• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JESSIEATREIDESNárodní knihovna ... CHCEME TO NA LETNÝ!!!
    S_M_LOMOZ
    S_M_LOMOZ --- ---
    To be exact - už je po dvanácté, takže text článku se objevil na netu.

    Místopředseda a neoficiální šéf českého fotbalu Vlastimil Košťál pro MF DNES sice řekl, že Národní fotbalový stadion bude první dokončenou stavbou pro případnou olympiádu v Praze, radní Prahy 7 však shodili ze stolu studii, která řešila proveditelnost výstavby Národního stadionu na Letné.

    „V podobě, v jaké nám byla předložena, se nám rozhodně nelíbí,“ uvedl zástupce starosty Tomáš Kaštovský. Radě sedmé městské části se zejména nelíbí řešení vstupu do stadionu, který by měl být přes lávku nad ulicí Milady Horákové. Také nesouhlasí s „rozptylovacím“ prostorem diváků mimo areál fotbalového stadionu a také s navrženým řešením umístění parkoviště v okolí budoucího stadionu.

    Radní naopak požadují novou dopravní studii, která bude řešit dopravu nejen v bezprostředním, ale i širším okolí budoucího fotbalového stadionu a Letenské pláně jako celku. Radnice Prahy 7 požaduje také analýzu, která vysvětlí kompletní způsob financování výstavby fotbalového stadionu.

    „Chceme také harmonogram včetně plánu výstavby a koordinace s dalšími stavbami na Letné, jako jsou městský okruh, Národní knihovna nebo oceanárium,“ doplnil Kaštovský.

    Kompletní návrh stanoviska (IMHO v podstatě vylučujícího realizaci v původním rozsahu) je tady: http://www.praha7.cz/default.aspx?path=usn&idUsn=13309&dlOrgan=1
    ANDRE3000
    ANDRE3000 --- ---
    S_M_LOMOZ: hehe, aspon nekdo normalni
    S_M_LOMOZ
    S_M_LOMOZ --- ---
    Mimochodem - v dnešní MF Dnes je zpráva o tom, že "ne" stadionu řekla Praha 7.
    ANDRE3000
    ANDRE3000 --- ---
    MARSHUS: ja bych angazoval kostala jako manazera vystavby knihovny, podle me by to s bemem nejak domluvil
    MARSHUS
    MARSHUS --- ---
    Nový stadion na Letné? Proč ne, říká Bém
    http://hn.ihned.cz/c1-22319490-novy-stadion-na-letne-proc-ne-rika-bem
    ALDEMIK
    ALDEMIK --- ---
    Archiv časopisu RESPEKT
    Respekt 43 / 2007
    Národní chobotnice
    20.10.2007 16:11 – Komentáře – Marek Švehla

    Kulturnost není v regálech plných knih, ale ve smyslu pro fair play

    Z debaty se zcela vytrácí účel stavby Národní knihovny.Praha a celé Česko měly mít unikát, který se rýsoval v podobě futuristické stavby Jana Kaplického. Sen o „chobotnici“ se po minulém týdnu rozplývá, o unikát ale možná nepřijdou. Bude jím Národní knihovna postavená někde na periferním panelákovém sídlišti. Tak to teď plánuje pražská ODS a celý minulý týden už jen vymýšlela, které sídliště by asi tak mohlo být nejvhodnější. A jak známo, co si pražská ODS vezme do hlavy, to také prosadí. Má totiž skálopevnou podporu svých obyvatel. Právě v tom je možná jádro problému celého sporu známého jako „chobotnice na Letné“.

    Kdo je tu advokát

    Stavba Národní knihovny je příběh nedůvěry, nezodpovědnosti a nekompetentního rozhodování. Je to český příběh, který by stálo za to vydat knižně a uložit někde na čestném regále právě v Národní knihovně. Aby každý, kdo se bude chtít o Česku něco dozvědět, si jej mohl přečíst.

