Hm, to je mi zase horečné aktivity. Hanna je statečná. Já ji v tom ovšem nemohu nechat, to by bylo nečestné. Zde tedy má strašlivá báseň.

***

ŽALUDEK

Ten orgán čert byl mi dlužen,
k čemu žaludek je u žen?
S časem přu se o náhradu:
otročím jen svému hladu!

Vprostřed schůzky drze kručí,
vyhrožuje mozku puči,
k snění pudí fantazii;
mám-li hlad, jen stěží žiji.

Ostrým hnátem móda píchá
do obliny mého břicha:
ani vzhledem k tíze věku
nepovolí mi slast špeku.

Ať si muž je chudý duchem,
mne chce vláčet jehly uchem.
Skočit má-li na návnadu,
nesmím sloužit svému hladu.

V slabé chvíli nahlas sténám,
žaludek že na to nemám.
Zas mi košem dal ten spratek,
Bože, naval karbanátek!

A nakonec ještě výlet.
Za to mělo by se střílet!
Ten orgán čert byl mi dlužen,
k čemu žaludek je u žen?

Výlet se opravdu mimořádně vydařil. Díky Natashe za vyčerpávající reportáž, Kafkovi za bezchybné velení a všem za příjemnou společnost.
A protože někdo musí prolomit ledy, zde je má báseň o hladu:


prý že moc mluvím
a málo ho poslouchám
prý že ho to nebaví
a chce se v klidu najíst

"co to se mnou je, doktore?"
"budete v pořádku, slečno,
chce to jen pár stehů..."

zašili mi ústa
teď celé dny hladovím
milému skládám ve vzkazy
písmenka z polívky

Blížící se termín a toužebné očekávání krávy v housce dokážou zázraky.

Já bych na Kodu naopak vlezl v každém případě. Pokud se ovšem nejedná o toho hraběte, co nepřijel. ;) Čím horší počasí a větší utrpení, tím lépe!

Problém vidím spíš v tom, že na tom budu nejspíš jako ten hrabě, protože tematickou vstupní báseň asi nedám dohromady...

Já chápu. Požadavky jsou vpravdě extrémní. Nedá se čekat, že všichni přežijí čtení básní o hladu a následnou cestu atd.

Nuže, drazí. Račte si činit poznámky. Organizační výbor ve složení Bublinky, Kafka & Natasha oznamuje, že:

Slavný žravý básnický výlet do Berouna a okolí uskuteční se tuto sobotu 22. října.

Podrobnosti na téma čas odjezdu, místo a čas srazu atd. budou následovat.

Upozorňujeme, že výlet bude chodivý.
Žranici bude předcházet, cituji ctěného přítele Kafku:
výlet na Kodu, tzn. výstup v Srbsku.
A to je velmi strastiplná cesta, temné hvozdy, strmé rokle,
náhorní planina táhlá na míle daleko, kam jen oko dohlédne,
bez vody, zmar, zoufalství, hlad, žízeň, vyčerpání,
Beroun, žrádlo, uááá!

Podmínkou účasti je báseň o hladu.
Báseň může být libovolné formy, určené téma musí však zpracovat.

Kdo hodlá jet, nechť dá včas vědět, a nemá-li můj telefon (a já jeho/její), ať se oň přihlásí v poště,
abychom mohli šířit organizační informace i při případné náhlé nepřístupnosti internetu tomu či onomu.