ja bych udelal referendum a kazda barva by mela procentualni zastoupeni na fasade podle poctu ziskanych hlasu... pak uz by snad kazdej konecne drzel hubu...

MLIBREVIRGEA: to je informační šum, nikdy to nemělo být zelené, prostě udělali zelený model a z něj vizualizace (nejspíš proto, že když se na plášti budou odrážet stromy z okolí, tak jejich obraz zrcadlící se na plášti bude přes den zelený, jak prosté)

MLIBREVIRGEA: otazka byla ktery z navrhu se ti libi?a kdyz se nekoho ptam tak neodpovidam otazkou..........a ty mas statnici z ceho?

MLIBREVIRGEA: neni to zeleny .. ;)

MLIBREVIRGEA: ty tomu nejak rozumis? mas statnici z estetiky? :D

a ktery z navrhu se ti libi?

ach jo.. si musim proste postezovat...........kaplicky je sympatak, ale tak strasnej navrh a navic na knihovnu.. to jsem nevidela.. fakt se mi to nelibi.. jediny pozitivum, ze zmeni tu strasnou jedovatou zelenou na zlatou.. zda-li tedy vubec. jakoby nepremyslel nad vyznamy barev. snad je to taky designer, kdyz uz je architekt..

to nevypada ani jako chobotnice(jen pri velke fantazii :D), ale spis jako naky "sliz" hihihiiiiiii

jo fer, jsem pro, udelal bych to u čechova mostu s novou zastavkou metra mezi staromestkou a malostranskou. pozarne v poradku:)

FEJETON: Víme, kde bude chobotnice!

aneb Konec Bémova tajemství

Z množství nekonečných diskusích o umístění Kaplického knihovny na Letné, ve Stodůlkách, kam ji chce ambiciózní David Vodrážka, na nábřeží, kam ji navrhl umístit Milunič, až po poslední tajnou zprávu – Žižkov - je zřejmá vysoká míra nejistoty autorů článků. Ani jeden z nich neměl kvalitní informace. My však vám, díky dobře informovanému zdroji, můžeme sdělit, jaké bude řešení této tajenky.

Pavel Bém má totiž od počátku jasno, kde bude knihovna stát. Investigativní novináři selhali a jemu by se, nebýt nás, podařil překvapující mistrovský tah. Z nejdůvěrnějšího zdroje víme, že již na počátku prohlásil: „ Dokud jsem primátorem, postavíme chobotnici na místě, kam patří. A kam patří chobotnice? Do vody!“ Chobotnice (blob) - architektonický zázrak vyprojektovaný Future Systems Jana Kaplického - dostal díky myšlence Pavla Béma nový rozměr a bude po postavení kandidovat na nový div světa. Nyní Kaplický se svými kolegy intenzívně pracuje na umístění chobotnice pod vltavskou hladinu. Oba protagonisté zdánlivého sporu se již zjara shodli, že do Vltavy patří. Chobotnice ve Vltavě se líbí i Václavu Klausovi, který na ni bude hledět shůry, takže zůstane jednoznačně vymezen hrad a podhradí. Jen nesouhlasí se svým panošem Bémem, který chtěl, aby oko chobotnice hledělo na hrad. Klaus I. to vůbec, ale vůbec nepochopil a trvá na otočení stavby tak, aby oko koukalo na Národní divadlo. Neustálý pohled bdělého oka chobotnice by mohl totiž v Klausovi I. vyvolat noční můru, že je neustále sledován. To ovšem neví nic o tajném Bémově plánu.

Kaplický po diskrétní dohodě s Bémem pohotově navrhl chobotnici schopnou horní částí rotovat, a tak se bude otáčet podle přání. Důvody jsou dva – Bém a povodeň. Bémovi pohled z hradu na oko totiž noční můry působit nebude, naopak tuto orientaci žádá, protože chce, aby podhradí k hradu vzhlíželo. Vyjde-li totiž jeho tajný ďábelský plán, bude prezident. Ve slabé chvilce se totiž svěřil, že jako primátor pošle na olympijské hry přihlášku, jako premiér je získá a coby prezident olympijské hry zahájí.. Druhý důvod je ryze pragmatický, přijde-li opět tisíciletá voda, chobotnice se natočí hřbetem proti proudu, takže řeka jejímu aerodynamickému tvaru nezpůsobí žádné škody. Oko pak bude kontrolovat Karlův most.



Zbývá vyřešit poslední drobnost, a to jak se budou do knihovny dopravovat čtenáři. Ve hře jsou dvě varianty, na loďkách nebo podvodním tunelem. S lávkou jako nejjednodušším řešením nesouhlasí Kaplický, protože by narušila vzhled chobotnice. Naopak trochu dražší podvodní tunel by dodal stavbě dalšího lesku. Jak bude chobotnice ve Vltavě vypadat, ukazuje animace získaná naším zdrojem z počítače Pavla Béma. Omluvte její kvalitu, ale primátor není zběhlý v grafických programech.

Z okruhu primátora víme, že si s architektem Kaplickým velmi notoval a připravují spolu tajně další překvapivé projekty pro Prahu. Máme se tedy opravdu, ale opravdu na co těšit.

Pavel Červinka

VANEK: ja se du vyzvracet...

Menší blábol: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=52060 - a to buďte rádi, že online není rozhovor s pražským zatupitelem za KSČM, jak by si to představoval on... anebo, užijte si:

Je to samozřejmě otázka vkusu, mně osobně se návrh pana Kaplického nelíbí, to však není to podstatné. Nejvíce bych byl pro to, aby se knihovna nestavěla vůbec. Tedy alespoň na Letné. Opravdu je potřeba zvážit další podobu knihovnictví. Všechny svazky, i ty nejcennější, se budou postupně převádět do digitalizované podoby. Tak je to pohodlné a tak nejen mladí čím dále více studují. Knihy najdou na počítači stejně dobře v centru Prahy jako v Brně nebo New Yorku. Vzácné tisky budou v dohledné době k dispozici opravdu jen úzkému okruhu badatelů ve studovnách, kde bude i určitý dohled.

* Co byste tedy navrhoval?

Klementinum, jedna z nejunikátnějších historických staveb hlavního města, se tak či tak musí restaurovat, a to za nemalé peníze. To je prostě skutečnost, kterou jistě uzná nejen Pražan, ale každý občan téhle země. Do stavby pana Kaplického na Letné by se mělo investovat okolo dvou až tří miliard, a to zřejmě není konečná částka. Já bych tyto peníze využil poněkud jinak, a sice rozdělil bych ji na dvě části. Ta podstatně větší by směřovala do záchrany Klementina, kde by podle mne měly být posléze reprezentační a studijní části Národní knihovny. Další část Národní knihovny by mohla být klidně někde na okraji Prahy, samozřejmě v blízké dostupnosti veřejné hromadné dopravy, nejspíše metra. Tam bych vystavěl nikoli vznosnou, ale hezkou a zdůrazňuji, především účelnou, budovu pro základní fond knihovny. Bez nároků na superdesign. Ošklivě řečeno sklad. A samozřejmě by tam měly být restaurátorské dílny, odborná pracoviště, prostě vše, co je k uchování a záchraně našeho kulturního dědictví nezbytné. Studovny, kde by byly k dispozici knihy pro ty, kdo si to přejí. A je potřeba myslet na to, že ať už v jakékoli podobě, knihovna nebude stavba na padesát let. Už v této chvíli je nezbytné někde, promiňte mi ten výraz, uskladnit deset milionů knih. A v neposlední řadě by zde konečně měly vzniknout kulturní prostory pro lidi, kteří se o knížky starají. Zatím jsou někde ve sklepě za topením.


Tohle myslím nějak zapadlo: Ježek na konci rozhovoru http://reflex.cz/Clanek29679.html

"Myslím si, že až otevřeme novou Národní knihovnu, čemuž pořád věřím, tak se opravdu počet jejích návštěvníků zmnohonásobí, ale nejenom proto, že si tam přijdou něco studovat a číst, ale třeba i proto, že si ji budou chtít jen prohlédnout. To je její malá přidaná hodnota a přitom velmi důležitá, protože to přinese knihovně i výnos ze vstupného a nemusí to být úplně malé peníze."

Takže při všech těch řečích o tom, jak má knihovna být prostupným otevřeným veřejným prostorem, fakt chtějí (jen do Oka?) vybírat vstupné, jak hrozil Martíšek?!?!

Česká republika vkusu (A2)

Vítězství "chobotnice" bylo regulérní, tvrdí právníci

Právní komise potvrdila regulérnost architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny. Skupinu, která se spory o Kaplického „chobotnici" zabývá, teď čeká rozhodnutí, kde by měla budova stát. To by mělo padnout do Vánoc. Informaci zveřejnil server iDnes.



Předseda právní komise Aleš Pejchal se ke zveřejněné informaci vyjádřil zdrženlivě. "Já nevím, kdo tuto informaci serveru iDnes poskytl, ale ta otázka je složitější, než jak byla popsána," řekl redakci TÝDEN.CZ. Stanovisko odborné skupiny bude oficiálně zveřejněno v pátek.

Pejchal potvrdil, že členové komise se byli schopni ve většině otázek shodnout. "Až na jednu výjimku jsme došli ke konsensu," uvedl. Bližší podrobnosti však zatím sdělit nechtěl.

Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek, který se jednání komise nezúčastnil, se k rozhodnutí také nechtěl příliš vyjadřovat. "Oficiálně to stanovisko neznám," řekl. "Ale pokud je vaše informace pravdivá, mohu k tomu dodat jen jediné: Národní knihovna totéž tvrdí celou dobu."

Regulérnost hlasování poroty v soutěži, z níž mezi čtyřmi sty dalšími projekty vyšel vítězně právě Kaplického návrh, byla v minulosti opakovaně zpochybněna například ze strany České komory architektů. Organizaci se nelíbilo, že vyhrál projekt, který nedodržel některé ze zadávacích podmínek soutěže. Spor se týkal hlavně požadavku na umístění Národních konzervačních fondů v nadzemních podlažích stavby, se kterým Kaplického návrh nepočítá.

Mezinárodní porota hlasovala o vítězi soutěže v březnu, Kaplického návrh označila za vítězný jednomyslně.

Právní komise je jednou ze tří odborných součástí takzvaného Týmu Národní knihovna. Vznikl 25. října, aby vyřešil vleklé spory mezi představiteli pražského magistrátu a Národní knihovny. Kromě právníků zahrnuje ještě odborné skupiny z oblasti památkové péče a architektury a zastřešující orgán tvořený zástupci obou stran sporu v čele s primátorem Pavlem Bémem a ředitelem knihovny Vlastimilem Ježkem.

Staronový problém: cena

Kaplického vítězství ve sporu o platnost architektonické soutěže může být i přesto zbytečné. Na stavbu knihovny totiž může být v rozpočtu ministerstva kultury pro příští rok vyčleněno jen 50 milionů korun, ačkoli původní vládní návrh počítá se zhruba 219 miliony.

Snížení ve středu navrhl sněmovní výbor pro kulturu, který chce ušetřené prostředky přesunout na program záchrany architektonického dědictví, tedy na opravu památek. Původní návrh poslance Petra Plevy navrhoval přesunout na opravu památek celý rozpočet knihovny. Výbor jej sice neschválil, ale přijal kompromisní návrh Michaely Šojdrové, který ponechává na novostavbu pouze 50 milionů. Podle Šojdrové je tím prý zachována určitá perspektiva.

Pleva připomněl, že rozpočet pro příštích několik let počítá na stavbu dohromady s 1,77 miliardy korun. Míní, že jde o naprosto virtuální číslo, protože už dnes je jasné, že náklady dosáhnou nejméně tří až čtyř miliard.

JESSIEATREIDES: blbost. prednaska v senatu byla po tom slavnem prezidentove vyroku

coze? stezi uveritelna historka teda :)

Ještě jedna pomluva: Než Bém vlezl do televizní debaty s Kaplickým na TV NOVA, měli společné jednání... Při tomto (dle Béma neformálním) jednání byl primátor jako mílius, na konci však vytáhl jakési lejstro - usnesení, které chtěl od Kaplického podepsat. Svým podpisem by Kaplický ztvrdil, že souhlasí s umístěním knihovny mimo Letnou. Když Kaplický řekl, že nepodepíše, Bém se rozlítil... Asi doufal, že pěna u jeho huby přesvědčí, že se ho Kaplický zalekne... Nelekl se...

Další pikoškou je skutečnost, že Klaus vytáhl do boje s Kaplického blobem poté, co dal Kaplický na své přednášce v Senátu jasně najevo, že globální oteplování a obavy o osud planety nejsou tak úplně mimo mísu, jak tvrdí náš prezident... A byl oheň na střeše.

