• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JACOBThere is nothing but a billion screaming monkeys
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Svet je placatej a na konci je dira do pekla.
    JACOB
    JACOB --- ---
    Vzpominas jak jsme spolu sedeli
    za policejnim stolem
    Jak nas sebrali
    v tajuplne noci
    ze jsme nemeli papiry
    ktere by dokazaly ze doopravdy jsme
    ze jsme se narodili a ze opravdu bydlime
    Tak se nas ptali
    ale uplne zapomneli na otazku
    jestli jeste budeme
    Prohledali nas a pustili
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    CATZILLA
    CATZILLA --- ---
    Trp člověče, jestli ti rvou po kouscích srdce, poděkuj jim ještě za svá trápení; jsou krásnější než neurčitá prádnota těch, kteří nemají čeho litovat!
    KLA
    KLA --- ---
    KYRIA
    KYRIA --- ---
    out of vodka

    so umm..
    gettin sober


    need my feet on the ground
    my head in the clouds
    my heart still

    my dreams loud

    that's how i feel 'bout it now
    thanks for the new beginnin'
    KLA
    KLA --- ---
    KLA
    KLA --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Kindness
    flowers and sadness
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Marvin stál na kraji můstku. Na robota zas nebyl tak malý.
    Jeho stříbřité tělo se blyštělo v prašných paprscích slunce a vibrovalo spolu s budovou vystavenou palbě.
    Proti obrovskému stroji však vypadal žalostně maličký. Tank ho začal zkoumat sondou. Pak sondu zatáhl.
    "Z cesty, maličký robote!" zavrčel tank.
    "Bohužel," odporoval Marvin. "Nechali mě tu, abych tě zastavil."
    Znovu se objevila sonda, aby zkontrolovala údaje. Opět se stáhla.
    "Cože? Ty a zastavit mě?" zařval tank.
    "Vážně, budu muset," řekl prostě Marvin.
    "Čím jsi vyzbrojen?" zahřměl tank nevěřícně.
    "Hádej."
    Motory řvaly, součástky skřípěly. Relé molekulární velikosti v mikromozku tanku se konsternovaně zmítala.
    "Hádat?" opakoval užasle.
    "Jen pokračuj," pobízel Marvin obří bitevní stroj. "Stejně neuhodneš."
    "Chrrr...," vydal ze sebe tank. Celý se chvěl nezvyklou námahou zvanou přemýšlení. "Laser?"
    Marvin důstojně zavrtěl hlavou.
    "Nojo, to by bylo moc jednoduchý," mručel tank. "Antihmotové paprsky?" odvážil se.
    "Příliš primitivní," pokáral ho Marvin.
    "Ach jo," rachotil tank zkroušeně. "Chrmm... co takhle elektronový beranidlo?"
    Tohle Marvin neznal: "Co je to?"
    "Vypadá takhle," zahučel radostně stroj. Z věže se mu vysunula ostrá špice a bleskově vyplivla oblak smrtonosného světla. Za Marvinovými zády se s rachotem zřídila zeď, proměněná v hromadu prachu. Trochu se zakouřilo a prach se usadil.
    "Tohle teda ne."
    "Ale nápad to není špatnej, co?"
    "Moc dobrej," pochválil Marvin.
    "Už vím," zachrochtal tank po delší úvaze. "Určitě máš ten nový xantický restrukuračně-destabilizační zenonový emitor!"
    "Pěkná věcička, že jo?" prohodil Marvin ledabyle.
    "Fakt ji máš?" zhrozil se tank.
    "Ne."
    "Aha," chrochtl kolos zklamaně. "To potom musíš mít..."
    "Jdeš na to zgruntu špatně," vysvětloval Marvin. "Zapomněls na jednu základní věc ve vztahu lidí k robotům."
    "Chrmm, já vím," vpadl mu do řeči tank, "je to...," a znovu se těžce zahloubal.
    "Uvažuj," pobízel Marvin. "Nechají mě tady, obyčejného robotího sluhu, abych zastavil tebe, obrovský těžký bitevní stroj, a sami utečou, aby si zachránili kůži. Co myslíš, že mi tu nechají?"
    "Éé... chrmm...," mručel tank zděšeně. "Řekl bych, že nějakou strašně ničivou zbraň."
    "Jo, to bys řekl ty," rozhořčil se Marvin. "Víš, co mi tu nechali, abych se mohl bránit?"
    "Co?"
    "Nic."
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam