• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MILAZAJICEKs detmi a pro deti ...tvorba, volny cas, rodicovstvi, cinnosti, vyroba, uceni, vychova
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    ADD: nevím, jak doopravdy funguje skautí oddíl. Byl jsem v pionýru kdysi, možná to bylo podobné - pamatuju si, že až na to zdravení prezidenta jsme téměř nebyli poznamenaní žádným komunistickým vymýváním mozků ale spíš že jsme na programu měli tu klasiku; rozdělávání ohně, drobná pomoc při organizaci táborů, zacházení s nožem a sekerou, vyřezávání / modelování, klubový hry, bojovky a sprchy studenou vodou atp.

    Věřim teda, že tyhle kroužky dítěti do hlavy vnesou užitečné přístupy do života (a sem tam i schopnosti). A jj, že to je na dlouho.

    Ale mam zvláštní pocit, že by nějak mělo jít oslovit "kořen problémovosti" u nějaký osoby, tim spíš u dítěte, který má ještě hlavu dost otevřenou. A tak s nim zaonačit, že pochopí nějak na vlastní kůži během pár příkladů - dnů - o co běží a proč a jak moc je něco špatně a co je dobře.

    Jen to jaksi zatim neumim :D tak si o tom aspoň povídam na NYXu, že třeba vyvstane inspirace, dvě.
    JELLYBEAN
    JELLYBEAN --- ---
    ADD: ano, mluvím o jednorázovém táboře...prapůvodní otázka tuším zněla kam poslat nesamostatné dítě na tábor.....systematická mnohaletá prace ve skautu nebo jiné dětské skupině je samozřejmě něco úplně jiného a věřím, že to určitě výsledky přináší.
    ADD
    ADD --- ---
    JELLYBEAN: Jestli mluvis o nejakych jednorazovych komercnich taborech, tak mozna, tam na systematickou praci neni prostor a cilem vedoucich muze byt jen vydelek. Ve skautu se pocita s mnohaletou praci a vedouci jsou motivovani prave vychovnymi vysledky (nejsou placeni, za akce plati stejne jako deti), takze pro ty to vyzva opravdu je. Ono je to vychovne i pro ty nemimone, naucit je, ze pratelstvi je cennejsi nez vyhra a ze kdyz maji v druzine nejake ucho, nesmeji si nechat zkazit naladu tim, ze prohrali. A ze i oni mohou mit radost z toho, jak se jejich kamarad, trebas pomalu, zlepsuje.
    JELLYBEAN
    JELLYBEAN --- ---
    Spíš jsem reagovala na to, ze prostě tábor nesamostatné nebo jinak problémové dítě nezmění...a nemyslím si, ani, ze je to challange pro vedoucího, že i kdyby 100x chtel, tak má pouze minimum času na dítě nějak zapůsobit. Spíš bych řekla, že je to osobní challange, jak se takovým dítětem nenechat otrávit a zůstat nad věcí. A jsem více méně přesvědčena, že i když dítě na táboře pochytí nějaké dobré návyky, tak po návratu domů se okamžitě vrátí do starých kolejí.
    Každopádně tím nemyslím, že by se tyto děti na tábory nemely posílat nebo jinak vyřazovat....prostě ale neveřím, že je to nějaké řešeni samotného problému.
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    ADD: není snem a nebo je to challenge.
    ADD
    ADD --- ---
    JELLYBEAN: Jasně, že dostat takovéhle dítě do oddílu není snem každého vedoucícho; na druhou stranu, nikdo není tak naivní, aby si myslel, že lze do oddílu přijmou jen děti zcela samostatné, optimistické a týmově založené. A byla by to nakonec i dost nuda. Bezproblémové děti přijdou a odejdou, ale tyhle, které má na začátku člověk chuť uškrtit, pokud to neudělá, si zamiluje a vzpomíná na ně dlouhé roky. A fungující oddíl pár takových dětí vždycky snese. Rodiče se holt musí smířit s tím, že dítě občas přiveze jen půlku věcí, s kterými odjelo, občas si způsobí puchýře, protože si do pohorek zapomnělo obléct ponožky a občas nejí, protože mu přece nikdo neřekl, aby jedlo. Ale přežily to nakonec všechny a většina bývá zpětně ráda, že měly příležitost se trochu zocelit. :-)
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    ADD: Hluboce je možná přehnané, bylo to myšleno s nadsázkou. Každopádně můj pohled je ten, že pomoct potřebují rodiče. Jestli má problém i to dítě, to nevím, o tom se tu vůbec nepsalo. Ale je to jen názor :)
    ADD
    ADD --- ---