Kaplický se po celý svůj dospělý život neohýbal - a kdyby se byl býval ohnul, asi je dnes stokrát bohatším mužem než je po realizaci Selfridges... Když ale vydržel být sedmdesát let rovný, proč by to měl dělat nyní?

Hnusná pomluva: včera na jednom vinařském rautu (pozvání courtesy of Wittgenstein, díky!) jsem sledoval Béma, jak nevšímaje si přiložených příborů si bere jídlo z mis na švédském stole holýma rukama. Blob jeden...

JORERU: prosím, prosím, nebylo by možné vyhnout se článkům Štěpána Kotrby? já už jen když čtu měl financovat jezuitský řád či Vatikán jako dějinnou omluvu za cenzuru a činy pátera Koniáše, tak se musím smát...

Knihovna pro národ Komenského, Noemova archa a restaurátorské centrum pro napravení hříchů minulosti

Diskuze šéfredaktora Jana Čulíka (Ukryjte ty knihy před čtenáři!) s Kateřinou Novákovou z NKP (Projekt Národní knihovny není megalomanský) nepostrádá logiku z obou stran. Je ovšem otázkou, zda může jeden objekt plnit tolik funkcí naráz. "Přítulná" univerzitní knihovna, jak ji nastiňuje ke Glasgowské knihovně přitulený Čulík, plní funkci okresní knihovny pro univerzitní město. Centra informací pro univerzitu. Podzemní trezor na poklady písemnictví , jak funkce knihovny oproti tomu ukazuje pracovnice NKP, plní i další funkce, které okresní knihovna plnit nemůže. Když se poprvé uvažovalo o předání knihovního areálu Klementina katolíkům pro Jezuitskou univerzitu (pravý důvod současného stěhování NKP na Letnou), vznikla idea centrálního pracoviště, které by sdružovalo funkce protiatomového trezoru na poklady písemnictví z celé republiky, veřejné univerzitní knihovny, obrovského restaurátorského a digitalizačního pracoviště s laboratořemi a výzkumnými pracovišti, propojenými s univerzitním kampusem pro pracoviště jazykových věd. Výstavbu tohoto areálu měl financovat jezuitský řád či Vatikán jako dějinnou omluvu za cenzuru a činy pátera Koniáše. Vzniklé centrum mělo mít minimálně středoevropský charakter, spíše však rozměr celoevropského centra vzdělanosti a péče o památky písemnictví. Mělo být nejmodernějším a nejvybavenějším restaurátorským i knihovním pracovištěm na světě. To měla být cena za opuštění Klementina a jeho návrat nemilované katolické církvi. Množství plesnivějících písemných památek v nevyhovujících depozitářích po celém Česku si to zaslouží.

A stejně jako v jiných případech, kdy se původní záměr odcizil svým tvůrcům díky nic nevědoucím politikům, i z této ideje zůstalo torzo. Finanční i funkční. Korunu blbosti původnímu záměru pak nasadila komise, která vybrala futuristickou, bionickou architekturu od světoznámého architekta, jehož originalita ovšem vylučuje kompatibilitu s další architekturou v okruhu stovek metrů. Plán na výstavbu, která by zastavěla postupně do poloviny století celou Letnou, vzal za své. Ambiciózní myšlenka na gesto Vatikánu vůči odkazu Husa i ostrakizovaného českého písemnictví také. Vatikánská banka si musela oddychnout, katoličtí píáristé také. Nebylo to pro ně jednoduché, odčinit vinu jednoho paliče knih. Nikoho dnes uprostřed diskuze o Kaplického chrchlu nenapadne, co se stane s Klementinem dále. Ne v horizontu let, ale v horizontu desetiletí. Nikdo neuvažuje ani v širších souvislostech nad novou budovou Národní knihovny a funkcemi, které by měla plnit nejen dnes, ale opět v horizontu padesáti či sta let.

Původní myšlenka byla daleko velkorysejší, než to, co z ní po letech zbylo a stalo se podkladem pro úvahy NKP. A i ty teď rozežírá pod falešnými argumenty závist. Náklady na původní ideu měly být v řádech miliard euro, podílet se měl hlavně Vatikán, český stát i EU a UNESCO. Z původní myšlenky zůstal pouze záměr v řádu miliard korun. Třicetkrát méně... Finance už dává jenom český stát. Zmizelo ono dějinné gesto přes propast staletí a důvod pro smíření ateistů i protestantů s katolickou církví. V srdci Evropy. V Praze. Zmizel symbol. Obě strany ušetřily a otázkou zůstává, zda je to dobře pro budoucnost. Církev nemusí dělat drahá gesta, Češi i evropští vzdělanci nemusejí obracet své oči vděčně k Bohu. A Komenský, onen učitel národů a symbol moudrosti a vzdělanosti oslovující minulost i budoucnost, nedostane svou knihovnu. Protože chrchel se Komenského centrem stát nemůže. Nemá na to.

