SCHWAB: http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=151#nadpis18

SCHWAB: Co vím, tak třeba u vsuvek. Je možné je z obou stran oddělit, nebo je neoddělit vůbec.

ASHRAK: to musí-nemusí se používat čárka platí jen u přechodníků, nebo je to i "někde jinde" ?

ASHRAK: Aha, v tom případě není co řešit. Díky...

JOSEF_K: v češtině se může a nemusí oddělovat; zpravidla se odděluje, když je ta konstrukce složitější a čárka napomůže pochopení

Mohl by mi někdo objasnit, jak je to s interpunkcí v případě použití přechodníku. Přečetl jsem hromady staré literatury, v níž jsou přechodníky všude, ale nejsem schopen v tom najít žádnou logiku. Je třeba správně toto:

"Čekal jsem tam ještě dalších deset minut, doufaje, že nakonec dorazí."

nebo toto

"Čekal jsem tam ještě dalších deset minut doufaje, že nakonec dorazí."

Takových případů je víc. Občas čárky jsou, občas zase ne. Jen ta souvislost mi v tom chybí...

Z blogu Jaromira Slomka: http://jaromir-slomek.blog.tyden.cz/clanky/2219/prechodnik-zije.html

MAKOSHARK: Velice:o) No jo, jdu si zalézt do komory a sypat si na hlavu popel...

ANNIKA: A "mě" v té odpovědi se ti tam líbí?:)

My měli přechodníky na gymplu a od té doby si je pamatuju. Nikdy mi nepřišly složité, stačí si pamatovat koncovky, zbytek už dodělá cit pro jazyk. (pokud nepostupujete podle analogie napsavši--nakočkublechy jako spolužák) A možná jsem měla zákad z knížek od Greye, ve kterých překladatel cpal přechodník do každé věty.

Vždycky jsem bojovala hlavně s tím, že jsem měla pravopis správně, ale nebyla jsem schopná vysvětlit, proč jsem to či ono použila. Nakonec to profesorka vzdala a smířila se s odpovědí "No, mě se to tam líbí." :o)

Rocnik 82, prechodniky zcela standardni soucasti vyuky na osmiletem gymnaziu. A neustale se presvedcuji o tom, jak uzitecna vec to je...:-)

ročník 86, osmiletej gympl. Na nižším gymplu jsme brali slovesný třídy, vzory časování, přechodníky lehce. Na vyššim jsme přechodníky celkem brali s tím, že navážeme jen tam, kde jsme skončili na nižšim. Taky byly součástí maturity. Ale... záleží hodně na vyučíjícím.. v béčku nebo paralelně na čtyřletym gymplu se s nima moc nebabrali, což jsem jim záviděl. Ale zpětně to beru jinak..

Pamatuju si, že jsme je na základce probírali. Ale na gymplu už to s náma třídní nedělal, nedělá s náma totiž nic, protože si myslí, že to všechno umíme právě z tý základky. To je blbý..:)

EDWAR: hmm, já na základce nemůžu soudit. já jsem šel v pátý třídě už na gympl,a tam jsme je, co si pamatuju, dělali na nižším i vyšším

já jsem ročník 89 a na základce jsme se o přechodnících taky vubec neučili (maximálně nějaká zmínka o tom, že se nepoužívají), na gymplu je probíráme ale docela hodně, jsou i součástí maturitní otázky

Já nastoupil do 1. třídy po revoluci a během ZŠ ani SŠ jsem se s přechodníkem nesetkal. Pravděpodobně je to tím, že naše vesnická pseudoškola vynechala i mnoho dalších věcí a na chemické průmce se na češtinu moc nehledělo. Co je to přechodník, jsem se dozvěděl až někdy na střední, když jsem nechápal, co to ten Arbes píše, takže jsem si to našel na googlu.

Hlasoval jsem pro možnost 1. V současné době je to přirovnatelné k opaku pěněžního paradoxu (peníze jsou přijímány, protože jsou přijímány - neboli: příjemce je bude moci opět vydat s tím, že budou přijaty). Přechodníky nejsou používány, protože nejsou používány - neboli: příjemce sdělení si s nimi dost možná neporadí, proto je ani člověk, který je ovládá, často nepoužívá. Pomocí přechodníků se lze vyjadřovat úsporněji a přesněji, ovšem pouze v případě, že je umí používat i příjemce sdělení - jinak se ještě zapletu do vysvětlování, co jsem to chtěl tomu ignorantovi vlastně říct. Člověk je tvor líný, komplikovaným věcem se rád vyhne, zjednodušení přechodníků by mohlo přispět k jejich obecnému chápání a tím i používání.

KEMENTARI: Já si teda nepamatuju, že bychom je na základce brali (ale třeba mám jenom blbou paměť :-)).
Na gymplu asi jenom jednu hodinu :-(

A když vidím (slyším), jak se jazyk przní v médiích (a to je jedná o "jednoduchou" gramatiku), tak se obávám, že tohle je fakt moc velké sousto.
I proto jsem hlasoval pro první možnost.

KEMENTARI: archaické možná trochu, ale spíš odborné, knižní a administrativní. a asi taky záleží na učiteli, že

Doučolovala jsem češtinu pár dětí ze základky a opravdu se to probírá. Ale učitelé na to asi moc nedbají, ono je to vážně trochu archaické...

KEMENTARI: jde právě o to, jestli jednodušší (a tím pádem použitelnější), nebo složitější (a tím samozřejmě přesnější, ale těžkopádnější)... ovšem shodneme se na tom, že jejich funkce je víceméně nezastupitelná

nevím, jak to je, my jsme je ještě t. č. na gymplu dělali, ale byl to gympl a ještě k tomu osmiletej, tak nevím

Souhlasím sice s bodem dva (přechodníky jsou kvalitní), ale kdyby platil bod jedna (a přechodníky byly jednodušší), nemuselo by docházet k bodu tři... Já je považuji za velice úsporné a obratné, ale zjevně to nevyváží jejich obtížnost.
Ono to tedy zas tak těžké nebude, když se Češi naučí časovat slovesa podle té hromady vzorů, co na ně máme, zvládli by i přechodníky. Ale když se s nimi běžně nesetkáváme, těžko si je někdo jen tak osvojí. A jen tak na okraj: jsou pořád součástí učiva základní školy (tuším osmá třída?); moje zkušenosti ale spíš říkají, žě většina žáků se na to vybodne.