• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ELIDORKalendarium - zajímavé události a výročí - bez ohledu na datum
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Koně středověkých rytířů nebyli žádní obři, připomínali dnešní poníky — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3427220-kone-stredovekych-rytiru-nebyli-zadni-obri-pripominali-dnesni-poniky
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    mohlo by vás zaujmout
    Staročeské názvy savců. Jejich původ a vývoj v nové češtině. https://is.muni.cz/th/s46k1/Diplomova_prace.pdf
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Výroba ‚tkaného vzduchu‘ se zapomněla i díky kolonialismu. Dhácký mušelín ale pomalu opět ožívá

    Mušelín z bangladéšské Dháky byl tak lehký, že se mu přezdívalo tkaný vzduch. Kdo chodil v šatech z této průhledné látky, byl prý často obviňován z pobuřování společnosti. Zmínky o dháckém mušelínu je možné najít i ve dva tisíce let starých svitcích. Do současnosti se ale prastará výroba nedochovala. Do dháckého mušelínu se oblékali už ve starověkém Řecku, znali ho v Egyptě a Persii. V Evropě ho nosila francouzská královna Marie Antoinetta nebo císařovna Joséphine Bonaparte. Látka si získala svou oblibu především kvůli své jemnosti a kvalitě. Údajně se zdála být až tekutá a kolovaly o ní pověsti, že nemohla být vyrobena lidskýma rukama. Autorství se tak přisuzovalo mořským pannám nebo vílám.

    Mušelín se v okolí dnešního hlavního města Bangladéše vyráběl tisíce let z rostliny s názvem phuti karpas rostoucí u řeky Meghna. Z ní je možné získat vlákna podobná bavlně, ale s unikátními vlastnostmi. A pak tu byla ještě zručnost dháckých tkalců. Na výrobě mušelínu pracovaly celé vesnice – každá se specializovala na některý ze 16 výrobních kroků.

    Řemeslo se ale postupně vytratilo. Róby z mušelínu najdeme už jen v evropských sbírkách, a i ty jsou staré stovky let. Na vině je britský kolonialismus, kdy na konci 18. století tehdejší Mughalskou říši dobyla britská Východoindická společnost. Britové ovládli produkci mušelínu a snažili se zvýšit produkci, aby mohli žádanou látku prodávat do Evropy – v Londýně se za mušelín platilo až 26krát více než za hedvábí.

    Brzy se ale objevila levná evropská konkurence. Tlak na výrobu a levnější napodobeniny z obyčejné bavlny tak vedly k úpadku řemesla na konci 19. století.

    Mušelín se ale již několik let vrací. Obnovené řemeslo se ukázalo těžší, než se zdálo. Kvalita zatím oproti proslavené látce zaostává. Jeden čtvereční palec běžné látky totiž sestává zhruba ze 40 až 80 překřížených vláken. Ten původní dhácký mušelín měl své unikátní vlastnosti proto, že u něj se na čtverečním palci křížilo až 1200 vláken. To běžnému tkalci dnes připadá jako sci-fi. Dosažené maximum je zatím 300 vláken.
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    a snad to sem patrí, pokud máte jiný názor, nezlobte se .

    úryvek:
    Dobrák pan Patera
    Vrchní číšník v kavárně Union v Praze na rohu Národní třídy a Perštýna (již zaniklá) byl pozoruhodný pán. Kavárnu navštěvovali malíři, literáti, sochaři a Pateru měli v oblibě. On jim to oplácel. Působil v kavárně 1907-1925 a hned po několika dnech si zapsal do paměti, co který host čte za noviny. A jakmile dotyčný vešel, už mu nesl oblíbené čtivo. Znal dobře své hosty, jejich poměry a zvyky.

    To se mu také nevyplácelo, protože nejen často „počkal“ s placením, ale i sám půjčoval. Sám byl někdy neurvalý, až hrubý, ale to byla jen jakási zástěrka jeho štědré mysli. Hosté mu dohromady dlužili i několik tisíc korun. Někdy se dotyčný „vypůjčovník“ styděl, že nemá peníze a kavárně se vyhýbal. Jak jej poté Patera potkal, prohlásil: „Když už, člověče, nejdou platit, tak přijdou alespoň na kafe s máčením, jíst přece musej, co si na nich vezmu, když umřou hlady?“

