...nic neobvyklyho, jen se o tom doposud tolik netlachalo .. nejspis nedostatek mrtvych .. no com
Mezi lety 1900 až 2001 bylo jen v tichooceánské pánvi zaznamenáno na pobřeží 796 vln tsunami. Tedy zhruba osm ročně. Ovšem většinu z nich zaznamenaly pouze citlivé přístroje, protože nebyly vyšší než několik centimetrů. Těch ničivých bylo v minulém století 117.
Tyto jevy registruje v Novosibirsku institut ruské akademie věd pro matematickou geofyziku, který ve spolupráci s UNESCO provedl rešerši sahající hluboko do minulosti.
Nejvyšší příbojovou vlnu zaznamenali poměrně nedávno v Japonsku. 12. července roku 1993 na ostrově Hokkaidó. Podmořské zemětřesení vyvolalo příbojovou vlnu, která u pobřeží dosáhla výšky přes 30 metrů. O život ale přišlo naštěstí "jen" na 200 lidí. Skutečným rekordmanem však byla příbojová vlna vyvolaná podmořským sesuvem půdy na Aljašce 9. července 1958 v zátoce Lituja. Vlna byla zprvu vysoká asi 25 metrů. Jakmile se dostala do úzkého hrdla zátoky, dosáhla výšky až 485 metrů. Počet obětí není dosud znám.
Už z toho je patrné, že tsunami nejsou zvláštností pouze tichomořské oblasti. Je pravda, že zhruba pětinu z nich vyvolávají zemětřesení v okolí Japonska a že útočí na pobřežní země, ale zasaženy bývají i další části světa. Na pobřeží Jižní Ameriky vzniká zhruba 15 procent tsunami, u pobřeží Nové Guiney a Šalamounových ostrovů asi 13 procent a u Indonésie 15 procent zaznamenaných tsunami.
Ušetřen není ani atlantický bazén. Vědci shromáždili důkazy o 260 případech, ke kterým došlo od roku 60 před Kristem. K zatím největší katastrofě došlo 1. listopadu 1755. Ten den zničilo Lisabon zemětřesení, po němž vypukl požár. Lidé se chtěli zachránit na březích řeky Tejo, ale tam je smetly obrovské vlny. O život podle dobových pramenů přišlo 60 tisíc lidí.
Ještě častější jsou tsunami ve Středozemním moři. Novosibirské záznamy uvádějí, že za posledních 3600 let tam došlo ke 550 zničujícím přívalům. K nejdramatičtější události došlo roku 1628 před Kristem. Vlnu tsunami vyvolala erupce sopky Thera (nyní Santorini, která byla patrně hlavní příčinou zániku mínojské kultury na Krétě.