NATASHA: Přijďte večer, jo?

RICARDERON: A já ti to sežral! Ani oblečený!
Mimochodem, nemáte někdo přístup k videu (digitalizovanému filmu, samozřejmě), na němž by figuroval V. Nezval? Spousta lidí mi říká, že nebude problém to sehnat - ale je. Ani odvysílané televizní pořady o Nezvalovi nemají filmový záznam, jen statické fotografie. Na YouTube vůbec nic. Nikde vůbec nic. Musel by to mít nějaký hobbista. Tak jen kdybyste o něčem věděli. Děkuju.
(Jo, pro jistotu rovnou hlásím, že Valerii a týden divů od Jaromila Jireše mám. Robert byl otci sice tak strašně podobný, že to vypadá, jako by starý Nezval vstal z hrobu, ale přece jen to není úplně ono.)

A nyní tedy zlatý hřeb programu: slavní & stateční čtoucí.

Následuje větší část výpravy před Berounem; povšimněme si všeobecné slunečné nálady:

Dále bychom zde měli jinou básnířku v osamocení:



A vzápětí pod ochranou gentlemana (obojí odehrálo se v Tetíně):

Tak nejprve jedna básnířka v rámu:



A při neohroženém lovu jablek:

já mám teda jako taky. Jako srdcař jsem vezl Dějiny ošklivosti do Milána.:)

NATASHA: Ve své čistotě srdce jsi přehlédla "Spolužáci se mi posmívají, kvůli tomu, jak vypadám."

Ráda bych zde chtěla zapět ódu na Ricarderona, který mi dnes osobně doručil novou knihu U. Eca s jeho podpisem a věnováním!

A zde je má "báseň" o hladu:

Byl to strašný hlad
a přesto mu říkali Malej.

Ano, možnost zkopírovat výše uvedené do Nejhorší poezie je samozřemě povoleno.

A že jste to vy, tak ještě přídavek:
Lepší párek v ruce, nežli hlad na střeše.