    Poskytování půjček ovšem nebylo zrovna delikátní. Josef Lada, který se za nedostatek peněz velmi styděl, nikdy nevěděl, kde a jak má Pateru o peníze požádat, aby to neslyšeli ostatní hosté. U sklepa? Na chodbě? Nakonec prosbu zašeptal u svého stolu. Patera nehnul ani brvou, ale: „Co to bylo, ke všem čertům platné? Když se potom rozkřikl na celou kavárnu: No dobrá, dáte mi to zítra!‘“

    E. A. Longen, spisovatel a dramatik, vzpomínal, jak Patera s oblibou pozoroval Jaroslava Haška, který psal své humoresky přímo v kavárně. Občas k němu přistoupil a říkával něco na tento způsob: „Napíšou tam do toho povídání něco o černým kafi nebo buchtě, ať vidím, že sou opravdovej spisovatel, pane Hašek.“ A: „Hašek přikývl a pak se Patera při čtení povídky podivoval, neboť zapletl do děje jak určená slova, tak i vrchního Pateru.

    Patera měl své oblíbence, ale běda, když jej někdo rozzlobil. Ve svém volnu obcházel všechny kavárny a hledal své „nevěrné“ hosty. Když nějakého našel, přistoupil k němu a zahudroval: „U mně jste mrtvej muž, pane!“ Půjčky se pak dotyčný už nedočkal.

    „Ty mamlase, tobě to nechutná?“ Svérázný svět číšníků a hostinských - Novinky.cz
    https://www.novinky.cz/historie/clanek/ty-mamlase-tobe-to-nechutna-sverazny-svet-cisniku-a-hostinskych-40375675
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    iDNES.cz: Zemřel novinář, který svou otázkou odstartoval pád Berlínské zdi.
    Zemřel novinář, který svou otázkou odstartoval pád Berlínské zdi - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/berlinska-zed-riccardo-ehrman-umrti.A211215_061843_zahranicni_bur#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj%7Cekonomikah%7Ckultura%7Cfincentrum&utm_content=main
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Roald Amundsen chtěl vždy vyhrát. Před 110 lety stanul na jižním pólu - Novinky.cz
    https://www.novinky.cz/historie/clanek/roald-amundsen-chtel-vzdy-vyhrat-pred-110-lety-stanul-na-jiznim-polu-40381044
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    iDNES.cz: STO OBJEVŮ: Einsteinova teorie relativity se cizelovala u břehů Vltavy.
    STO OBJEVŮ: Einsteinova teorie relativity se cizelovala u břehů Vltavy - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/technet/veda/sto-objevu-sveta-serial-vikend-technet-teorie-relativity-albert-einstein-praha.A210916_193706_veda_taj#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=technet&utm_content=main
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Záhadné stopy z Tanzanie, staré takřka 3,7 milionu let, nepatřily zřejmě medvědovi, jak se po několik desetiletí vědci domnívali, ale dávnému předchůdci člověka. Otisky byly v africkém státě objeveny v 70. letech minulého století, avšak v současnosti byly znovu analyzovány. Výzkum naznačuje, že již tak dávno chodil náš neznámý prapředek po dvou nohách.
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Český rozhlas: Čím se lišíme od šimpanzů? Stopa vede i k opomíjené části DNA.
    Čím se lišíme od šimpanzů? Stopa vede i k opomíjené části DNA | Plus
    https://plus.rozhlas.cz/cim-se-lisime-od-simpanzu-stopa-vede-i-k-opomijene-casti-dna-8623027
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    denik.cz: Pomáhal rozpoutat teror, ten ho smetl. Šéfa NKVD Jagodu odrovnal krvavý skrček.
    Pomáhal rozpoutat teror, ten ho smetl. Šéfa NKVD Jagodu odrovnal krvavý skrček - Deník.cz
    https://www.denik.cz/ze_sveta/genrich-grigorijevc-jagoda-nikolaj-jezov.html
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Charles Perrault (1628-1703), člen Francouzské akademie, spisovatel a politik na dvoře Ludvíka XIV., se proslavil jako jeden z prvních sběratelů a vydavatelů pohádek. Z jeho pera pochází i první známá verze pohádky o Červené karkulce. Pohádka sama je ovšem mnohem starší a prameny příběhu je možné vystopovat v ústní lidové slovesnosti mnoha evropských národů. Některé z nich stále existují a velmi se liší od všeobecně rozšířené verze inspirované bratry Grimmovými (tak jak ji známe i my). Je možné, že tato pohádka vychází z velmi podobných orientálních příběhů. Podle analýzy vývoje příběhu pochází příběh již ze starověku a evropská verze se oddělila asi před tisícem let.

