E2E4: no tak ti to překopíruju tedy
Lysohlávka tajemná (divotvorná) Psilocybe arcana
">
Roste na trouchnivějících dřevěných zbytcích, na větvičkách listnatých dřevin, v porostu dubů, habrů a javorů s podrostem v září, říjnu a někdy i počátkem listopadu velmi vzácně. Ve vhodných podmínkách se místy objeví i ve větším počtu plodnic.
Vyskytuje se u nás (v Čechách i na Moravě) a na Slovensku.
klobouk je až 3 (5) cm v průměru, v mládí skoro polokulovitý či široce zvonovitý až skoro ploše rozložený se středem mírně, tupě vypouklým a s okrajem v mládí tenkým, podehnaným, později zvlněným až ohrnutým, jen lehce rýhovaným nebo nerýhovaným, pevný, pružný, kompaktní. Zbarvený je kávově hnědě, hnědošedě, často s olivovým nádechem až měděnkově zeleně, vybledající do šedookrové až žlutohnědavé. Dužnina bledá, vonní po ředkvičce a čerstvě rozmačkané trávě, chutná lehce nahořkle po ředkvičce. Lupeny připojené až přirostlé ke třeni, nesbíhavé, zprvu špinavě nažloutlé, pak až tmavě čokoládově hnědé, ostří bělavé. Třeň je až 100 mm dlouhý a 5 mm široký, tence válcovitý, stvolovitý, přímý nebo různě pokroucený, dosti tuhý, pevný a s myceliovými zbytky na bázi. Zbarvený světleji proti klobouku, od báze má tendenci modrat, často je místy modrozelenavě značený nebo i celý modrozelený.Lysohlávka tajemná - Psilocybe arcana Borovička et Hlaváček (2001a) se liší částečně tvarem klobouku (není zploštěle polokulovitý nebo vmáčklý, ale často s tupým hrbolem), nežíhaným, a na vrcholu výrazně rozšířeným zpoštělým třeném, barvou klobouku i lupenů (bez šedých tónů) a olivově zelenými odstíny v barevné reakci. Bezpečně ji lze odlišit zejména mikroskopicky podle menších výtrusů, které jsou (9-)10-12(-13,5)x(5,5-)6,2-6,8(-7) fim velké, dále podle drobnějších sterigmat a prakticky nepřítomných pleurocystid.
U obou výše diskutovaných druhů také nebyla pozorována vyvinutá vláknitá prstenitá zóna na třeni!