Taky nejsem objímač stromů ani záchránář velryb, ale připadala bych si jako totální konzumní blbec, kdybych se měla unést každou zaručenou inovací kosmetických koncernů, který (povětšinou) vydělávaj na touze být krásná jak ta paní na obrázku, co prošla fotošopem, nebo ta, která se mi pod vlivem všestrané masáže mohla vytvořit v hlavě. Na zázraky už nějakou tu dobu nevěřím a je mi kupodivu líp, jsem ráda, že neztrácím čas hledáním toho nejgeniálnějšího výrobku, ale spíš nejjednoduššího a nejsnažšího způsobu, jak o sebe pečovat a zároveň se nenechat unášet proudem tupých sloganů. Moje řasy prostě nebudou nikdy ani delší, nebo ještě delší, hustší o 600 procent, moje pleť nebude vypadat o dvacet let mladší ani moje černé tečky nikdy nezmizí, dokud si nepořídím místo kůže igelit, potit se budu dokud nebudu pod drnem, a je mi to už konečně srdečně jedno.