    Na začátek je nutné jít trochu nazpět v čase a podívat se na ambivalentní vztah, který našinci k takzvaným národním institucím mají. V obecné rovině tu platí za ikony, jen je nikdo moc nepotřebuje k životu. Národní divadlo má pověst státem protežované, do sebe zahleděné, nudné „plejády“ tradičního herectví, navíc s kletbou ostudné anticharty v patách. Národní muzeum je mizerně placená instituce, stojící na okraji společenského zájmu. Do Národní galerie zase nechodí spousta lidí kvůli jejímu autoritativnímu řediteli.

    S knihovnou je to podobné. Před ohlášením vítězství Kaplického návrhu nemalá část lidí určitě vůbec netušila, že Národní knihovna nějaké nové sídlo potřebuje. Nikdo se je o tom ani náznakem nesnažil přesvědčit. Přitom právě tohle přesvědčování je podstatou úspěchu celé akce. Velké stavby – rozměrem i duchem – přinášejí, jak známo, velké problémy, tomu by se neměli divit ani Kaplického obdivovatelé. Hlavní překážkou tedy nejsou tyto problémy, ale fakt, že Češi dost přesně nevědí, k čemu vlastně novou knihovnu potřebují. Proto je všude (včetně redakce Respektu) tolik rozdílných názorů, tolik rozdílných kritérií.

    Zkrátka každá kontroverzní stavba má mocné a přesvědčivé odpůrce, proto také nutně potřebuje charismatické advokáty. Výrazná osoba, která by potřebu nové knihovny srozumitelně vysvětlila a pak by za tohle vysvětlení také bojovala, tu ale chybí. Ředitel knihovny Ježek takovou osobností rozhodně není. A ministr kultury? Ví vůbec někdo, jak se ten nynější jmenuje?

    Česká kulturnost

    Kromě toho samozřejmě nelze pominout to, že osud Kaplického chobotnice je příběhem provincialismu a měšťácké malosti. Českou metropoli díky konstantní podpoře jejích obyvatel ovládají panelákoví „pragmatici“, kteří vidí město hlavně z kabiny svého auta. Politici, kteří si nechtějí připustit, že tolik obdivovaná tvář českých měst byla do značné míry vytvářena díky velkorysým, do budoucna obráceným veřejným zakázkám. Dnes se veřejné peníze dávají hlavně do ryze účelových a zábavních staveb, v nichž „naši voliči“ můžou ocenit efekt okamžitě a nekomplikovaně. V téhle politice není prostor pro fantazii, experimentování, odvahu, protože se pro ně na kalkulačkách pragmatiků těžko hledají ta správná tlačítka.

    Návrh Kaplického knihovny takovým vykročením do světa fantazie a experimentování je. Tím není řečeno, že je nejlepší. Jenže Česko i Praha měly dostatečné nástroje na to, aby jej včas odmítly. Jenže město i stát zvolily tu nejhorší možnou variantu. Nechaly proběhnout mezinárodní soutěž, dokonce samy hlasovaly pro. A pokud to bylo jen proto, že se primátorovi Pavlu Bémovi v té době víc honily hlavou lana, cepíny a cesta na vysněný vrchol Ču-mu-lang-my, je to jeho problém.

    Další průběh známe z minulého týdne. Po půlroce se ODS najednou rozsvítilo a zjistila, že se jí návrh nelíbí. Bém se teď může vymlouvat na územní plán a zmatky kolem pozemků. To jsou ale jen byrokratické obstrukce. Pokud by město Kaplického knihovnu chtělo, všechny tyhle problémy dodatečně vyřeší. Zastupitelé ODS začali hrát hru líbí–nelíbí, byť skutečné důvody téhle vzpoury proti chobotnici ukáže teprve čas.

