FIFI: Uz je to dost dlouho co jsem vas nevidela, ale mali to jde. Moje mama ma dodnes schovany nase vykresy. Mas neco po klukovy?

Mam deti: syna 9 let a dceru 4 roky a 5 mesicu.

Mala si kresli hodne, bavi ji to. Neco nascenuji, ted mam po ruce pouze toto (jsou to ale jen omalovanky):




Omluvte snizenou kvalitu fotografii, ktera neni na Vasem monitoru :-)

Na svou ranou četbu si nepamatuju, ale vím, že tak kolem 4-5 let jsem měla oblíbenou knihu "nachystej si vyřídilku". Byly tam básničky které procvičovaly ř, š, ž... prostě hlásky, které malým dětem nejdou. Strašně se mi líbily i obrázky, takže jsem ta písmenka pak docela dobře zvládala.

PETKA: Moje děti jsou zatím do dvou let a od toho půl roku se s nimi dá dobře prohlížet leporela. V tomhle věku ej jedno, zda verše či bez veršů, oni stejně akorát sledují obrázky. Ty, kde je na obrázku hodně zajímavých věcí, hlavně zvířátek mají nejraději. Třeba "Veselá mašinka" se hrozně líbila. A moje roční dcerka teď zaujatě prohlíží leporela s vyříznutými místy. Hrozně ji zaujal ten rozpor mezi rovným listem a vyříznutou částí. :-))) Ale všechno je relativní. Záleží na dítěti.

LIONA: Určitě ne... ona by se přihlásila...:) A děláte "Kovej kovej kováříčku"? To se Aničce začalo líbit jako první... Moje mamka taky přišla s básničkami, ve kterých vždy převládá jedno písmenko... (na každé písmeno byla v té knížce jedna), ale pamatuje si jen čtyři a mají taky velký úspěch... Teď jsem taky přidala "Kuřátko a obilí" a něco ze Špalíčku (F. Hrubín). Teď se jí taky líbí různá citoslovce a zvuky zvířat... na ty nejvíc odpovídá.

Já si náhodou pamatuju celou knížku, kterou mi madre vyhodila, když jsem šla do školy, protože byla zdevastovaná :) strašně dlouho jsem ji z toho obviňovala :))) Byl to "Náš dům", ještě teď si to pamatuju... dycky obrázek nějakýho pokoje a k tomu básnička, tak kolem 10 veršů. Myslim, že od mala by děti v obrázkových knížkách (a i v leporelech, ať udělám id Petka radost) měli mít něco napsanýho.. třeba jen slova a tak... imho to dost vytváří vztah ke čtení (to nikdy není na škodu) a k jazyku...

PETKA: ja si myslim ze basnicky jsou dobre na zapamatovani, takove ty kratke 4 verse na jednu stranku... a bez versovani je to asi zas pro vetsi deti, a nebo na uspani, protoze to to ditko nemuze moc dlouho sledovat... alespon zkusenosti s moji sestrou :] ale bavilo ji oboje, spis zalezi na tom jak to clovek cte, popripade hraje, ale tohle ji bavilo tak do tri, ctyr let, kdy uz se zacinaly cist delsi pohadky.

dam ti prava k tomuhle klubu a udelej si anketu...

Ja by som vas chcela poprosit o nasledovnu uvahu:

Plusy a minusy versovanych leporel (rikanky)

Plusy a minusy leporel bez versov (napriklad vo forme rozpravania a pod.)

resp. co podla vas vase dieta najviac bavi, uvedte aj vek. diky

KEYA: Delame spolu zatim jen paci pacicky a varila mysicka kasicku. Mam dost vnimavou dceru a rikanek malo.

Pripada mi neuveritelny ze mame tak hodnou dceru, trochu se bojim ze se ji venuju malo.

výtvor jedný dvouletý slečny ;)

maj to bejt kytičky...

WOOK: Hotovej Picaso :o))

jeee :]]]] jen tak dal :]]] to je presne ono :]

jen tak pro pobaveni ;) tohle si dnes po snidani namaloval 5ti lety klucina, o kteryho se staram ;)

KEYA: Já si říkám, třeba ty děti později budou hodnější. Ale jelikož jsem realista, moc tomu nevěřím. :-D

SHEEN: Hmm, asi mám fakt zázračné dítě :)... Ale samozřejmě taky pláče, jen ne tak často...to další (někdy v budoucnu) mi to ale určitě vynahradí...

KEYA: Usne? Och, to snad není možný. Tak to se mi fakt nestalo. I v kočáru usnuli akorát, když se pořádně uřvali. ... Naše mám z toho byla úplně mimo, že jezdí s kočárem odkud se ozývá srdceryvný řev.

SHEEN: Aničku to taky někdy naštve, ale dost často trpělivě leží a pomalu se zkouší dotknout věcí, které ji zajímají... samozřejmě to nevydrží dlouho a pak z toho usne :)

KEYA: No jo, moje děti holt děsně iritovalo, že chtějí něco udělat, nějak se pohnout a nedokáží to. :-)

SHEEN: ...máme štěstí :)...

KEYA: Tak to jste šikovný, moje děti řvali, řvali a řvali. Teprve, když se mohli posadit či překulit, začali být klidnější a vnímavější zejména k hračkám, ale i k povídání, zpívání, ....

LIONA: My jsme hlavně povídali básničky a v té době taky poprvé aplikovali "kolotoč" nad postýlku... vždycky jen na chvíli. Teď (o měsíc později) je najoblíbenější hrazdička, protože si na předměty na ní zavěšené může i sáhnout a ono to chrastí! :))) Pořád povídáme básničky a za každou, kterou zná nás odmění úsměvem... (když má zrovna náladu) a někdy se i přidá :).