hromada těch sraček kolem knihovny vznikla i kvůli pomluvám: někteří členové pražské kulturní obce nedokáží Ježkovi zapomenout prodej budovy ČRo na Pankráci (argumentují, že budova prý měla hodnotu dvou miliard a byla prodaná za asi desetinu, ačkoliv nemají jediného důkazu pro to, že by někdo ty dvě miliardy odhadné hodnoty zaplatit chtěl; budova nadto vynikala nadměrným použitím azbestu jako stavebního materiálu, o jeho účincích snad ve vzdělané společnosti nemusím.) Taky mu nemohou zapomenout prodej sv. Michala v Michalské ulici - to zase proběhlo na povel z Ministerstva kultury, který zněl: zbavte se toho. Prošla jsem celý vyšetřovací spis Policie ČR týkající se této kauzy a souhlasím se závěrem vyšetřovatele - že se totiž nepodařilo najít jediného důkazu, které by hovořilo o tom, že se trestní oznámení na Ježka zakládá na pravdě.
Stejně tak jsem měla možnost prostudovat si podklady k výběrovému řízení na provozovatele tzv. info-centra - to o čem psala Platzová v Respektu. Nabídka byla řádně zveřejněna, podmínky jasně dané a nejvyšší cenu zaplatila firma, v které figuruje Šmerda. Nic víc, nic méně.
Prostě kromě sebe sama znám asi tak několik desítek lidí (osobně), kteří jsou schopni přemýšlet nad novou budovou knihovny z pohledu informační společnosti, z pohledu zvyšujícího se počtu studentů, z pohledu vyšších nároků na tuto instituci, z pohledu kulturního a v neposlední řadě i z hlediska významu takovéto netradiční stavby (skrývající v sobě tak významnou kulturní instituci, která pečuje o jednu z mála věcí určujících naše "češství" - tedy veškeré písemnictví v českém jazyce). Ostatní řeší, jestli je jim sympatický Ježek, jestli se jim líbí tvar pláště (i když vlastně ani pořádně neví, jak bude vypadat), jestli není knihovna v době digitalizace zbytečná a jestli by se na nádvoří Klementina nedala postavit padesátimetrová věž a sedm pater pod zem skladiště. Vědí úplné hovno (včetně redakce A2), o to víc jsou slyšet. Bohužel.