    Problém však není v tom, že se někomu Kaplického návrh a jeho umístění poblíž Hradu nezdají vhodné. Měli to ovšem říci během soutěže. Město mohlo důrazně trvat na zachování hradního horizontu, na dodržení územního plánu a vyřešení problémů s pozemky. Problém je jiný: odteď víme, že konzervativci z ODS mohou zpochybnit každou příští mezinárodní soutěž jen proto, že budou ctít jinou estetiku. Proto je tu otázka, jak chce ODS v budoucnu rozhodovat, když mezinárodně zavedené nástroje rozhodování tak snadno poráží estetika jejích lokálních politiků. A jak hodlá rozhodovat o olympijských hrách, kde jsou mezinárodní komise také.

    Tyhle voličské otázky jsou důležité i kvůli pocitu vlastní kulturnosti, na níž si Češi tolik zakládají. Jejím projevem totiž není sebehezčí stavba se sebedelšími regály knížek, ale respektování pravidel hry při rozhodování, držení slova a budování nekorupčního prostředí.

    Národní doma

    Je tu ale ještě další problém: při debatě o chobotnici uniká podstata celé stavby. Česká veřejnost připomíná manžele, kteří si koupili gauč a teprve v autě cestou domů usoudili, že se do pokoje nehodí a že jej radši šoupnou do chodby. Přitom ale zapomínají, že se chtěli z gauče dívat na televizi.

    Česká debata o knihovně taky přišla poněkud pozdě a taky se při ní zatím řeší jen estetika. I umělci se bouří proto, že je chobotnice „na Letné hezká“. Ještě silnějším argumentem proti jejímu odsunu na panelákovou periferii je ale smysl stavby. Do knihovny by měli chodit lidé, z definice by proto měla být v centru města. Kdo tohle nechápe, měl by se vypravit třeba do Singapuru. Tam nedávno postavili novou národní knihovnu právě v centru. Do proskleného moderního domu se dá jít studovat, na výstavu, na koncert, do knihkupectví, na internet nebo jen tak na kávu a zákusek. Z knihovny se stalo přitažlivé místo městského života, kde se člověk zastaví, když má třeba jen hodinu čas.

    Je možné, že Praha potřebu takovéhoto místa necítí. Nic proti tomu, je to její věc. Pak je ale otázka, proč novou Národní knihovnu nepostavit v nějakém vděčnějším městě, třeba v Brně, jak si tamní primátor přeje. Anebo ji nestavět vůbec. Peníze se mohou utratit za digitalizaci knih, parlament ať vyřeší autorská práva a budeme mít Národní knihovnu všichni doma.
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    MIISHA: njn... :o)
    MIISHA
    MIISHA --- ---
    Proč v Čelákovicích :o)?
    To by byla taky tragedie - už několik let se tam dohadujou jak postavit namesti a pro velkej uspech jsme pořád bez náměstí - takže tak...všude stejný :o)
    HAMSTER
    HAMSTER --- ---
    UNDERWORLD: Pankrác ale JE na okraji Prahy. Nebo chceš snad stavět administrativní centrum do Čelákovic??
    A druhý dotaz - proč by moderní architektura neměla být vidět?? Každá etapa vývoje architektury v Praze po sobě něco zanechala, proč se najednou stydíme a chceme naše stavby stavět tam, kde je nikdo neuvidí? Praha je živé město a jako takové se vyvíjí. A tvrdit, že v pásu 20km od Hradu se nesmí nic stavět je hovadina. Stačí se podívat na jiná historická města v Evropě - moderní architektura v nich má svoje místo. Vždycky někdo bude protestovat - proti dostavění katedrály se protestovalo, proti kopulím nad prahou se taky protestovalo (první kopuli - kostel sv.Františka - dokonce odmítali zedníci stavět). Dnes - památky UNESCO.
    JORERU
    JORERU --- ---
    UNDERWORLD: já sem nedávám "schválně" nic. Jen jsem si pro zkopírování toho snímku všimnul, že neni jenom tak ilustrační, ale je na něm i knihovna...
    OFFINKAA
    OFFINKAA --- ---
    JORERU: krasnej clanek, potesil :-) a pobavil.
    UNDERWORLD
    UNDERWORLD --- ---
    JORERU:
    protoze schvalne davas fotku rozmeru postovni znamky. :-((
    je to prilis blizko PH.
    a ty mrakodrapy na pankraci by meli samozrejme zborit a ne tam stavet dalsi.
    akorat motokov je hezkej, ten by mohli rozrezat na kousky a znovupostavit nekde na okraji prahy... a tam postavit moderni ctvrt mrakodrapu... a chobotnic...dal od centra.
    PETROSSA
    PETROSSA --- ---
    UNDERWORLD: vzhledem k tomu, co všechno bys chtěl na tom andělu zbourat tipuju, že ti to u béma neprojde..;o)
    UNDERWORLD
    UNDERWORLD --- ---
    Tu fialovou chobotnici bych postavil u andela a zboril to ufo od jeana nouvela - (to je hnusny a studeny) a taky ty hlinikove krabice okolo (village cinema andel a kancelare).
    to jsem to rozlouskl. mozna bych to mel rict bemovi.
    kazdopadne by se hodila nekam do te lokality - nebo na kopec na budanka a mela by z oka pekny vyhled, nebo tam na ty opustene pozemky za bus nadrazim.
    JORERU
    JORERU --- ---
    ... a nakonec dnešního brouzdání Neffův článek o knihovně a o tom, oč v ní běží.