    SANCHA: A proto se mají jít hluboce psychologicky rozebrat? Já zase pochopila, že jde o to, pomoci tomu dítěti, aby zbytečně nelezlo na nervy všem okolo sebe a nepáchalo škody větší než je nutné. Protože když všichni nasadí otrávený obličej, jakmile vstoupíš do dveří, tak to není nic příjemného, a rodiče pochopitelně nechtějí, aby jejich dítě bylo ostatními odmítané.
    JELLYBEAN
    JELLYBEAN --- ---
    myslim si, ze zadny tabor dite samostatnosti nenaučí...ze takové dítě bude akorat pruda pro taborovy tým
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    ADD: Na základě toho mála co Vesper_Indigo psal jsem pochopila, že jsou to především rodiče, koho trápí ta nesamostatnost dítěte.
    ADD
    ADD --- ---
    VESPER_INDIGO: Řekla bych, že v tomto věku je to na poslední chvíli, ale rychle bych projela stránky oddílů, a rozeslala alespoň sms. V době táborů není ideální chvíle, ale čím dřív, tím větší šance dítko někde umístit. Na to, že zavedou povinnou vojenskou službu, bych nespoléhala. :-) A i tam je lepší jít už proškolený. :-)
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    ANNAWA: tuším, že 12
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    VESPER_INDIGO: kolik ze mu je?
    ADD
    ADD --- ---
    SANCHA: A to tvrdíš na základě čeho? Když nějaký chlapec zapomíná pomůcky do školy a nedává pozor na hračky kamarádek, tak jeho rodiče potřebují psychologa?
    VESPER_INDIGO: Myslím, že nic lepšího než skautský oddíl (dobrý, pečlivě vybraný, s předchozím rozhovorem s vedoucími) nenajdeš. Za týden se nikdo samostatnosti nenaučí; to, co je na skautu fajn je právě ta dlouhodobá práce s dětmi, kdy vedoucí dávají dětem důvěru, dítě se nesnaží kvůli požadavku dospělých, ale solidaritě s vrstevníky... U nás v oddíle jsem podobné "mimoně" zažila a ti, co v oddíle vydrželi, jsou dneska velmi zodpovědnými vedoucími, studují v jiných městech, cestují po celém světě a kdo je jako malé nezažil, určitě by nehádal, že byli schopní šlápnout do kotlíku s večeří pro celý oddíl a tvářit se, že to není jejich chyba. :-)
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    VESPER_INDIGO: Já bych to viděla na nějaký hlubší psychologický rozbor rodičů. Nejspíš potřebují pomoct oni ne to dítě:) Ale to už jsem trochu OT kdyžtak pošta
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    SANCHA: zajímám se o to. Sám nevím. Jj, určitě jo, ale tak musí i tobě být jasné, že kroků udělali ne ten jeden první, ale už spousty a furt nic. Jak říkam - dřív nebo později to bude jedno - dítě odroste, bude z něj dospělej a ať se stará sám. Jde ale o to, aby do tý doby nebyli lidi za něj zodpovědní celou dobu s nervama na půl cesty v háji a nejlépe žili šťastně.
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    VESPER_INDIGO: Ono to bude asi těžký pochopit, ale z mého pohledu je potřeba aby právě ten první krok udělali rodiče. Ale určitě jsou tu tací, kdo mají jiný názor a možná by byli schopni poradit spíše něco v souvislosti s tím 'zážitkovým kurzem' pro chlapce.

    Nevím, jak moc se chceš v dané situaci ty osobně angažovat. Jestli jo, zkusila bych se zeptat ještě tady [ Šťastný rodič, šťastné dítě. ].
    VESPER_INDIGO
    VESPER_INDIGO --- ---
    SANCHA: no, tak v těhle případech asi neexistuje ani případ, kdy by to potřeboval ten chlapec. Jasně, že jde o rodiče a o jejich peace of mind a 2x násobný výdaje za zbytečně zničený a zapomínaný věci a snášení vší tý unwanted pozornosti od okolí typu váš syn zase naší Pavlínce rozbil koníka, to už je podruhý co s tim hodláte dělat - teď si vymýšlím, ale tak něco.
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    VESPER_INDIGO: A jak to vidí chlapcovi rodiče? Kdo vlastně potřebuje, aby byl samostatnější? Chlapec? Rodiče? Okolí? Zdá se mi, že tohle bude trochu oříšek, zjistit komu o co jde a to jako doopravdy. Přijde mi, že když se zjistí tohle, bude snažší najít padnoucí řešení. Trochu se obávám, že to může být něco ve stylu co psal POHODAVOLE:, to pak nepomůže ani zážitkový kurz
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam