KCE: Mnohdy stačí jen tak trochu vytrolit.
Jednou co nás měli nevím proč za poláky a Němec se tam kousek od nás vyvalil a začal poslouchat něco, co mi připomínalo spíše nějaký projev Hitlera a poměrně na hlas a rušilo to můj klid, tak jsem začal chodit kolem jeho auta, kde měl ženu a začal zoufale hledat Agněžku. Chvíli trvalo než se jeho paní zeptala, koho to vlastně hledám. Ale po chvíli se jí dostalo vysvětlení, že je to moje milá tarantule. Jestli ji někde neviděla, že mi pořád utíká. Neřekla nic, ale asi do pěti minut vše pomalu ale jistě pracně prohlédli a naložili a už jsem o nich neslyšel :-)