    SPOLEČNOST: Oč tu běží


    „Tektonika!“ povykoval ten člověk. „Architektura, to je tektonika. Všechno ostatní je design.“
    Vrhnul se na mě na chodníku před redakcí Lidových novin a netvářil se přívětivě. Nedalo moc práce pochopit, co mi zazlívá: že veřejně podporuju myšlenku postavit novou budovu Národní knihovny na Letné podle návrhu Jana Kaplického, podle vítězného návrhu z mezinárodní soutěže.

    Od toho setkání uplynulo několik měsíců. Dlouho jsem přemýšlel o tom, co mi ten člověk, povoláním a posláním architekt, jak se ukázalo, říkal o tektonice. Vždycky jsem si myslel, že architektura je cosi navzdory tektonice, od doby, kdy první architekt vylezl z jeskyně a postavil přístřešek podepřený větvemi. Že by přece jen šlo o tektoniku? On je architekt, tak by to měl vědět, kdežto já architekt nejsem, moje názory jsou čistě laické, neškolené, intuitivní.

    No a pak nastaly všechny ty děje, Občanská demokratická strana jako jeden mužožena pojala jednotný estetický názor a udělala z něho pružnou síť, na niž vskočil pražský primátor Bém a vyšvihnul názorové salto tak smělé, že by mělo vstoupit do dějin. Mohla by se stanovit jednotka pro měření názorové pružnosti, měřilo by se na Bémy. Charakter Moliérova Tartuffa by podle tohoto měřítka mohl být odhadnut na pět až sedm mikrobémů. Sledoval jsem to všechno s úžasem. Taková mela vznikne kvůli tektonice a kvůli estetickému vhledu?

    No a pak stačilo navštívit 10. salon Obce architektů, taky se tam můžete podívat, otevřeno je denně od 10 do 18 až do 11. listopadu v architektonicky zavrženíhodné budově, kterou královna Anna nechala zbudovat pro své sobecké potěšení dle návrhu italského architekta Paola della Stelly, aniž dbala na mínění daleko erudovanějších a tektoniky dbalejších architektů tuzemských, tedy v Belvedoru v sousedství velebné tektoniky Pražského hradu. No a tam uvidíte, co se zamýšlí vybudovat na Letné.

