Užil jsem slova "stát": rozumí se samo sebou, koho tím míním - nějakou smečku plavých dravců, rasu dobyvatelů a pánů, která, válečnicky zorganizovaná a nadaná schopností organizovat, položí bez rozpaků své strašné pracky na obyvatelstvo možná nesmírně početnější, ale dosud beztvaré, neusazené. Takto přece začíná na Zemi "stát": myslím, že už je odbyto blouznění, které počátek státu hledalo ve "smlouvě". Ten, kdo může poroučet, kdo je od přírody "pán", kdo vystupuje a jedná násilnicky - co je tomu po smlouvách.
Nevědí, co je to vina, co odpovědnost, co ohledy, tito rození organizátoři; vládne v nich ten strašlivý egoismus umělců, který je jako z oceli a ví, že ho "dílo", tak jako matku dítě, předem na věky ospravedlňuje.