ACHERON: jestli tu chceš rozjet Lacana ovšem, rád se nechám poučit :)

DARJEEL: kdybych byl drsnej, tak bych ti řekl, že s takovým pojetím interakce můžeš jít tak do auditoria o psychologii, jak už jsi předtím naznačil :)
tím pádem si nemusím nic číst, protože jak už jsi řekl - je to pro mě irelevantní. pokud chceš nějaké psůobení sil uvnitř jedince nazývat interakcí, budiž - pak ale jde, jak už jsem naznačil, a jak zřejmě chtěl říct BALVAN42, o interakce ovlivňující pouze jednání jedince, a interakci mezi jedinci ovlivňuje až nepřímo. tudíž se nemá smysl bavit typem "je interakce jako interakce, stejně se tomu říká, tak což". zde jsme se bavili o interakci mezi jedinci, do nichž vnitřní představy při žehlení košil nepatří nebo patří jen silně nepřímo - inetrvenuje ti tam totiž symbolický systém a systém komunikace minimálně.

ACHERON: precti si knihu psychologie komunikace od vybirala nebo neco o komunikaci od Planavy nebo neco zahranicniho, interagovat muzes i v ramci vnitrniho sveta - samozrejme tedka nadhazuju psychologickou literaturu.

BALVAN42: no ty jo, ty pises stejnym stylem jak ja, naprosto necitelny pro kohokoliv krome autora ;] ne dobry je to, akurat nechapu tu vazbu na interakci v ramci vnitrniho sveta jedince. Jestli chces rict, ze je provazana s ostatnimi tak samozrejme a to vice cestami.

DARJEEL: nejni to sociologicky irelevantní. např. na tomto je založená teorie komunikace Luhmanna.

tuto ukázka s jednoho mého zlomkového textu o syst.pojetí komunikace.
nevim jesti správně operuju s pojmem vědomí (mind), ale mi jako pidlikologovy jde o komunikaci, která transcenduje mind a vytváří sociální systémy. zároveň ale mind a soc.syst jsou v koevoluci, takže nelze je od sebe v žádnym případku odpárat. V momentě kdy jako pidlikolog začnu se babrat v mind, dostávám se do jinčího modu explorace, než když si začnu hrabat v komunikaci. V ten moment se taky začínám ptát seba a druhejch, kdo doprdele vlastně jako obaservující pidlikolog jsem? :) ...a to zůstane věčnou otázkou s hafobilijonem odpovědí :) a v tom je ten paradox.

Referenční struktury vzniklé symbolickou generalizací se zjednodušují v očekávání, která ovšem zároveň onu generalizaci (při aktualizaci smyslu) provádějí a korigují. Očekávání umožňují předvídat, na jaké hladině generalizace se formuje sociální situace, a následně po ověření i reagovat. Protože obecná teorie sociálních systémů pracuje s behaviorálními očekáváními, která vlastně tvoří strukturu systému, je nutné přijímat do struktury všechna očekávání - to znamená očekávání vztahující se jak na humánní, tak i ne-humánní oblast (například očekávání od budíku, že bude ráno zvonit). Koncepce očekávání ukazuje na fakt, že referenční struktury objektů nebo témat mohou být účinné jenom a pouze ve zjednodušené formě (opět pracujeme s omezenou kapacitou systému, který vzniká právě vymezením svého smyslu z komplexního prostředí). Zjednodušená forma umožňuje lepší a rychlejší orientaci. Symbolická generalizace, pomocí níž získávají identitu typy, události, věci, osoby a koncepty, atd. je také účastná a vytvářená v sesíťovaných očekáváních a samozřejmě závisí na zkušenostech a jednání. Proces generalizace očekávání na jedné straně umožňuje selekci z celku všech možností, a tím reprodukuje komplexitu smyslu, aniž by ji nějakým způsobem musel ničit a znovu utvářet. Na druhé straně tento proces přemosťuje diskontinuity ve faktových, časových a sociálních referencích, a proto, i když se situace změní, mohou očekávání dál pokračovat.

Generalizace, stejně jako selekce, určují pole možností a tyto možnosti zviditelňují - to vede ke vzniku strukturované komplexity, tj. organizované komplexity.

Se smyslem operují jak sociální, tak psychické systémy. Oba dva tyto typy systémů jsou ve vzájemné koevoluci. To, co oba typy odlišuje, je výběr vědomí nebo komunikace jako operativních forem. O vědomí mluvíme v tom případě, když je smysl svázán s vlastními pocity, a o komunikaci mluvíme v tom případě, když je smysl svázán s porozuměním druhému. Ovšem komunikace je možná pouze jako událost, která transcenduje uzávěry vědomí: jako syntéza více než jednoho obsahu vědomí

ACHERON: Jasně, viz třeba tohle rozebírá u pojmu sociální deviace se slušnými odkazy Hrčka.

DARJEEL: interakce je definovana vzajemnym pusobenim, takže sorráč, s predstavama druhych tak muzes max operovat pri popisu jednani jedince, ale ne u interakce

BALVAN42: interagovat muzes s predstavama druhych lidi, takovy to, kdyz si povidas sam se sebou, ale je to sociologicky irelevantni

KHALAVERA: ha, super za tip:) zrovna jsem neco objednaval na FF :)

btw.

http://pewresearch.org/databank/dailynumber/?NumberID=727

ukazka demence v interpretaci dat - takle dopadnete, když se jako sociologhove zmechanizujete :)

ACHERON: já jsem zas čuměl, že na FSV mají Audiences od Longhursta a Abercrombieho v několika kusích, zatímco na FSS to svírá v rukách jenom Volek :-|
btw super knížka

no ty jo tak Risk : a sociological theory/Niklas Luhmann je na amerikanistice/anglistice v knihovne...no to me teda... :)

"You are what you study"

nevíte od koho to je?

KHALAVERA: aha, no jo, nejak jsem to nepobral s tim polem :)

ACHERON: no dyť to říkal už LOPIN .)
BALVAN42: ono komunikační věda pracuje i s intrapersonální komunikací :)

hele už vim, sem pako.

interagujou spolu dva lidi. když se k jednomu přidá další čověk a interaguje s tím druhým, tak s tím prvním kointeraguje :)

Bingo :)

BALVAN42: hlavně to je fenomenologie už jak svině se mi zdá a ne mead:)

pak je to ale vo hovně, takle braný. podle mýho.. :)

dokážu si představit extrémisty, ktery by tvrdili, že ineteraguju i tehdy, když si po ránu žehlim košili. interaguju s potenciálníma sou-interagujícíma v horizontech blízký budoucnosti :)

bych spíš řekl, že to chtěl zpřesnit ten termit "interagující". nebo ho konkrétnějš vymezit a odblešit :)

BALVAN42: hm, to je pravda, to je kravina takhle to dělit... interakce je vždy minimálně mezi dvěma ... to je divny...

nejračí mám takový ty sociální interakce, ve kterejch jsem uplně sám.