"Šnapsideje" z Letné
Lidové noviny, 26. února 2008
DISKUSE
Schnapsidee je výstižný německý výraz pro nápad tak absurdní, že mohl vzniknout pouze ve stavu silné opilosti. Odpovídající český výraz neexistuje, což je velká škoda, protože leccos, co se děje v zemích českých, by si takové označení zasloužilo. Jako občan Letné bych zde rád uvedl několik příkladů, které mají celostátní rozměr.
Stadion v rezidenční čtvrti
Příkladem takovéto "šnapsideje" může být fotbalový stadion s kapacitou 30 až 40 tisíc míst v rezidenční čtvrti městského centra. Nedávno jsem navštívil ligový zápas Bayernu v mnichovské Allianz Areně. Byl jsem tam s kamarádem, který má permanentní vstupenky k sezení i k parkování. Stadion byl postaven na zelené louce hned u dálnice a technické řešení plynulosti dopravy při příjezdu i odjezdu je na nejvyšší úrovni. Přesto, že stadion byl plný asi z poloviny, stáli jsme při odjezdu téměř půl hodiny v zácpě. Přitom chodci jsou od automobilového provozu zcela odděleni a v okolí Allianz Areny nikdo nebydlí, takže tu nelze hovořit o běžném provozu obyvatel nebo o tranzitním provozu. Fotbalové stadiony patří tam, kde vadí co nejméně. To, co se děje v době fotbalových zápasů na Letné, v jedné z nejatraktivnějších rezidenčních čtvrtí Prahy, nelze nazvat příjemným životem -- dopravní chaos, divoké parkování na přechodech i na chodnících, řvoucí agresivní fanoušci, rozbité lahve, pozvracené a pomočené chodníky, tramvaje narvané k prasknutí. Kdyby tu nebyl stadion Sparty, byla by Letná -- díky svým parkům -- lepší čtvrtí pro příjemný život, než jsou Vinohrady. Jenže podle přání "fotbalového bosse" Vlastimila Košťála by se měl stadion zásadně zvětšit: až na výše uvedených 40 tisíc míst! -- Aby si pak na sebe vydělal, muselo by se tu pořádat také podstatně víc akcí, než je tomu dnes. Je zřejmé, že pan Košťál nebydlí v blízkosti žádného fotbalového stadionu, jinak by ho něco takového vůbec nemohlo napadnout. Totéž platí i pro jeho kamarády z řad politiků, kteří záměr rozšířit stadion na Letné podporují.
Jednoduché řešení
Řešení je přitom jednoduché a prakticky pro všechny výhodné -- přesunout sparťanský stadion na pražskou periferii. Tam by si mohla Sparta postavit svou moderní arénu, která by zároveň sloužila jako stadion "národní". Jelikož by se jednalo o stadion "národní" a peněz pro vrcholový sport se u nás najde vždycky dost, určitě by část nákladů pokryl nejen pražský, ale i státní rozpočet. Majitel Sparty, finanční skupina J&T, by pak mohl na místě nynějšího stadionu postavit luxusní rezidenční čtvrť -- pod mottem "V centru Prahy a přitom uprostřed zeleně". A občané Letné by tak byli osvobozeni od hrůz, které jim zápasy na Spartě v současné době přinášejí. Argument, že Sparta je tradiční letenský klub a její stadion na Letnou patří, je sice pochopitelný, ale zastaralý. Vždyť Sparta je dnes klubem spíš evropským než letenským. -- Také v Mnichově probíhala podobná diskuse. Odchod Bayernu do Allianz Areny z tradičního Olympijského stadionu byl také kontroverzní. A dnes jsou všichni spokojeni. Nevidím důvod, proč by tomu v případě Sparty mělo být jinak. Dovedu si dokonce představit, že by nový stadion pomohl zvýšit návštěvnost na utkáních Sparty; jistota zajištěného parkování, lepší dopravní dostupnost, na rozdíl od současného dopravního chaosu, by mohly v leckom vzbudit chuť zajet si na Spartu třeba do Letňan. Stadion v centru města je přece nemoderní anachronismus.
Co s knihovnou
Do centra zcela určitě patří Národní knihovna. Odsunout ji někam na periferii, to je další "šnapsidea", která může napadnout jenom člověka, jenž knihu neotevře, jak je rok dlouhý. Knihovna musí být co nejblíže centru společenského dění a vzdělanosti. Výstavba moderní knihovny na tramvajové smyčce v rohu Letenské pláně má svou logiku -- z náměstí Jana Palacha, od Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je to pěšky deset minut, ani Karolinum není daleko; místo pro novou knihovnu je na kopci, takže dojde-li k dalším záplavám, velká voda knižní fond neohrozí. Do kategorie "šnapsidejí" patří také záměr zrušit mezinárodní architektonickou soutěž, která už proběhla. Je bezpředmětné, zdali se vítězný návrh někomu líbí, nebo nelíbí. Lpění na podřadných formalitách je směšné. Neexistuje nic, co by se líbilo všem, a na Eiffelovu věž v Paříži nebo na Obecní dům u nás v Praze si zvykli i jejich zavilí odpůrci. Primátor Bém, který Kaplického vítězný návrh zprvu nadšeně podporoval, ale poté, co nabyl dojmu, že se lidem líbit nebude, hbitě obrátil, by si měl uvědomit, jaký dopad by mělo zrušení mezinárodní soutěže, která byla řádně vypsána a řádně proběhla. Pověst naší země by tak v evropském kontextu utrpěla další ránu a naši potenciální zahraniční partneři by se jen utvrdili v názoru, že jsme zemí, kde se pravidla a dané slovo nedodržují. Tato skutečnost by mohla mít i ostudný dopad na Bémovu olympiádu. Chtěl bych vidět světově uznávaného architekta, který by se chtěl účastnit výběrových řízení na potřebné sportovní stavby -- a Mezinárodní olympijský výbor přece mezinárodní soutěže v takových situacích požaduje.
Voda na kopci
A postavit na kopci nad Vltavou obrovské akvárium a naplnit je nesmírným množstvím vody? Něčeho takového se dopustit na nejexponovanějším místě uprostřed Prahy, nad nenahraditelnými architektonickými památkami? Velké mořské živočichy ubytovat v samotném srdci Evropy? Nemohu si pomoci, ale stejně jako aktuální nápad magistrátu protnout Letenské sady dvouproudou "dálnicí" i to je čirá "šnapsidea".
O autorovi| David Binar, zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených
(c) 2008 Lidové noviny a.s., ISSN 1213-1385 (c) Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.