Decadent mother && The Beast

Sedim a koukám jak zvrácenej podzim
stromům svlíká jejich šat
poslouchám ptáky a jenom tak kouřim
malinko chce se mi spát.

Padá mi hlava pak cejtim jak někdo
lehce mě za ruku vzal
blázen či voják jak maškara divná
tam stál
já pozval ho dál.

Měl špinavej kabát a v ruce flétnu,
oči jak z mrtvejch by vstal.
Na botách bahno snad celýho světa,
tuhletu píseň mi hrál.
Tu píseň co zpívám a vůbec vám nevim,
kde na ní akordy vzal,
jak sem tam seděl a koukal a kouřil
to já,
teprv ji psal.

Povídá hochu vracim se z flámu
hráli jsme karty se zdá
partii pokera o budoucí vládu
dík bohu vyhrál jsem já

Já měl z pekla štěstí a nebo pár trumfů v rukávu
podvod – já vim
chcete mě soudit tak dejte mě na kříž
jsem váš
ďábel a syn

Pak pomalu mluvil a ničil mě silou
co od věků v sobě už má
drtil mě pravdou a pouštěl mi žilou
na závěr jen povídá

Bůh stvořil lásku a žal taky bolest
já jenom ubohej chtíč
fandim vám lidem
nevim proč nemáš mě rád
já poslal ho pryč

http://pilsedu.cz/~x-only/07_Dabel_a_syn.mp3

and it reminded me of something in a book by Don DeLillo
about how terrorists
are the only true artists left,
because they're the only ones
who are still capable of really surprising people

There was a devout nun in the XVth century,
who decided to make a pilgrimage to Jerusalem.
But she belonged to an order that wore bags over their heads.
And the mother superior told the nun
that if she walked through the countryside with a bag on her head,
she would scare people.
But the nun insisted,
so the mother superior allowed to her to walk around and around the cloister,
every day
for three years
until she covered the equivalent distance to the Holy City.
At the end of her journey
the nun was so exhausted that she collapsed.
A doctor was called.
After examining her he announced that she was too weak to make the return trip.
The nun died shortly after.