    Nějaká knihovna, aby tam nějací intoši a rejpalové nedejbože četli knížky? Nic takového. Vybudujeme stadion! Nebo dokonce stadiony dva. Jeden bude hned vedle vnitra, no a ten druhý doslova na hraně pláně,vsazený do míst základů Stalinova pomníku. Jděte se tam podívat, na ty krásné projekty vypracované ryze českými architekty, tedy žádným odrodilcem načichlým cizinou. Jděte se tam podívat a možná vás napadne to, co napadlo mě.

    Tektonika? Ba ne. Prachy, to je to, oč tu běží.

    Ale abych nebyl jen intošský rejpal a snob (jak jsem se dočetl v LN z pera jedné rozhořčené čtenářky), mám konstruktivní návrh.

    Karel Hvížďala onehdy připomněl, že státníci se občas snaží vepsat do města pečeť své osobnosti, aby po sobě zanechali něco trvalejšího, než kupu lejster a zvukové záznamy projevů a kompost z opadaného listí položených věnců. Připomněl George Pompidoua a jeho kulturní centrum. To byla taky taková budova, která budila (a dodnes budí) vášně. Jenže v Paříži, ta je na vášně kolem architektury zvyklá, odbyla si je při stavbě Eiffelovky a ještě před tím při přestavbě z nařízení Napoleona III. Právě na příkladu Centre Pompidou stavím svůj konstruktivní návrh:

    V Praze na Letné, citlivě zasazeno do zeleně, aby nebudilo pohoršení při pohledu z nábřeží, vybudujme obrovské lejno.

    A nazvěme ho Centre Topolánek.

    Ondřej Neff
    JORERU
    JORERU --- ---
    ... a aby toho hrabání nebylo na začátek dost, přihazuji další čtivý kousek ...

    PRAHA: Národní knihovna

    24. října 2007

    Soutěž mezinárodní, a přesto typicky česká!


    Kaplického „chobotnice“ plní v poslední době pravidelně přední stránky médií. Spor o tento extravagantní projekt se dnes ale přesunul zcela do roviny politické. Sám Kaplický zásah politiků do posuzování umístění jeho stavby označil za „návrat k praktikám bývalého komunistického režimu“. Jak se ale zdá, ona tolik vychvalovaná mezinárodní architektonická soutěž se konala v podmínkách až příliš českých.

    Po oznámení výsledků mezinárodní architektonické soutěže na výstavbu nové Národní knihovny (NK) v Praze si ředitel NK Ježek pochvaloval, že se po dlouhé době podařilo v Praze realizovat skutečně reprezentativní soutěž. Ta byla obeslána mnoha návrhy, z nichž pak mezinárodní porota vybrala po několika kolech právě návrh architekta Kaplického. Najednou ale vychází najevo, že se Kaplického projekt nachází na jiných pozemcích, než bylo určeno. Primátor Bém i další zastupitelé Prahy hovoří o nutnosti změnit územní plán. Ježek oponuje s tím, že pozemky, na kterých se nachází projekt NK, byly Prahou přislíbeny. Přetřásá se otázka, kdo v této záležitosti mluví pravdu a kdo ne. Primátoru Bémovi se vyčítá zase „obrat o sto osmdesát stupňů“, což například Mladá fronta Dnes zdokumentovala na základě výroků primátora. Bém sám tvrdí, že jemu samotnému se projekt Kaplického líbí a hledá pro novou NK „vhodnější umístění“. Do záležitosti nové NK na Letné se navíc opět vložil prezident Klaus, který obhajuje to, že projekt Kaplického NK musí projednat pražští zastupitelé. To, že Kaplický sám popírá právo zastupitelů jednat o nové NK na Letné, dokonce Klaus považuje za „útok na demokracii“.

