Z Hlavního nádraží odjíždí osmička směrem do Bohunic. Na poslední chvíli se druhými dveřmi ještě podařilo naskočit třem chuligánům, málem přitom porazili kočárek s dvojčaty. Vozem se rozléhá tuc‐tuc ze sluchátek slečny se zelenými vlasy sedící na kovové bedně u kloubu šaliny. „Revize jízdenek,“ povídá vousatý muž stojící u předních dveří a vypíná značkovače. Alenka si všímá třesoucí se babičky, která se je tak tak drží a uvolňuje jí sedadlo. Cestující se hrabou v taškách a hledají šalinkarty. „Já jsem si chtěla cvaknout, ale nestihla jsem to. Vy jste to vypnul jak se ta šalina rozjela,“ dovolává se spravedlnosti tlustá paní v modrém klobouku. Jednomu z chuligánů je evidentně dost špatně, drží si ústa a vydává chrochtavé zvuky. Dvojčata v kočárku řvou jako o závod. „Kde má odznak a průkaz? Ať ukáže odznak a průkaz!“ křičí druhý chuligán a podpírá opilého kolegu. Babička chce Alence něco říct, ale ta jí v tom hluku vůbec nerozumí. Brýlatý mladík se snaží nenápadně protlačit ke dveřím a revizor se vrhá za ním. První z chuligánů blije do kočárku s dvojčaty. Alenka se naklání k babičce, aby lépe slyšela co jí říká, a ta jí umělým chrupem prokusuje krční tepnu. Krev stříká na okno a na odbarvené vlasy paní ve středních letech, která se otáčí, aby lépe viděla, co se děje, a vzápětí omdlévá. Šalina zastavuje na Nových sadech. Babička vystupuje.