• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JACOBThere is nothing but a billion screaming monkeys
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    ANGUA
    ANGUA --- ---
    Milá babičko,
    moc Ti děkuji za Tvůj zájem a dopis. Jsem velicě potěšena tím, že si mě informovala o tom kdo všechno zemřel! Přesně to jsem potřebovala vědět. Ale vezměme to popořadě. Mám se dobře, velice dobře, přímo skvostně. Jsem stále na škole a nebaví mě to, ale drží mě tam vědomí, že kdybych vypadla, tak už mi otec - tvůj syn - nedá ani korunu. Takže počítám s tím, že tam setrvám co nejdéle to půjde.
    Informace o mých neteřích a synovcích jsou vskutku také dosti zajímavé. Nejvíce mě potěšilo, že Petříšek už vykonává svojí denní potřebu, každý den a bez problémů. To víš, my tady v hlavním městě na něco takového nemáme vůbec čas. Jak si správně odhadla svůj volný čas trávím pouze u počítače a drog a se svým přítelem. Je mu sice přes 40, ale je to postelový Bůh! Nebudu Ti raději líčit co všechno se mnou dělá.
    Za peníze Ti velice děkuji, budu je potřebovat na potrat (to víš, občas se to vymkne kontrole). Tímto bych asi nejraději ukončila dopis, protože už nemám co jiného Ti napsat. Pozdravuj dědu, sestřenky a celou rodinu.

    Tvá milující vnučka
    Jana

    PS. Za to, že jsem s tebou přerušila veškeré kontakty se omlouvám, pouze se připravuju na to, až tady nebudeš - abych neprožila nějaký emoční šok.
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Skromny se ostychal a hlupak rekl: On se me bal.
    JACOB
    JACOB --- ---
    I ta nejzhavejsi naruc jednou zchladne, i to nejvernejsi srdce jednou zradi,
    nejsladsi vzpominka jednou zhorkne a nezbude nic, jen vecne neukojena touha a
    zal. Neverte lidem, zklame vas kazdy. Schulte se v naruc prirody a nechtejte nic
    od cloveka.
    JACOB
    JACOB --- ---
    Blizko vychodu maji velikansky kolac dreva. Je to prurez sekvoji starou 2000
    let. Zadival jsem se do stredu kolace, tam, kde leta zakresluji, kdy ten obr byl
    jeste tenky strom. Muselo to byt tak asi v dobe, kdy Ceasar vyhral bitvu u
    Bibracta. Dotkl jsem se teto casti, abych se presvedcil, ze cas je vymysl lidi.
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Chtěl by obětovat pro druhé lidi něco, na čem by mu záleželo, ale na ničem mu nezáleží.
    JACOB
    JACOB --- ---
    .. a billion words ago
    the sailors disappeared
    a story for the children
    to rock them back to sleep

    a million burning books
    like torches in our hands
    a fabric of ideals
    to decorate our homes

    a thousand generations
    the soil on which we walk
    a mountain of mistakes
    for us to climb for pleasure

    a hundred clocks are ticking
    the line becomes a circle
    spin the wheel of fortune
    or learn to navigate

    a choir full of longing
    will call our ships to port
    the countless lonely voices
    like whispers in the dark

    a second of reflection can
    take you to the moon
    the slightest hesitation can
    bring you down in flames

    a single spark of passion
    can change a man forever
    a moment in a lifetime
    is all it takes to break him

    a fraction of a heartbeat
    made us what we are
    a brother and a sister
    for better or for worse

    a billion words ago
    they sang a song of leaving
    an echo from the chorus
    will call them back again

    a choir full of longing
    tonight we light the fires
    we call our ships to port
    tonight we walk on water
    and tomorrow we'll be gone
    JACOB
    JACOB --- ---
    http://x.anise.cz/mp3/09-dropkick_murphys-the_green_fields_of_france-edn.mp3

    Well, how do you do, Private William McBride,
    Do you mind if I sit down here by your graveside?
    And rest for awhile in the warm summer sun,
    I've been walking all day, and I'm nearly done.
    And I see by your gravestone you were only 19
    When you joined the glorious fallen in 1916,
    Well, I hope you died quick and I hope you died clean
    Or, Willie McBride, was it slow and obscene?

    Did they Beat the drum slowly, did the play the pipes lowly?
    Did the rifles fir o'er you as they lowered you down?
    Did the bugles sound The Last Post in chorus?
    Did the pipes play the Flowers of the Forest?

    And did you leave a wife or a sweetheart behind
    In some loyal heart is your memory enshrined?
    And, though you died back in 1916,
    To that loyal heart are you forever 19?
    Or are you a stranger without even a name,
    Forever enshrined behind some glass pane,
    In an old photograph, torn and tattered and stained,
    And fading to yellow in a brown leather frame?

    The sun's shining down on these green fields of France;
    The warm wind blows gently, and the red poppies dance.
    The trenches have vanished long under the plow;
    No gas and no barbed wire, no guns firing now.
    But here in this graveyard that's still No Man's Land
    The countless white crosses in mute witness stand
    To man's blind indifference to his fellow man.
    And a whole generation who were butchered and damned.

    And I can't help but wonder, no Willie McBride,
    Do all those who lie here know why they died?
    Did you really believe them when they told you "The Cause?"
    Did you really believe that this war would end wars?
    Well the suffering, the sorrow, the glory, the shame
    The killing, the dying, it was all done in vain,
    For Willie McBride, it all happened again,
    And again, and again, and again, and again.
    JACOB
    JACOB --- ---
    http://x.anise.cz/mp3/12_Kabat_-_Kdovi_Jestli_To_Same-kmbCZ.mp3

    Kdoví jestli
    jestli jsou na měsíci vůbec nějaký stopy
    a proč kope kolem sebe kdo se topí
    jakej sval to Zemí otáčí

    Jak je to s pravdou?
    s pravdou se šetří možná proto aby zbyla
    je flekatá jak dalmatin
    je černobílá
    chudák holka s dechem nestačí

    No a co vítr?
    severní vítr nemusí bejt rovnou krutej
    a v týhle Zemi na prameni panák dutej
    přeju Vám nervy pevný jak železný dráty
    ať stojí při nás
    všichni svatý

    Všechno je jinak
    nasraná Země chrlí tuny žhavý lávy
    děti na stráni hledaj fialový krávy
    jak pravda vypadá kdo z Vás to ví?

    Nikdo ji nezná
    stejně jak rychle objeví se rychle zmizí
    doufám že nelže a je pořád stejně ryzí
    a slzy na pavlači neroní

    Tak čemu věřit?
    snad jenom bytostem co lítaj kolem hlavy
    nosí nám tajný ale zaručený zprávy
    a taky dary který bojíme se vrátit
    a to si pište
    že budem platit!

    Já musim jít najdu ji sám
    už jenom pro ten pocit že ji znám
    já projdu Zem a třeba celej svět
    bude to chvíle anebo pár let
    JACOB
    JACOB --- ---
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam