DAVIDOWITCH: mno... já se zasekl už na střídavých obvodech :-) (všechny ty komplexní kapacitance, rezistance a impedance). a ty zrovna v počítačích nejsou... (jakkoliv uznávám, že jsou analogové obvody taky zajímavé téma, tak tehdy prostě frčela digitalizace a mě to nezajímalo...). ale na FEL jsem nevydržel dlouho, to je pravda.

Fakulta Informatiky na ČVUT mě relativně zajímá, to je fakt... v 90tých letech (a vlastně až donedávna) neexistovala.... ale nepřihlásím se tam, dokud nebudu mít dostatečnou záruku, že zase nepropadnu z matiky:-)

(ale BTW, neměl jsem na mysli jen ASM... měl jsem na mysli, že celá informatika vychází z teorie jazyků a automatů a ne z ostatních oblastí matematiky...)

XCHAOS: Hele, ja nevim co se ucilo kdyz si zkousel studovat ty, ale za nas mel FEL pomerne dost predmetu o tom jak to funguje zdola nahoru (od tech hradel vejs). A pak pochopitelne pro HW zamereni (tj. moje) ty vic advanced veci.
Ale jeden ze zakladnich rozdilu mezi IT na FEL a na MFF je v tom ze FEL to ma staveny vic na tom ASM a MFF vic na ty matice kolem

DAVIDOWITCH: budiž... to je zajímavé pro lidi, co se zaměří na co největší optimalizace, nebo sami chtějí procesory vyvíjet.

mě jde spíš o to, že v matematice jsou na začátku nějaké axiomy, teorie množin, množiny přirozených, celých, racionálních, reálných atd. čísel, apod.... která píše člověk na papír, resp. kreslí si k nim symboly a obrázky na papír. na tom to všechno stojí... ale ohledně programování se nakonec spousta věcí odvíjí od toho, že základním stavebním kamenem je drát, který pod napětím buď je, nebo není. většinou se pak předpokládá, že od téhle základní reality jsou nejen uživatelé, ale i programátoři natolik odfiltrováni, že je vůbec nemusí zajímat... ale ono tomu tak docela není. nemyslím, že by se mělo jít až na úroveň logických hradel, a tak... ale aspoň nějaká "informační fyzika" podle mě potřeba je (cca místo dnešní matematiky...)

XCHAOS: Jo, tyhle zaklady jsou ale tak jako druhak, maximalne tretak. V momente kdy pak chces prednaset neco min superzakladniho, tak potrebujes resit future fily, reorder buffery, replay mechanismus, co je noveho a zajimaveho v branch predictions atd, a to se proste meni.

DAVIDOWITCH: tady bych rád poznamenal, že třebas jen samotný základ architektury procesoru - tedy sběrnice, mikrokód, adresování paměti - je princip, který se výrazněji nezměnil už od 50tých let a začátků kybernetiky, a že dokud IBM nezadrátuje nějaké neuronové sítě přímo do křemíku (nebo grafénu - http://teckacz.cz/-/16836 ), tak asi opravdu bude mít smysl to lidem se zaměřením na VŠ informatiku přednášet.

V podstatě čím lépe chápeme základy jakékoliv abstraktní struktury, tak tím lépe pak chápeme, co na těch vyšších levelech je nevyhnutelné a co jen lidé zatím nevymysleli jinak a lépe: no a konkrétně informatiky nevychází z matematiky (nebo tedy vůbec ne z analýzy a téměř vůbec z linerální algebry, i když tam už je to trochu složitější) - ale vychází z architektury procesoru. Proto bych výklad základní architektury procesoru (spolu s teorií automatů a jazyků) viděl jako "základnější" předmět u zaměření na informatiku, než třeba matematickou analýzu (tu bych nechal volitelnou pro vyšší ročníky).

KEDRIGERN: To hrozne zalezi co presne. Pokud pises o algoritmech, tak jasny. Pokud ale treba pises o modernich architekturach procesoru, tak se to meni. A ostatne pokud mas kurz na paralelni programovani, tak treba s nastupem GPGPU se ti celkem zmenilo co tam chces ucit.

Ten zbytek jasnej. On to pak je takovej pes jitrnicku sezral. Protoze pokud chces ze skript udelat literaturu, tak na tom musis udelat mnohem vic nez vycuc z prednasek. A to trva dyl a dokud to nevydas, tak to nikdo neoceni. A pak je tu celej ten problem, ze kdyz to vydas cesky tak ses vesmes nemusel obtezovat (malickej naklad), kdyz anglicky tak si v obrovsky konkurenci..

DAVIDOWITCH: No nevím tohle je zrovna zkušenost z IT. Látka, která se píše do skript se nestává obsolete - viz Donalt Knuth. Akorát to musí být napsané dobře a ne dle požadavků korporací.

Koneckonců i jednotlivé úlohy se nemění napříč jazyky. Je jedno zda píšeš threadpool v C či v C#...

Máš pravdu, že jsem se bavil spíš o něčem jako je velmi podrobný sylabus, zápisky z přednášek či tak. Ale to je to, co je potřeba. Příklady vznikají na cvičeních (a opět u nás nejeden cvičící všechno psal).

