TSOH: to neni hon trubko:-D aspoň to vyplývá z ty strohý zprávy...to prostě kluci šli na prase;-)..hony teprv začnou...myslim že budes mit o čem psát;-)

nějaká databáze článků... http://zrusmemyslivce.blogspot.com/

Jiří Mrázek je vskutku zvláštní bytost...
Bývalý myslivec zastřelil psa. Druhého zbil železnou tyčí - tn.cz
http://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/byvaly-myslivec-zastrelil-psa-druheho-zbil-zeleznou-tyci.html

LOJZIKOVO: ano.. hony již začaly... http://www.novinky.cz/krimi/215286-myslivce-na-lovu-divocaku-zabila-kulka-z-kolegovy-zbrane.html

tak za chvili uz zacnou hony....mate uz nakoupeny patrony?

ECLECTICA: tak on pomer pohlavi 1:1 je v prirode spise vyjimecny, populace se ustavuji na ruznych rovnovahach, v zavislosti na stylu rozmnozovani toho ktereho druhu, ale obecne vznika vice samcu nez samic ale v produktivnim veku je vice samic nez samcu

KENJIRO: zdůraznit to můžeš, ale to stejně nikoho nezajímá :-) U koroptví je problém hlavně v tom, že potřebuje velkou biodiverzitu a nevyhovují jim rozsáhlé monokultury zemědělských ploch.

PTACOPYSK: To by bylo taky dobré zdůraznit...myslivci zvěř jen nestřílejí, ale u druhů, které jsou ohrožené, ji i chrání. Koroptev, která je kvůli chemizaci a mechanizaci zemědělství prakticky na vyhynutí, je jen jeden z příkladů.

ECLECTICA: Citace z článku na myslivost.cz:
Škody při vysokých počtech černé zvěře:
Na zemědělských plodináchjsou nejvíc škody na zrninách - okopaninách i zelené píci. Větší škody však vznikají rozdupáním poválením nejen mladých i porostů před sklizní. Škody jsou i na travnatých porostech, rozrýváním půdy za účelem získání živočišné bílkoviny.
Na lesích a ostatních pozemcích:na lesích se škody černou zvěří nevyskytují. Černá zvěř dostane-li se do zahrad, nebo na otevřené travnaté plochy, které nejsou oplocené jsou škody rozrytím značné a obnova velmi drahá.
Na zvěři jsou škody v chovech drobné zvěře. Škody jsou také na mladé srnčí zvěři.

Jinak škody způsobené zemědělcům při přemnožení černé zvěře musí myslivci hradit zemědělcům na své náklady.

ECLECTICA: netvrdila jsem, že je tenhle poměr přirozený

PATISLAV: když jsme uměle vytvořili města a zemědělské plochy (a dalšími způsoby zasáhli do přírody), výrazně se změnily podmínky pro život zvířat a vznikla nerovnováha - proto jsou tyto zásahy nutné. Mimochodem, myslivecká honitba není les, ale zahrnuje lesy, pole a rybníky.

PTACOPYSK: můžeš se prosím rozepsat o těch škodách? Nemumím si pod tím nic konkrétního představít.

Ad bažanti: pokud je pro rozvoj populace přínosný poěmr pohlaví 1:5, jak došlo ke stavu, kdy se v přírodě ento poměr nevysytuje?

ECLECTICA: křepelkami si opravdu nikdo nepřilepšuje (ty mimochodem váží asi sto gramů), pokud myslíš koroptve, tak ty nestřílíme, ale na vlastní náklady do přírody vypouštíme. Z bažanta se střílí jen kohout a to ještě v malém množství, slepice se nestřílí, protože optimální poměr pohlaví pro rozvoj populace je 1:5.

ECLECTICA: a co třeba přemnožená černá zvěř, tu taky střílet nemáme? V nedaleké honitbě mají myslivci v noci služby na polích, aby tam přemnožená černá zvěř neudělala škody, které oni musí hradit.

PATISLAV: my třeba zajíce nelovíme vůbec, protože je máme dlouhodobě na minimálních stavech. A zdaleka ne každá drobná zvěř se loví - i ty druhy, co se neloví vůbec jsou často v žalostně malém množství. To je důsledek hlavně zemědělství, aut atd. atd.

KENJIRO: rozdíl je v tom, že to divoké prase se mělo narozdíl od toho domácího v životě dobře

ECLECTICA: vím, že nesouhlasíš s obojím. Právě proto jsem se ptal, jestli tam vidíš nějaký rozdíl a proč.

KENJIRO: Někdo by mohl říct, že to prase domácí by tu bez naší intervence nebylo, nikdy by nežilo (je otázka, zda je pro něj život nějaká výhra, ačkoliv si dovedu představit farmu nebo domácí hospodářství, kde jsou čuníci spokojení). Prase divoké je ale... divoké. Divočáci tu žijí odpradávna, jsou součástí ekosystému. Ano, jejich lov byl opodstatněný v době, kdy lidstvo nemělo jiní prostředky, jak se uživit. Nyní však jde o marnivost.

Já jsem ještě před pár lety zvěřinu miloval, ale nakonec jsem si uvědomil, jak ohavné zabíjení divokých tvorů je. Člověk nemá žádné morální právo zasahovat do přírody kolem sebe takovým způsobem, jak nyní činí. Když už jsme si pro sebe zabrali plochy měst a plochy polí, měli bychom alespoň respektovat lesy jako poslední oázy přirozeného života.

V současnosti se bohužel může výkon myslivosti provádět i v přírodních rezervacích (nebo se to tak alespoň děje v té, kterou znám), což je už totálně padlé na hlavu.

MAESTRO_007: liška se (alespoň co vím) střílí pořád, protože je to tzv. škodná. Jinak co se lišek týká, myslivci pláčou a cítí se dotčeni, protože lišky nemůžou používat k tzv. kontaktnímu norování a musí postačit, že se chudák liška stresuje za nějakým pletivem, na které doráží pes. Skutečnot, že si takový myslivec neuvědomuje, že je ona liškav íceméně stejně inteligentní jako jeho pes a je schopna stejně jako pes cítit nepohodu, stres a bolest, mě asi nikdy nepřestane udivovat.

KENJIRO: víš, že jsem toho názoru, že nutné není ani jedno. Já ale mluvila o jezení diovkých zvířat jakožto zpestření jídeníčku (přičemž získáváni živin, jak jsme četli, myslivcům div nezpůsobuje orgasmus) a střílení "těch ošklivých lišek, které nás obírají o křepelky", což je trošku jiná rovina.