BOBIK: Posunul, ale KAM? Asi za nějakou hranici, kterou považuješ za přípustnou, ale jak zdůvodníš to, kam sis pro sebe tu hranici položil?
(To, co napíšu dál, neber jako rýpání - absolutně nemám v úmyslu do Tebe rýpat, naopak si vážím toho, že diskutuješ slušně a rozumně. Spíš to vem jako ukázku, jaký guláš dokážou z téhle problematiky udělat osobní preference, zvlášť když se sejde několik různých).

Někdo považuje za nemorální jakékoli zabíjení. Někdo považuje za nemorální pouze takové způsoby zabíjení, které působí zbytečné utrpení. Kdo má pravdu a proč?

Je tu argument, že zvíře na jatkách je zabito bez zbytečného utrpení. Je tu protiargument, že i myslivci mají povinnost postupovat při lovu tak, aby zvířeti nepůsobili zbytečné utrpení (dokonce si tu povinnost uložili sami)

Na jedné straně je pravda, že pro zvíře v přírodě není zastřelení přirozený způsob smrti. Na druhé straně je pravda, že všechny přirozené způsoby smrti jsou pěkně hnusné a že zvíře ulovené správným způsobem trpí výrazně méně a méně dlouho, než zvíře, které zemře hlady nebo ho roztrhá dravá zvěř.

Na jedné straně je požadavek, aby byl lov provozován způsobem minimalizujícím utrpení zvěře i ohrožení okolí. Na druhé straně je lov z posedu, vymyšlený pro zajištění tohoto požadavku, prohlašován za "nesportovní řezničinu".

Na jedné straně je argument, že lov z posedu je nesportovní řezničina, protože zvíře nedostane férovou šanci ... a na stejné straně je argument, že lov ze sportu je nemorální. (povšimni si, to jsou dva navzájem si odporující argumenty na stejné straně)

Na jedné straně je názor, že lov je přežitek minulosti. Na druhé straně je argument, že bez přiměřeného odlovu by se zvěř přemnožila.

Na jedné straně je argument, že příroda by se měla regulovat sama. Na druhé straně je argument, že na dnešní úrovni civilizace to už nedokáže, ledaže bychom zrušili pole a města.

Pro někoho je OK krmit zvíře v ohradě, dohlížet na jeho zdravotní stav a pak ho zabít a zužitkovat. Někdo dělá totéž v lese a nevidí v tom žádný rozdíl.

Je tu argument, že dnes už nemusíme získávat potravu lovem. Je tu protiargument, že "nemusíme" neznamená "nesmíme" a že je to způsob získávání potravy stejně dobrý jako jakýkoli jiný.

Tak mi řekni, kdo má teda právo nakreslit čáru a říct "odsaď pocaď je to oukej a dál už je to špatný"?