CORNELA: jednoduchy, na soukromy ortopedii na to jsou prachy, na interne asi ne, to si myslim ja. Tim samozrejme nehodnotim kvalitu a smysluplnost pece.

CORNELA: Ale tohle je problem obecne cesky, protoze je zde paliativni pece v plenkach. Dyt Ceskou paliativni spolecnost zalozili pred mesicem...lidi nejsou instruovani v tomhle ohledu.

management bolesti tu kazda krava doktorska vubec nezvlada, clovek dostane na rakovinu tramal (mame teda zabiral, ale to byla klika) a to az po tom, co skuhra bolesti, protoze ma na ni coxtral... grrrrrrrrr.... tohle me teda rozlitilo uplne...

lidi sou idioti... kdyz se clovek podiva na ty nazory, co povazuji za kvalitni... me je na bliti...

LENDULIK: jojo, přesně. Já jsem všechny léky po mamce z lékarny přebrala a takové, které bychom třeba využili doma (nevím, třeba jako Ibalgin, brufen apod. jsem si vzala), ale všechno ostatní (včetně třeba těch náplastí a včetně léků na průlomovou bolest )jsem dala Cestě domů.

zaregistrovali.... ja sama jsem jim davala spoustu leku na predpis, ktery zbyly po tatovi. a My se k nim strasne tezce dostavali.......

jsou to kreteni.... aneb dalsi level ignorace smrti....

Nevím, zda jste zaregistrovali kauzu pečovatelky domacího hospicu:
http://www.novinky.cz/clanek/153437-pecovatelce-hrozi-pet-let-za-pomoc-trpici-pacientce.html

a http://hhv.nmnm.cz/

POZITRON: no ona rakovina na reprodukcnich organech v dobe, dy uz jaksi nejsou potreba asi sama geneticky podminena nebude....

LENDULIK: eee, myslim, ze jsem nikde nenapsala, ze to neni obrad. Za obrad to rozhodne povazuju, vlastne proto jsem to psala, chtela jsem se podelit o to, ze pohrby se daji delat nejruznejsimi zpusoby.

VRATENKA: ale to je prave ten obrad, to prece nebusi byt cirkevni institucionalni... jen se proste rozloucit jakymkoliv zpusobem....

CORNELA: to je asi jenom rozdil ve vnimani, on ten popel mi uz fyzickou pritomnost moc neevokuje ani kdyz je v urne, navic my jsme ho tam fyzicky vysypali a popel sel ke dnu, takze tam asi porad kousek taty bude :-). Navic asi nejsem moc vazana na fyzicky telo, a vnimam dusi oddelenou od tela a zijici posmrtnej zivot, jako mnohem dulezitejsi, ale to ma asi kazdej trochu jinak.

ale my mame kam jit, zrovna tenhle vikend, jsme byli na tom miste u reky a zapalili tam svicku, je tam krasnej velkej pamatnej strom, proste to misto budu mit s tatou uz navzdycky spojeny, prijde mi to stejny, jako jit na hrbitov, jenom tam nemame zadnou kamenou desku, ale pravdepodobne tam neco taky udelat nechame.

my jsme treba klasickej pohreb nedelali, jednak to tata nechtel, z pohrbu v dnesni podobe se mu delalo tak akorat zle, takze jsme urcite ve statistice taky uvedeni jako ti, co tatu nenechali pohrbit. Tata mel takovou vizi, ze chce po smrti spalit a rozptylit do Malse, protoze pochazi z Budejc a u Malse prozil cely detstvi, tady v Praze nemel zadny vazby i kdyz tu zil vetsi cast svyho zivota. Tak jsme jeste tyz den zasli na pohrebni sluzbu, objednali zpopelneni a parte, ktery jsme hned poslali vsem pripuznym a pratelum, asi po tydnu jsme si mohli jit vyzvednout urnu, udelali mu v obyvaku takovy oltarik, kde byli vsechny mozny fotky, kondolence a par dalsich drobnosti, takhle tam s nama byl asi mesic, po mesici jsme si udelali vylet do Budejc, navstivili tatovu rodinu, vybrali vhodny krasny misto u reky a vecer, kdyz uz byla tma, jsme udelali rozptyl, zapalili lucernicku, pridali kvetiny a vsichni se rozloucili. Byl to nejkrasnejsi pohreb, kterej jsem kdy zazila nebo videla, nedokazu si predstavit, ze by nam pohreb pripravovala nejaka pohrebni sluzba. A to, ze se to takhle delat podle zakona nesmi nam bylo trochu jedno, znovu bychom to udelali uplne stejne.

GHIVERAN: presne tak to je....

nevim, vsichni se vymlouvaji na komunisty a sekularizaci spolecnosti, ale ja myslim, ze to jenom lenost a utikani od povinosti.

