiškrtí jinou, která tak uschne a upadne a to ublíží stromu jako celku... strom by mohl být buďto zobrazeným pozadím pro jednotlivé detailní scénky, takže by existovala stálá aktuální zpětná vazba, nebo by mohl být celou dobu za plentou, takže by se jen zanášely určité údaje z každé proběhlé události a na konci hry by se strom odkryl a bylo by vidět, co z něj zbylo...

Ano, světový strom JE tím náležitým symbolem, ale otázka je, jestli pro multikulturalismus. Dovedu si snadno představit postmoderního kritika z řad derridovských dekonstruktivistů, který by (vlastně oprávněně) prohlásil, že takhle velký strom uprostřed obrázku je vlastně něco jako hlasité přihlášení se k univerzalistickému hive-mind eko-fašismu.

Symbol stromu je především symbol bytostné jednoty, sice jednoty košaté a bohaté, ale jednoty, nikoli pluralismu nebo jakéhokoli multi-cokoli. Je například symptomatické, že kromě pár alieních výjimek typu břečťan mají stromy a dřeviny listy jeden jako druhý... není to tak, že by na dubu byl jeden list rudý a jeden zelený, jeden hranatý a jeden oblý, ale všechny jsou podle jednoho základního mustru, výběžky jednoho organického srdce... navíc ten jeden kmen... co nacističtějšího si lze představit? Já se divím, že to už dávno nezakázali... Ein Volk, Ein Reich, Ein Stamm!!

Já ti naprosto věřím, ba jsem si jist, že anabáze při tvorbě musela být skutečně agonická. Jakožto paladino-druid jsi sáhl po symbolu, který staví na archaické obrazotvornosti, protože jenom tak se může člověk žijící spolu s Williamem Morrisem a C.G. Jungem v poklidu Elrondovy síně vztáhnout k ideji "nebudeme se přeci prát kvůli maloměšťácké malosti" ... ovšem skutečným backgroundem multikulti není vize organické jednoty, ale paradigma, ve středu jehož "meme cloudu" jsou pojmy jako "fluidita", "sítě sítí", "flexibilita", "decentralizace", "globalizace", "heterogennost", "pluralismus", "kulturní mozaika"...

... stačí si tyhle výrazy, třeba tu metaforu "mozaiky", která je s multikulti často spojovaná, položit vedle metafory "stromu" a hned je vidět, jak propastně daleko od sebe tyhle dvě symbolizace stojí. Strom je centralizovaný, jednotný, organický, živý, provázaný napříč měřítky skrze fraktální soběpodobnost... mozaika je artificiální, neživá, necentralizovaná, nejednotná (teoreticky ji lze např. libovolně dlouho rozšiřovat, nemá přirozené hranice, formu)...

... jinou metaforou pro multikulti je "mísa salátu" ... opět, fragmenty, oproti stromu už neživé, připravené k jídlu - zbývá se zeptat: pro koho je tohle pohoštění připraveno? Rozhodně ne pro nebohé kousky rajčat a mozzarelly, které v salátu plavou...