    Jinou věcí je, že mezinárodní porota ocenila projekt natolik extravagantní a provokativní, že bylo velmi naivní myslet si, že vítězný návrh bude s všeobecným nadšením přijat. Navíc, pokud i mezinárodní unie architektů konstatovala, že vítězný návrh nedodržel jednu z podmínek zadání, nelze se divit ani tomu, že se proti výsledku soutěže postavili i neúspěšní soutěžitelé, kteří podmínky zadání beze zbytku splnili.

    Ježek tvrdí, že si neumí představit, kdo by se zúčastnil případné druhé soutěže poté, co by byla ona první zrušena tak, jak se o tom zmiňuje například prezident české unie architektů. Už současná diskuse o výsledcích soutěže a nad vítězným návrhem podle Ježka prý Česko poškozuje.

    Sečteno a podtrženo, celá slavná mezinárodní architektonická soutěž se zcela evidentně konala za nejasně schválených podmínek a předpokladů. Považuji proto za hlavního strůjce všech problémů vyhlašovatele soutěže, tj. Národní knihovnu. Tím, že sama vyhlásila podmínky soutěže, které pak porota nebrala v úvahu, a tím, že se spokojila s fádními přísliby na pozemky od města Prahy, jenom přilila oleje do ohně současných diskusí. Sebechvála ředitele Ježka na zdařilou mezinárodní soutěž tak byla velmi předčasná.

    Jan Bartoň
    JORERU
    JORERU --- ---
    Hrabaje archívem Neviditelného Psa, nalézám spoustu zajímavého počtení...

    SPOLEČNOST: Pražská ODS kontra Národní knihovna
    24. října 2007

    Už to tak vypadá, že pražská ODS na čele s J. Bürgemeistrem v kauze výstavby Národní knihovny alias chobotnice nezaboduje. Důvod je prostý: většině našich občanů, a tedy nejen Pražanů, se návrh architekta J. Kaplického na rozdíl od V. Klause líbí a kdekdo by potvoru chobotnici chtěl mít ve svém městě. A těch měst se ozvalo hned několik. Jak se zatím zdá, pokus V. Klause o aktivní a úspěšné rozšíření role působnosti za asistence ODS na další obor lidské činnosti, architekturu, se asi konat nebude.
    Je sice pravda, že většina pražské ODS se po zcela jasném odsouzení vítězného architektonického návrhu Národní knihovny V. Klausem zachovala jako vždy vzorně, a tedy taktéž byla najednou proti a byla by možná časem taktéž připravena vlastním tělem bránit výstavbě škaredé chobotnice, která by v budoucnu mohla svým lačným okem hledět na Pražský hrad, ale máte to marné, architektura není klimatologie. V klimatologii se až příliš často jedná o předpovídání z křišťálové koule – já názor, ty názor, transcendentní Bůh ať náš spor rozhodne, když ne, uvidíme za tisíc let ­–, kdežto v architektuře je to spíš o tom, zda se návrh líbí nebo nelíbí jednotlivci. Žádná věda, jednoduše se díváte na model, a podle vašeho estetického a kulturního vnímání světa, které formuje řada faktorů, vám váš estetický cit říká: líbí, nebo nelibí. A toť vše. Sice opět platí: Já názor, ty názor, ale teď již není potřeba Bůh nebo celé tisíciletí coby sudí, bohatě stačí kalkulačka a několik let výstavby. V tomhle případě, jak se zatím ukazuje, je více těch, jimž se oko chobotnice líbí.

    Koneckonců dnes naši občané hodně cestují po světě a ví, jakým velikým turistickým lákadlem jsou zajímavé stavby vycházející z myšlenek konceptualismu, při nichž se architekt nechává inspirovat nejrůznějšími objekty hmotného i virtuálního světa. Nemluvě o finančním rozměru stavby Národní knihovny: řádově se jedná o miliardy, uvádět z toho plynoucí důsledky by bylo podceněním inteligence čtenáře. A Praha určitě takové sousto nikomu nepřenechá. Koneckonců by to bylo i nekoncepční, Národní knihovna do Prahy patří. Kupříkladu nevím, na co by se oko chobotnice dívalo v Brně-Řečkovicích, a to jsem z Brna. Nemluvě již o tom, že nejsme si schopni dát do pořádku veliký skvost moderní architektury, vilu Tugenhad.