Podrobnější skripta pak nahradí literatura. A ta může být obecnější nebo naopak konkrétnější. ve smyslu, že bichle jako "Standardní knihovna C++" (nebo jak se to jmenuje) se ti hodí dlouhodobě.

A samozřejmě, kdyby vše bylo rozumě přístupné, tak by se lépe recyklovalo a snadno by se udělali skripta přiléhající přednášce z jakéhokoliv materiálu na stejné téma (i když třeba mírně jinak pojatém).

KEDRIGERN: Asi zalezi co se presne bere pod pojmem skripta. Kdyz si vemu co sme meli my (skripta + cvicebnice), neverim tomu ze to je napsatelne za 26 hodin (13 tydnu x 2h pripravy) ani za jakykoliv maly nasobek tehoz (treba 5, nez se latka v IT stane znacne obsolete). A prednasky byly hodne povidaci, s tim ze prezentace vesmes jsou obrazky ktery nechce kreslit na tabuli.

DAVIDOWITCH: Tak IMHO to je obecně tak, že se k přednášce (1.5h) účtujou 2h přípravy.

Když si během hodiny rozmyslíš, co chceš přednášet, tak za další hoďku sepíšeš prezentaci. A z prezentací udělat skripta, či podrobný sylabus (což je obvykle dostačující) není těžké. V reálu přednášíš víc jak jeden rok, čili čas zkrať na aktualizaci prezentace (20 minut).

Když to sepíšeš a dáš na verzovací systém, tak ti chyby vychytají studenti a třeba rozepíší stručné části.

No já jsem psal skripta (s kamarádem) na Matematickou analýzu 1, 2, 3, Diskrétní matematiku 1, 2, Lingebru 1, 2. A asi ještě na něco. S cvičícím jsem tvořil Administraci UNIXu (jeho sylabus k cviku, já jsem to rozepsal do textu - protože jsem tomu nerozuměl a potřeboval jsem to pro sebe). Všechno jsem to psal z většiny kvůli sobě, abych tomu porozuměl a nasdílet to dál byla logická cesta (už jen proto, že pak chodily další vypracované kusy).

Ten kdo má ke své přednášce skripta má méně práce u zkoušky a obecně na přednášce. Např. když ti odpadne hodina, tak můžeš vše vyložit rychleji, ale studenti se to doučí ze skript. Na zkoušku ti přijdou v průměru třeba jen 1.2x namísto 2x u toho, kdo nemá materiály. A obecně jsi vnímán pozitivně. IMHO otevřený přístup a materiály vítězí na celé čáře i z pohledu pedagogů.

XCHAOS: taky se toho fakt bojim :) je hezké řešit aby mě přijali a pak nastává otázka...co když mě přijmou? co si počnu? :D

no, nebýt přijat je jedna věc, to mě se vcelku i podařilo v životě opakovaně, být někam přijat. ale těžký je dokončit to. kritický je v tomto podle mě vždy konec druháku: protože zopakovat pak to, co člověk na konci druháku neproleze v třetím ročníku, je fakticky nemožné.

jj, o bod mě minul chtěný obor, ale zkouším dál...

moc se sem nehodím :D já nebyla přijata na VŠ bo jsem nezvládla talentovky... letos to zkusím zas, když to vyjde tak třeba začnu dělat rekordy :D

KEDRIGERN: Zajimavy s tema studentama. Ze by nekdo psal rok skripta a vesmes nedelal nic jinyho, FEL na to prachy nema (nemel). Hodne se kvuli tomu resilo uceni podle zahranicnich ucebnic (coz je prekvapive malej problem koupit, a obrovskej problem nebot jsou anglicky... v IT dost smutna situace)

oprava - nedokončit

dvakrát a prosím už naposled. nedokončit, to už si nemůžu dovolit, proto důsledně vybírám, co je to "ono" a už to nechci nedokončil, podaří-li se mi tam dostat.

DAVIDOWITCH: UK, ZČÚ, Hradec, ...

Nemluvě o tom, že mnohdy část skript píší studenti a učitel rozšiřuje/autorizuje.

KEDRIGERN: Zajimavy, na zaklade jaky skoly mas tenhle nazor. (Nebo je to vzato s ohledem na to jako by to podle predstav MSMT melo fungovat?). Ten muj je zalozenej na pomerne dlouhy debate na dany tema na CVUTu (konkretne FEL).

XCHAOS: Upřímně pochybuji, že existuje víc jak 100 zcela soukromých škol. Povětšinou jsou soukromé školy stejně silně dotované (například stipendiemi). Čili je to zdůvodnitelné všude.

Ale povětšinou jsou dostupná. Jen nejsou nějak dobře katalogizovaná a mnohdy chybí zdrojáky (pro pdf).

DAVIDOWITCH: Nesmysl. Skripta jsou započítány do běžné pracovní naplně (třeba příprava na přednášku). Dále jsou skripta mnohdy základem pro knihy etc. a ty jsou bodované (a jsou bodované celé, ne jen upgrade skripta - kniha).