Protoze ten, kdo se prave probudil z hlubokeho spanku a nyni se vraci do existence, je ve chvili probouzeni vytrzen ze sebe, je to v teto chvili bytost zbavena obsahu - pouhe cosi, co jest: prave proto, ze v teto chvili prechodu jeste nepracuje pamet, okoli mi nic nerika, nevim, kde jsem, nevim, kdo jsem. Veci jsou v tomto okamziku cizi, protoze mne neoslovuji. A neoslovuji mne prave proto, protoze mi nic nepripominaji: nevim, proc tu jsou, a nevim, k cemu tu jsou: v teto chvili, kdy jsem ztratil sebe, veci, jez jsou kolem mne, se mnou nesouzneji, mlci a stejne tak i ja sam mam pocit vlastni nahodilosti. Abych se znovu ocitl v pevnem a smysluplnem svete, musim to pevne nalezt predevsim v sobe: musim nalezt sebe, pripamatovat si sebe.
Miroslav Petricek - Uvod do soucasne filosofie (je to malicko mimo kontext, ale libilo se mi to prave tak, jak to je tady :) )