NATASHA: tak se chvíli zmítej a já pak objasním svou přelomovou tezi :-)

(A jinak jsem si včera přinesla z antikvariátu Halasovu Magickou moc poesie a Effenbergerovu Realitu a poesii, takže se neustále snažím naslouchat tomu, jak tu věc zpracovávají jiní, neb je to Téma zároveň strašlivé a úžasné a zatím pro mne bez konca kraja.)

FIN: No, teď jsi nám to vážně ulehčil.
Tak já se jdu zmítat v tomto pěkném paradoxu.
:)

a abych zkrátil dramatické úvodní entrée: začínám si myslet, že na poezii je vlastně vůbec ze všeho nejlepší prostý fakt, že vlastně neexistuje.

MAEROR: tak jinak:položili jsme si někdy - a taky si ji zkusili alespoň pro sebe poctivě zodpovědět - otázku, CO vlastně je na poezii to báječné? to tak strašně přitažlivé a ohromující, až ochromující, co nás na ní tolik fascinuje?

soukromě to poslední dobou dělám a začínám dospívat k závěru, který mě fascinuje, protože se šíleně liší od všeho, co jsem kdy a do té doby v průběhu svého života vlastně předpokládal...

MAEROR: Jo, dobře shrnuto.

MAEROR: vycházejí z toho rozhovoru nebo ne? myslím,že odpověď na to vše poskytl již starověký myslitel, který lakonicky zkonstatoval "vím, že nic nevím" :-)

FIN: usuzuješ toliko z našich příspěvků, že? :-)

přijde mi, že to je typické intelektuální řešení problému k ničemu - zahlcení texty je snad logicky dáno tím, že je nás na planetě tolik a máme demokracii, nikoliv socík s cenzurou, ne? :-)

NATASHA: Bavilo mne sledovat, jak si v rámci jednoho rozhovoru uvědomuje, že ke zmíněné zahlcenosti sám přispívá - aby se posléze stejně nechal svou láskou a vášní zhoupnout na opačnou stranu a těšil se na smazávání dalších a dalších dluhů. Ta oscilace, přelévání a vnitřní boj: ano, textů je mnoho (a sám se nestíhám orientovat), ale přece ještě musí vyjít toto a toto, protože jsou to důležité dílky do mozaiky...
Pěkné, pěkné to je!
(A pěkné by to bylo i ušmudlané ;-)

NATASHA: Moc díky za tip, pořídím.

Nádherný rozhovor Svatavy Antošové s Janem Šulcem ve Tvaru č. 19.
O problému zahlcení lidí texty a knihami, které vede ke tříštění pozornosti a chybějícímu sdílení v kultuře, o vydávání knih a mnoha skvělých knihách, které by měly a mají vyjít; a ten člověk je tak neskutečně sympatický!

Ach, drazí, to bude báječné, báječné, báječné.
Včerejší Wittgensteinův FB příspěvek na toto téma zásadně projasnil můj jinak velice pochmurný den.

https://www.kosmas.cz/knihy/175530/otevreny-denik/

BUBLINKY: Nu, ráda bych, ale budu to vědět až na poslední chvíli, anžto hrůza kulminuje.

NATASHA: Půjdeš?

VANEK: Potvrzený je Harák a Štolba.

NATASHA: Ví se, kdo tam bude?

Dnes: http://www.mlp.cz/cz/akce/e8814-diskuze-o-ceske-poezii-po-roce-2000/

SONA1: Dobrá :) Milan bude nadšen, že někdo po knize touží.
A na onom večeru v Lese bych Ti to tedy předala.

NATASHA: Nene, nebyla. V sobotu mi žel nelze... Ne že bych se bez toho neobešla, ale již dlouho jsem nepohlédla do tváře žádnému aoristu, tož mě jaly sentimenty.
Kdyby sis prosím náhodou čirou vzpomněla, projevila bych při některém z příštích setkání nad kultůrním žvancem jásavou vděčnost. :) Děkuji!

Kupříkladu budu patrně zvědavě ometat zde http://cafevlese.cz/en/nejlepsi-ceske-basne-2012-vecer-nakladatelstvi-host