BARAKUDA: parkoviště Visalaje, parkoviště u Tarzanie, Stellplatz U Kateřiny, Stellplatz Beskydy. Všechno placený, ale ne moc.

VELADA: Osobně nevím do jaké skupiny se zařadím. Na cestách jsem strávil dohromady roky, ale v autě žít nepotřebuju. Jezdím spíše na kratší cesty max cca 4 měsíce.

Ale debilové jsou na obou stranách barikády. Souhlasím s FOGI:

CUKI: mam podobnou zkusenost od lago di garda.. po 3 flaskach ve dvou sem se snazil carabinikum naznacit ze fakt jako ridit neni rozumny a ze si klidne calnu tu noc jako autobus (byly sme na nejakym stelplacu pro autobusy) a rano vyficim.. carabinik si me jen sjel pohledem a prej: stojis rovne.. mluzvis s nama = muzes ridit! ..jeste sem teda cekla takovou tu klasickou ceskou botu ze jakmile se rozjedu tak me jeste seberou papiry ale jinej mrav.. nakonec nas doprovodili na krasnej freeflek a poprali peknou noc ;)

CUKI: problem je v tom ze se to stava velmi popularnim (i diky omezenim pri covidu) a tim se i zvysuje pocet debilu, ktery nam ostatnim to zkazej :-( Jako je to se vsim kdyz se to zacne stavat masovkou.

VELADA: Ano v reálu se to často neřeší, to jsem psal. Ale ta legislativa je důležitá, protože ti pomůže v těch případech, kdy se do konfliktu dostaneš. Víš co si můžeš dovolit a co ne.

Krom Chorvatska, jsem snad nikde neměl větší problém. Občas přijeli floydi, legitimovali nás, když viděli že neděláme bordel, popřáli nám pěknou noc.
Jednou ve Slovinsku nás vyhmátli na prázdném place uprostřed noci (červené auto). Museli ho hodně dlouho hledat, takže to bylo jasně na nějaké udání. Byli jsme ale národním parku a jen jsme museli odjet. Což bylo blbý protože jsme předtím dali flašku vína. Ne že bych byl opilej, ale nikdy bych jinak za volant nesednul. Naštestí ve dvě ráno nebyl provoz a dojeli jsme jen za hranice dalšího okresu, kde už nás nikdo nenašel...

No a pak jednou v Rakousku. Tak jsem byl stopem s kámoškou. V hluboko za tmy (a mlhy) jsme dojeli někam do neznáma. Našli jsme nějakej plácek na hrázi nějakého rybníka. Ze všech stran voda jen tam takový travnatý pruh. Do vody jsme se rozhodli jít až ráno protože byla pěkná kosa.
No ráno na nás vyběhli policajti co tam děláme. Chvíli jsem nechápal, takovej ten čas kdy se probudíš a přemejšlíš, kde jsem vlastně v noci skončil. Chvíli mi to trvalo. No a pak jsem zjistil, že jsme v obležení dvou velkých parkovišť, které jsme v noci měli za vodní plochu a ten trávník byl jen ostrůvek oddělující dvě parkoviště a všude kolem nás je spousta aut...
Jen jsme se poměrně v klidu sbalili a zmizeli.

Jo a jednou ve Špáňu kde bych to fakt nečekal. Jel jsem se podívat na Gemasolar a tam nás vypakovali ještě než jsme zakempili ale jeli s náma až na dálnici a čekali až na ní najedem. Původně jsem chtěl přejet dálnici na druhou stranu a najít něco tam, ale to nám nedovolili a tvrdili, že celej exit dálnice je Privado... Nehádali jsme se.

Dohromady jsem za život strávil pěknejch pár let na cestách a nikdy jsem neměl problém. Co ale vnímám je postupné ale rázné omezování mých svobod v tomto směru. A proto je dobré tu legislativu znát a něco s tím začít dělat, aby naše děti měli ještě kde vůbec existovat...

CUKI: ja si spíš myslim že na legislativu sere pes. Vzdycky jsem to vnimala rak, ze pro mě je to můj život a komunita lidí do který vpluju a jsem její součástí, protože prostě taková jsem opravdova já. Neni to jen instagramová póza a módní hit jako teď.

A mezi sebou sdílíme informace o tom životě.. místech.. tipech na práci a tak. A právě treba ty místa kde se dá parkovat, brát voda.. hazet odpadky, nebo naopak sbírat odpadky, mezi sebou sdílej lidi co vzajemně cítí nějakej vibe.. connection. Jakože víšjak.. prostě cejtíš, že tomuhle člověku to chceš říct.

Takže mě zajímá jak to je in real life. Beru tvůj pohled v tom smyslu, že jako jo.. je dobrý znàt legislativu a nenechat se třeba od fítlů zastrašovat a buzerovat. Ale jinak je legislativa a ofiko mapa štelplacú pro mě něco, co mám v piči. Je to jedno.. nechci přece jít tou ofiko cestou.. :-))