Ja jsem sice z moravy z male vesnice, chodila jsem do nabozenstvi, do kostela s babickou a tak, ale nejsem verici a nikdy jsem nebyla. Ale o tom to je, je tu uplne burt, nemusim byt verici abych vedela ze je moje povinost prokazat mrtvemu posledni uctu a ne ho tak jen rychle zahrabat nekde bez obradu.... nebo spalit a nevyzvednout urnu...

Je to o vychove. Ja bych si nedovolila nedat kazdy dusicky a vanoce na hrob svoji pra pra babicky kytku a to jsem ji v zivote nevidela a neznala, ale znam ji v vypraveni a vim, ze jaka je a byla moje rodina do 4teho kolene.

Prijde mi, ze dneska je problem ze dezti neznaji ani snove babicky. Co z nich pak muze vyrust, presneji byt vychovano, nez sobci vidici jenom sami sebe. A pak samozrejne je to pohodlnejis se nestarat......

Ale to je vychovou...

ANJA: muj tatka zemrel presne tak... nevnimal ze se udusil....

Jinak je to klise, ale prevence, caste prohlidky atd. jsou opravdu k nezaplaceni. Jedna jeho kamaradka mela tiez rakovinu ledviny, ale prislo se na to brzy, vzali ji bud cast nebo celou ledvinu a ted je cila jako rybicka.
Ja osobne mam rakovinu v rodine z otcovy strany, jeho mati zemrela na rakovinu strasne brzy, ale moje rodicka nevi na jakou. Tak nevim.
Jeste jak tady nekdo rikal ze se jeho babicka udusila na luzku...mozna to v te dobe nebylo, o tomhle vubec nic nevim, ale pritel mamky na konci zemrel prave proto ze nemohl dychat (odmitnul masiny), ale dali mu na konci injekci s necim co to urychlilo, takze se nemusel dusit.

LENDULIK: Myslim ze mas pravdu, jen mi prijde ponekud absurdni mamky obses s tim aby ten pohreb byl perfektni. Chapu ze chce aby to bylo dustojne atd., ale uz me uvadi v silenstvi s resenim prkotin a la barva sametu pod urnou. Pochod s rakvi se nastesti konat nebude, to by me vazne zabilo. Nicmene z dedeckova pohrbu jsme byli vsichni na dne jak fyzicky tak psychicky a to to bylo jen par hodin. Ten sice zemrel v 96 a ne na rakovinu, ale i tak to byla priserna rana.

FIFI: my to meli s babickou za tyden, trosku jsem se dala dohromady a zas me to uplne shodilo:( Moc dlouho si myslim.

Ad smrt a umirani nejvic doporucuju precist si Stanislava Grofa( treba na http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_4/b_4_smrt_a_umirani.html ) a neodpustim si maly citat:

Předindustriální společnosti tak zdá se souhlasily s názorem, že smrt nebyla koncem všeho, ale důležitou dobou přechodu. Zkušenosti nějak spjaté se smrtí byly považovány jako návštěvy důležitých dimenzí reality, které si zasloužily být navštíveny, studovány, a pečlivě zmapovány. umírající byli obeznámeni s eschatologickými kartografiemi své kultury, ať už to byly šamanské mapy pohřebních krajin nebo sofistikované popisy východních duchovních systémů, jak je známe třeba z tibetského Bardo Thedol. Tento důležitý text tibetského buddhismu představuje zajímavý protipól k výhradně pragmatickému důrazu na produktivní život a popření smrti, tak charakteristickému pro západní civilizace. Popisuje čas smrti jako unikátní příležitost pro duchovní vysvobození z cyklu smrti a znovuzrození a jako období, které předjímá naši příští inkarnaci, pokud nedosáhneme osvobození. V tomto kontextu je možno chápat mezistavy mezi životy (bardo) jako stav bytí daleko důležitější než samu inkarnovanou existenci. Je tedy prvotním zájmem každého připravit se na tu dobu už během života systematickým tréninkem.

nevim proc, ale moderni spolecnost se za kazdou stranu snazi preferovat ekonomicke zajmy(+konzumerismus) pred duchovnimi...tabuizace psychedelik a umirani jsou toho jen dusledkem...a pak to dopada tak, ze mnoho lidi vubec nevi co od smrti ocekavat...a to se nechci zabyvat tovarni nemocnicni kulturou smrti...smrt je vyznamna rodinna udalost stejne jako treba narozeni ditete...institucionalizace smrti je imho neprirozena...

LENDULIK: nám mamka zemřela v sobotu v 18.00hod. doma a na pohř. službu jsme čekali, dost jsme si toho řekli hned v tu sobotu a další jednání pak bylo v neděli, jenže na hřbitově v neděli nejsou, takže termín pohřbu jsme věděli až v pondělí, pak hned parte a roznášení atd..pohřeb byl ve středu. I tak to bylo hrozně rychlé.

Táta mi zemřel nečekaně - taky v sobotu večer, pohřeb pak byl v pátek, ale stejně jsem se od té soboty nestačila vzpamatovat.