    Slouží ke cti pražské ODS, že kličkovat umí vzorně. Když je teď zřejmý zájem o stavbu chobotnice i z jiných měst, je jasně vidět, že většina Pražanů se do chobotnice málem zamilovala a že by z Prahy mohly uplavat miliardy investic, tak ODS pružně a halasně oznámila, že nikdy nebyla proti, nikdy nevnímala stavbu Národní knihovny jako jakési politikum, ale jenom a jenom jako věc odbornou, že chobotnici si vzít nedá a že v žádném případě se do ničeho plést nebude, ať rozhodnou jenom a jenom odborníci. A ani pomyslet, že by někdy takhle neuvažovala. Jak je tedy nakonec vidět, že by se z kauzy pražská ODS poučila, to nelze opravdu říci.


    Dušan Polanský
    JORERU
    JORERU --- ---
    JORERU: všimněte si dobře, na prvním snímku je zakreslená Kaplického Národní kihovna...
    JORERU
    JORERU --- ---
    Brouzdaje Neviditelným psem, našel jsem ještě tento zajímavý článek, jehož tři odstavce si dovoluji citovat:

    PRAHA: Česká politika v architektuře


    ...
    Zajímavý je argument, že výškové stavby musí být jako jinde, v Šanghaji, v Londýně nebo v Detroitu. Bylo by možné, že by neměly být jako všude, ale měly by být unikátně pražské, měly by odpovídat historickému klimatu, stylu i urbanismu Prahy? Takové kritérium lze zřejmě vznést jen na letenskou knihovnu a ptát se, zda je splňuje. A zdá se, že odborná veřejnost má tendenci ke kladné odpovědi. Tentýž argument však nelze vznést na mrakodrap, protože ten je prostě všude stejný, ahistorický a akulturní ze své podstaty. Něco jako panelák. Jedno zda je v Ulánbátaru nebo v Székesféherváru. Všude vypadá stejně. To jsou ale zastaralé, tedy moderní argumenty. Současná postmoderní architektura myslí jinak. Dům musí být jako jinde, neboli ten pražský se může hodit i do Sydney nebo do Bruselu.

    Ale proč potom česká a pražská politika horuje a je sto obětovat kulturu pro mrakodrapy na Pankráci a naopak odmítá kulturními argumenty letenskou knihovnu, která má ambici se do pražské kultury a historie vřadit a posílit ji? Proč mrakodrapy ano a knihovnu ne?

    Není-li argumentem to, co udělá vyvýšený Pankrác s jemnou skyline barokních věžiček nebo s výhledem od Pražského hradu – nehrají-li tedy vůči mrakodrapům kulturní či moderní argumenty, bylo by dobré znát, jak vypadá studie dopadů mrakodrapů na proudění vzduchu v pražské kotlině, na tepelný režim města, na elektromagnetické poměry v okolí staveb a konečně, jak bude internacionalizovaná Praha – blížící se Dubaji nebo Šanghaji, bezpečná.

    ...
    JORERU
    JORERU --- ---
    A od Karla Babáka tamtéž:

    PRAHA: Knihovna je na knihy

    V poslední době se slovo knihovna používá jako jedno ze synonym z řady chobotnice, blob, améba ..., tedy pro skořápku budovy. Rád bych připomněl, že knihovna je odvozena od slova kniha. Nějak v debatách postrádám, že knihovna je:

