STRYX: ano. rozumim.
mozna zalezi na vztahu cloveka k asimilaci/podmaneni. zamlada kdyz jsem to cetla, zazivala jsem neco jako setkani se stinem -/cele mladi ctes ty pribehy kterak honza draka porazil princeznu ziskal, o te nasi mocne kulture jak je jen otazka casu porucit vetru desti. a pak ten holdstock konfrontuje, tusis ze pise o necem realnym, ze jsou tu veci mnohem vetsi starsi desivejsi ale zaroven prave podmanivejsi, nez ty nase civilizacni, moderni, postmoderni slupky. to, ze hrdiny vcucne takova jakasi struktura nepodrizujici se nasemu diktatu, = desive. pac to jsem mela ve stinu, smerem k silenstvim a tak.
pokud svuj aktualni postoj minis tak, ze ano, archetypy hluboko v nas jsou fakt ... archetypalne silne :) ale proste to je beh sveta, ze nas to pohlcuje a cely to bezi vetsi a hlubsi a drsnejsi, nez ty nase pidi-pribehy a v tom je ten rad a struktura, tak jo, cim jsem starsi tim vic je zrejme ze neporoucime fakt nicemu podstatnemu natozpak vetru. cili v tom prijeti tohoto bych mohla od brutality postoupit k ornamentu.
zase jsem vzpomnela david abram - prijde mu zasadni s prirodou mluvit - jinak je z toho ruzne potize
---
driv se lidi v lese bali a za palisadou mesta mene. my se ve meste bojime vic nez v lese. holdstock ukazuje ze les nechapem, ze adekvatni je bazen. semizda. ty to vidis ze je to vecne se menici listi, takze bazen ti to nehaze jen klid?
nepisu moc peclive ale treba to vybudi neco :)