    Prvotní variace příběhu se od toho dnes známého odlišují v řadě znaků. Záporný hrdina není vždy vlk, ale někdy jde o obra nebo vlkodlaka, čímž se příběh dotýká tehdy pořádaných procesů s vlkodlaky (podobným procesům s čarodějnicemi). Vlk obvykle nechá dívku vypít babiččinu krev a sníst její maso, takže se Karkulka na vlastní babičce bezděčně dopustí kanibalismu. Existuje verze, kdy dívka ulehne k vlkovi do postele, prohlédne jeho přestrojení a snaží se utéct. Jako výmluvu “babičce” použije, že se potřebuje vyprázdnit a opravdu by nechtěla přímo v posteli. Vlk neochotně souhlasí, ale přiváže ji na provaz, aby nemohla utéci. Dívka ale provázek uváže na něco jiného a uteče mu k řece, kde dospělé ženy perou prádlo. Karkulka uteče na druhý břeh a když se ji vlk snaží dostihnout, ženy jej utopí.

    Nejstarší známá tištěná verze jménem Le Petit Chaperon Rouge pramení z francouzského folklóru 17. století. Byla vydána v roce 1697 ve sbírce Pohádky matky Husy od Charlese Perraulta (1628-1703). Tato verze byla daleko temnější a také daleko zřetelněji moralizující než ty pozdější. Perrault do příběhu vložil mimo jiné právě červenou čepičku, resp. kapuci, které mnohé z výkladů příběhu připisují symbolický význam. V tomto příběhu prozradí půvabná a dobře vychovaná vesnická dívka vlkovi to, co potřebuje vědět, aby se dostal k domku její babičky a tu sežral, aniž by ho viděli dřevorubci pracující v nedalekém lese. Příběh pokračuje nastražením pasti na Červenou karkulku, vlk ji sežere a tím příběh končí. Vlk je zde vítězem střetnutí a žádný happy end se nekoná. Během osvícenství, Perraultovy doby, byly motivy pohádek silně upravovány a přizpůsobovány módnímu rokokovému stylu. Byly prezentovány spíše s ironickým odstupem a s násilně připojovanými moralitami. Tato verze je adaptací příběhu pro kulturu francouzských salónů konce 17. století, tedy pro úplně jiné posluchače než dříve, a stal se poučným příběhem, varujícím ženy před sbližováním s muži.

    Původ pohádky o Červené karkulce - Kabinet Kuriozit
    https://www.kabinetkuriozit.eu/puvod-pohadky-o-cervene-karkulce/
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    V Iráku našli lis na víno z doby před Kristem. Má 2 700 let, odhadují experti - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/lis-na-vino-irak-objev-archeologove-mezopotamie.A211102_062552_zahranicni_ihav
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    ceskatelevize.cz/ct24: Vědci navrhli jméno předchůdce dnešních lidí v Africe. Homo bodoensis žil před 500 tisíci lety.
    Vědci navrhli jméno předchůdce dnešních lidí v Africe. Homo bodoensis žil před 500 tisíci lety — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3392712-vedci-navrhli-jmeno-predchudce-dnesnich-lidi-v-africe-homo-bodoensis-zil-pred-500
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Dotyk.cz: Nodosaurus: Opancéřovaný tank pravěku. Zanechával spoušť, kudy se valil.
    Dotyk - Nodosaurus: Opancéřovaný tank pravěku. Zanechával spoušť, kudy se valil
    https://www.dotyk.cz/magazin/nodosaurus-30001024.html
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    denik.cz: Člověk se křížil i s pravěkým duchem. Velký objev potvrdila umělá inteligence.
    Člověk se křížil i s pravěkým duchem. Velký objev potvrdila umělá inteligence - Deník.cz
    https://www.denik.cz/veda-a-technika/denisova-jeskyne-denisovane-duch.html
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    Zprávy Tiscali: Tihle masožraví dinosauři žili na opačné straně Mléčné dráhy | Nedd.cz.
    Tihle masožraví dinosauři žili na opačné straně Mléčné dráhy | Nedd.cz
    https://nedd.tiscali.cz/tihle-masozravi-dinosauri-zili-na-opacne-strane-mlecne-drahy-521403
    ELIDOR
    ELIDOR --- ---
    denik.cz: Unikátní objev. Důkazy o raném životě Země se poprvé našly v přírodním rubínu.
    Unikátní objev. Důkazy o raném životě Země se poprvé našly v přírodním rubínu - Deník.cz
    https://www.denik.cz/veda-a-technika/rubin-miliardy-let-zivot-zemska-kura.html
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam