I wanted to tell you so many things
But I lost my voice somewhere along the way
I think to myself
where did it go?
Maybe it lives somewhere outside the city
and it's waiting there for me
and all I have to do is say the word and it will come back to me,
it will come back to me
But I can't even recall
How to ask something as big as that

...
Takova nuda je jeste daleko, jestlize nas nudi pouze kniha, kterou cteme, ci hra, kterou sledujeme, to, cim se zamestnavame, nebo nase momentalni necinnost. Prava nuda propuka, az kdyz je nam tak, ze "vsechno je nuda". V hluboke nude, jez se jako husta mlha mlcky vali v propastech pobytu, slevaji se vsechny veci a lide, i my sami s nimi do podivne lhostejnosti. Tato nuda zjevuje celek, nicotu, pravdu.
...
Rikame, ze v uzkosti "je cloveku nejak divne". "Co" je tu divne a "komu" je nejak divne? Nemuzeme ricti, z ceho je cloveku divne. Je mu tak v celku. Vsechny veci i my sami se norime do jakesi lhostejnosti. Avsak ne v tom smyslu, ze by vse proste mizelo, nybrz tak, ze se k nam obraci ve svem ustupovani jako takovem. Toto ustupovani veci, ktere nas v uzkosti obklicuje, nas sklicuje. Nezbyva zadna opora. V tom, jak se nam veci vymykaji, zustava a prepada jen Nicota.

Quidquid latine dictum sit, altum videtur

Quaestio mihi factus sum