Na FSV taky žádný rozdíl mezi dálkovým a denním studiem (tedy za prezenční člověk dostává stipendium, u dálkového může bez výmluv natvrdo prohlásit, že něco dělat nechce a nikdo ho do toho nebude moc nutit).
Přijímá se kolem osmi až deseti lidí ročně (někdy víc, někdy míň). Člověk musí absolvovat čtyři povinné kurzy, které nejsou příliš nad úrovní magisterských kurzů, respektive v případě kurzů "pozveme hosta a on něco poví" je ta úroveň velmi rozdílná.
Pak existuje doktorandský seminář, který je povinný, alespoň technicky. Na podzim se diskutují projekty prváků, na jaře chaos, kdy se dělá, co koho zrovna napadne. Já jsem tam přestal chodit, protože mi to přijde jako mrhání časem. Osobně mi nevyhovuje hyperkritická atmosféra (vlastně každý projekt je úplně rozcupován), k mnohým věcem prostě nemám moc co říct.
Z celkového pohledu sice existují někde napsaná nějaká pravidla, ale nikdo je nedodržuje. Lidi se nevyhazují a když něco děláš nad rámec "nic", pak to děláš zadarmo a ze svého potěšení. Důležité je a) napsat disertaci b)formálně absolvovat státnice a povinné kurzy c) napsat články a připsat je nejlépe katedře (d - se nově objevilo vycestovat, ale to nevím, jak se bude dodržovat).
Suma sumárum: pokud člověk nemá extraordinérní štěstí nebo smůlu, dostane stipendium, dost velké na to, aby se mohl den v týdnu věnovat škole a za úkol samostatně udělat nějakou tu vědu. Občas je rozptylován vyžadovanou účastí někde a jako bonus může učit nebo se ucházet o granty GAUK. Za odměnu nejvytrvalejší dostanou phd za jméno.
Toliko můj zcela jistě zaujatý pohled:)