LEENVECKA: já si teda myslim, že se i to vaření doma hodně posunulo a troufl bych si tvrdit, že "střední třída" nejí nějak zásadně špatně, nepestře, nudně. když srovnám se zbytkem evropy, tak nás vlastně považuju za jídelně dost nekonzervativní národ. např běžnej ital jí na dovolený vpodstatě výhradně v pizzeriich, protože prostě neitalský nezná, nejí. domácí vaření ve spoustě zemí se smrsklo na ohřívání tv dinners, a je ot považovaný za stravovací standard (to zas mířím na uk), když budeš ve švédsku kdekoliv mimo velký město, jediný jídlo, který seženeš mimo domov je pizza, hotdog a kebab.
naopak v česku jsme podle mě docela dost se vlastně obohatili a nebyli jsme nikdy úplný konzervy, dneska si lidi doma dělají pho, odjakživa takovou tu českou čínu, různý obohacení z dalších evropských kuchyní nevyjímaje, i když prostě ty špagety rozvaří a omáčku udělaj z protlaku, nebo ňákej takovej smrtelnej hřích.
a podle mě si to obecně máme i tendenci trochu malovat, když jsi někde 3 tejdny a každý den zkoušíš něco nového, tak ti to přijde fantasticky pestrý a barevný a divoký, ale když bys byla půl roku někde, kde prostě každej den tlačíš nudle s jiným poměrem sojovky, octa, shaoxin, pepřovýho oleje, chilli oleje a sezamovýho oleje, tak ti ta ta typická chuť taky začne připadat všudypřítomná a vlastně trochu jednotvárná. jakkoliv třeba čínskou kuchyni považuju za extrémně pestrou a různorodou, tak prostě se zavázanýma očima poznáš, že jíš jídlo z čínskný kuchyně. ne, že by člověk řekl, že je to "nějaká asie", řekneš v podstatě najisto, to je čína. to je vietnam. to je japonsko. pokud nebudeš brát ta jídla, který mají všude, jako třeba zha jia mien, který má překryv vlastně od japonska přes koreu po čínu, jen se trochu jinak jmenuje.
no nic, jediný, co jsem chtěl říct, že si vlastně myslím, že pokud už chceme hodnotit, jak si kdo vaří doma (to máš přeci ve svých rukou, ne?), tak si myslím, že žijeme na jednom z těch lepších míst na světě (ale třeba je to jen osvícenstvým mámy, že od mala do nás cpala vlastně dost různorodou stravu) a jsem vlastně překvapenej, že nejsme ve všem až tak konzervativní národ, za jakej nás považuju