    1) Skladiště.
    V Národní knihovně jsou (měly by být) uskladněny učebnice chirurgie z počátku 19. století, sebrané spisy Eleny Ceausescu a Guse Hala, všechna vydání Dějin VKS(b) (každé je jiné), Babičky a Filosofské historie (liší se minimálně). Většinu knih, které jsou v jejich fondech, nikdo nikdy nebude číst. A kvůli tomu bude vyhloubena za ohromných nákladů jáma hloubky 50 m, dokonale odizolována a vybavena technikou, která dosud neexistuje. Je mi jasné, že uchovávání knih a archiválií se neřídí racionalitou, která by doporučila občas fondy přebrat a zbytečnosti vyhodit. Moc nevěřím ani na digitalizaci. Kdo dneska přečte data z pětipalcových disket a za 50 let z DVD? Ale proč není ta většina v budoucnu nepoužitých knih uskladněna v hranatých krabicovitých budovách někde na předměstí? Ta jáma by mohla být menší a lacinější.

    2) Pracoviště.
    Pavla Charvátová v debatě na Nově připustila, že v budově budou návštěvníci trávit volný čas. Oba diskutující to přešli (kdyby ne, samozřejmě by je po třetím slově zarazila). Ve skutečnosti většina přítomných zde bude pilně pracovat. Budou zjišťovat, co vlastně ve fondech všechno je, zajišťovat výpůjčky a studovat. Většina těch, kteří měli s knihovnou co do činění, ji zná z toho posledního hlediska. Průhledy skrz plášť pravděpodobně ve studovnách ani kancelářích nebudou, funkce rozhledny a restaurace je sice milá, ale ne podstatná.

    3) Budova.
    Vítězství projektu neznamená jeho automatickou realizaci. Kolik například bylo vítězných projektů na dostavbu Staroměstské radnice. Knihovna se od radnice liší tím, že je opravdu nutné ji postavit. Při zadávání a projektování bylo určitě prvořadé zajistit funkce knihovny. Nemohu posoudit, kdo může za problém s pozemkem, ale jak tak pánové v TV Nova mávali plánky, zdá se mi, že se jedná o rozdíl několika metrů. Nechápu zde postoj V. Kaplického, který odmítá jakékoli úpravy projektu (pardon, připustil změnu barvy). Vždyť ta knihovna předpokládá automatizovaný robotický systém, který bude teprve nutno vyprojektovat, odladit a nainstalovat. Celý ten vnitřek stavby projde mnoha změnami, vedení instalací ani rozvržení prostoru nemůže být definitivní, tak proč není možné přizpůsobit rozměry a tvar obálky? Tvar a barva budovy by měly být uživatelům naprosto lhostejné, pokud bude stavba plnit, co má, tak si na ni zvykneme jako na Eifellovku nebo dóm tisíciletí. Bránit vlastním tělem stavbě je stejně pitomé, jako prohlásit toho, komu se skořápka projektu nelíbí, za zatuchlého čecháčka. Až se ta knihovna (jakákoli) postaví, nastane určitě téměř nekonečná řada potíží, které bude třeba řešit tak, jak budou přicházet. A kdo řekne, že kdyby se postupovalo podle jiného projektu, tak by ty potíže nenastaly, měl by připojit přesný seznam potíží, které by nastaly při realizaci toho jiného projektu.

    Zůstávají ve mně pochybnosti o správnosti zadání a projektu. Co se týče zadání, pochybuji o tom, že je nutné uskladnit všechny knihy na jednom místě. Projekt (aspoň to, co jsem o něm četl) počítá s tím, že se dodělá technika pro vlastní účel stavby. Vycházím z toho, co bylo publikováno v denním tisku. Vím, že kdybych se hodně snažil, získal bych podrobnější informace, ale myslím, že se příliš neliším od běžného občana. Vzhled návrhu knihovny se mi nelíbí, ale nikdy bych se nepřipojil hlasem ani činem k jejím odpůrcům. A pustit Pavlu Charvátovou k moderování televizní debaty je stejná blbost, jako lít vodu do kyseliny.

    Karel Babák
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam