OMNIHASH &
HONCKA &
KOUDY: Přiznám se, že tady by mě dost zajímaly podrobnosti. Jak jsem občas zmiňoval, učím děcka na přelomu prvního a druhého stupňe robotiku a musím říct, že není až tak neobvyklé potkat někoho, kdo se zajímá o složitější stavby, spíš obvykle nemají materiální prostředky na to, aby stavěli opravdu velké stroje.
Na druhou stranu běžně potkávám dospělé, kteří tvrdí, že by nepostavili ani něco z pěti set dílků. Dlouhodobě odhaduji, že má velký vliv to, jestli se rodiče nějak věnují dítěti, když mu dají stavebnici. Když rodič dítěti ukáže, co všechno se z ozubených koleček dá postavit, tak podlě mě dítě snáz získá trpělivost a jistotu při stavění velkých modelů. Děti architektů zase obvykle nemají problémy se stavbou komplexních budov.
Teď je otázka, jestli u dětí, kterým se zdá 1800 dílků nedochází k tomu, že rodiče prostě dítěti předhodí stavebnici, aby se ho zbavily a nijak se mu při tom nevěnují.