Co měl dostat stát od Vatikánu výměnou za historickou budovu Klementina?

- Náhradu těchto prostor jako klimatizovaný, rozsáhlý několikapatrový podzemní trezor na všechny historické památky písemnictví nevyčíslitelné hodnoty , doposud mnohdy nezkatalogizované, roztroušené a hnijící ve sklepích knihoven , zámků a depozitářů po celé zemi. Centrální archivní instituci na úrovni 21. století. Památník národního písemnictví či Muzeum evropského písemnictví - jak chcete. Ale spíše to druhé, s velkorysým přispěním Evropské unie k záchraně kulturního dědictví a jeho šíření do veřejné domény. Podzemní trezor proto, aby to nejcennější z písemných památek zůstalo uchováno i pro případ katastrof, válek či jiných apokalyptických událostí.

- Digitalizační, restaurátorské a duplikační centrum, vytvářející digitální kopie i papírové duplikáty manuskriptů, grafických tisků i těch vzácných knih, které by měly být k dispozici "na povrchu". Zachovávající originály příštím generacím co nejbezpečněji a na úrovni nejšpičkovější vědy.

- Centrální univerzitní knihovnu s rozsáhlou, 24 hodin denně otevřenou studovnou pro nejméně 2000 lidí a referenčním počítačovým centrem "na povrchu", s onou Čulíkem tolik vychvalovanou expresní mezinárodní meziknihovní výpůjční službou

- Evropské studijní vysokoškolské a vědecké pracoviště jazykových věd, oborů restaurování, grafických a tiskových technologií s laboratořemi, dílnami a kampusem
mezinárodní vědecké a prezentační centrum s přednáškovými sály, výstavními síněmi a kulturním zázemím pro evropskou prezentaci a reprezentaci písemnictví a humanitních věd

- Centrum Komenského , provádějící osvětu v duchu původního ideálu Komenského vševědy: prostřednictvím vzdělání zcivilizovat člověka a dojít k nápravě lidstva. Centrum šířící digitalizované písemné památky veřejnosti v multimediální podobě a propagující evropskou jazykovou různost a bohatost jako nejcennější hodnotu starého kontinentu. Propagující dospělým i dětem "školu hrou", vzdělávání na úrovni 21. století a šířící úctu a lásku k vědění. Přispívající k vidění Česka jako středu kulturní Evropy, tisícileté jazykové křižovatky i průsečíku obchodních cest a politických zájmů.
To měly být funkce celé Letné od Hradčan až po Holešovice. Na oplátku měl stát restaurovat Klementinum a vytvořit tak jádro obnovené univerzity, ke které by se přidal areál na Hagiboru (původně areál ZŠ Flora na sídlišti Jižní město II., ještě dříve budova Federálního shromáždění), uvolněný poté, co by se americká vysílačka Svobodná Evropa definitivně odstěhovala z Česka. Už deset let se o to snaží jedna skupina pražských jezuitů a v minulosti měla tichou podporu i u některých členů vlády. Právě pro tu ideu smíření a napravení pošramocené pověsti církve velkým činem, ne jen malými slovy. Naplnila by se tak myšlenka, se kterou přišlo Tovaryšstvo v roce 1556, kdy začala výstavba Klementina jako jezuitské tiskárny, astronomického pracoviště a Karlo-Ferdinandovy univerzity a kterou se snažili realizovat až do roku 1773 , kdy byl řád jezuitů zrušen pro svou mocichtivost a knihovna Marií Terezií prohlášena za Císařskou a královskou veřejnou a universitní bibliotéku. Ta původní myšlenka, zničená na staletí fanatikem Koniášem, intrikami a právem útrpným, byla provozovat v Praze špičkovou vědu, přinášet do Čech vzdělanost. Vytvořit z Prahy centrum evropské vzdělanosti a duchovní velikosti. Střed Evropy.