Mezi námi, otrocká služba, pokud možno služba s úsměvem, je přeci nepostradatelná. Ale nesmí se to uznávat. Pro toho, kdo se bez otroků neobejde, je přeci výhodnější nazývat je svobodnými lidmi. Jednak z principu a pak také proto, aby si nezoufali. Takovým odškodněním jsme jim povinni, nemám pravdu? Tak se alespoň budou usmívat dál a my si uchováme čisté svědomí. Jinak bychom sami museli své přesvědčení odvolat, zešíleli bychom žalostí nebvo bychom se dokonce stali skromnými, všeho je třeba se obávat.