jak často dochází k tomu, že u pacienta (který svoje nespecifické obtíže řeší s praktickým i odborným lékařem / lékaři - nemyslím tím někoho, koho do ordinace doveze až záchranka po kolapsu) se na rakovinu přijde až ve fázi, kdy už mu zbývá jen pár týdnů života?
Za poslední rok k tomu u nás v rodině došlo dvakrát, o prvním případu (muž cca 55) vím jen to, že od diagnózy to trvalo necelé tři týdny, v druhém případě (paní 80+, nádor na mozku) byla paní opakovaně v nemocnici po kolapsech, problémy s polykáním atd - na MRI se dostala až teď na konci března a minulý týden zemřela.
Nechci tvrdit, že doktoři něco zanedbali, informace se ke mně dostávají strašně filtrovaně, spíš mě jen zaráží, jak to šlo rychle, měla jsem rakovinu zafixovanou jako nemoc, s níž je to na dlouhé lokte, a ne tohle. To má lidské tělo tak dobré kompenzační možnosti, že ty dobře seznatelné příznaky se objevují až ve chvíli, kdy "už je pozdě"?