Ahoj, letos jsem se setkala s rakovinou u příbuzných potřetí. Nejdřív to byl strejda, kterému se stala do půl roku od diagnózy osudnou. Pak babička, která s ní bojuje už pár let. A teď je to máma. Ačkoliv pro mě tedy tahle nemoc v rodině není žádná novinka, prožívám to teď úplně jinak. Rodiče jsou rozvedení, jsem tedy ten nejbližší člověk, co může nějak pomoct. A taky jsem ta, co probírá s mámou rozhodnutí ohledně dalšího postupu. To, s čím se potýká, je nádor na mozku, naštěstí benigní. Ale potíže dělá, nehledě na to, že je v oblasti prefrontálního laloku, kde může potenciálně ovlivňovat jak emoce, tak kognitivní funkce. Stojíme před rozhodnutím, zda operovat nebo ne. Na první návštěvě nám neurochirurg řekl, že je třeba operovat a rovnou stanovil datum. O tři měsíce později řekl, že by raději počkal a sledoval vývoj, abychom nenapáchali více škody než užitku. Teď, o další tři měsíce později, jdeme na třetí návštěvu. Mimo jiné jsem měla za úkol sledovat, jestli se máma nějak atypicky chová. Ano, chová. Jenomže si tenhle rok prošla ztrátou manžela, zaměstnání, zjištěním, že je nemocná, náročným soudním řízením a stěhováním. Opravdu nevím, jak tohle vyhodnocovat. Atypicky se teď chová celá rodina, včetně mě. Po doktorovi nemůžeme chtít, aby ve svém omezeném čase vyhodnocoval, co přesně může být symptom a co už ne. Ale potřebovali bychom více informací, jen nevím, jak a kde je získat. Měli byste nějaký nápad, kam se obrátit? Taky by se hodně hodily nějaké informace ohledně toho, čeho by se měla máma teď vyvarovat (pokud něco takového je), popřípadě jestli jde poznat (a jak) přicházející průser, jako epileptický záchvat, ztrátu vědomí apod. S těmito dotazy nás odkázali zpět na neurologii... a na neurologii zase zpátky na neurochirurgii, takže nevíme nic.