Je mu zcela jasno, kde stoji a jaky je jeho pomer k lidem. Po lidsku receno, je sileny a nikomu nemuze nic vysvetlit. Silenstvi je ještě slaby vyraz; není-li silencem, pak je pokrytcem, a cim vyse po ceste stoupa, tim horsim je pokrytcem. –- Kierkegaard, Bazen a Chveni, problem druhy

Jestlize jsme jiz poznali jako vnitrni podstatu nevedome prirody neustale snazeni, bez cile a bez oddechu, pak nam toto vyvstane pri pozorovani zvirete a cloveka jeste daleko zretelneji. Chteni a usilovani je jeho celou podstatou a lze je prirovnat k neuhasitelne zizni. Zakladem vseho chteni je potrebnost, nedostatek, tudiz bolest, ktere tedy clovek propada jiz puvodne a svou podstatou. Kdyz mu naopak chybeji objekty chteni, ktere okamzikem ztraci prilis snadnym uspokojenim, prepada ho strasliva prazdnota a nuda, tj. jeho podstata a existence sama se mu stavaji neunosnym bremenem. Jeho zivot tedy kmita, podoben kyvadlu, sem a tam mezi bolesti a nudou a to jsou vskutku jeho posledni stavebni prvky. To se muselo velmi podivne vyjadrit i tim, ze pote, co clovek vsechno utrpeni a souženi presunul do pekla, nezustalo pro nebe nic jineho, nez prave nuda. -- Arthur Schopenhauer