E2E4: ty jo... sám si v Barmě viděl místního kováře, jak vyrábí kola pro bůvolí káru... a to je to o čem mluvím.
toto mají v chudších zemích - my tuto infrastrukturu nemáme (máme popravdě venkovské svářeče, kteří jsou schopni uspokojit 95% poptávky po motykách, kdyby dnes díky ultralevné ropě nebylo levnější dovážet motyky z Číny..)
představa, že městské obyvatelstvo je nějak zásadně potřebné pro chod života na venkově, je pravdivá jenom zčásti.... to, co dělá problém v ekonomice, je hlavně to, že pouze zlomek populace dnes bezprostředně pracuje na něčem, co je potřeba k přežití (od těch zemědělců až po transplantace). většina lidí se věnuje lifestylovým záležitostem (asi jako kdyby ve starověku stavěli pyramidy nebo pořádali gladiátorské zápasy, a tak něco). "lifestylový průmysl" má dvě zvláštnost: zaprvé, to, že ho vyřadíš z činnosti, nepovede okamžitě k hladomoru a rozkladu - zadruhé: ti lidé budou mít pocit, že nastal konec světa (přesto, že nenastal !). a nezaměstnanost je prý psychologicky dost obtížně zvládnutelná (ne pro mě... ale já jsem vyjímečný jedinec, v tomto :-)
příklad: člověk, který např. prodává auta, si myslí, že je životně důležitý pro civilizaci - protože si to auto koupí někdo, kdo ho nutně potřebuje a na kom závisí civilizace (zemědělec, lékař). ve skutečnosti: jenom zlomek prodaných aut ale využije někdo takový - a proto by civilizace vystačila třeba i s desetinou lidí, kteří prodávají auto - netvrdím, že to lze přesně naplánovat, nebo spočítat, ale prostě to tak je). a proto mluvím o "lifestylovém průmyslu" (abych se vyhnul zprofanovanému označení jako "konzumní společnost", apod. - ve skutečnosti, ten konzum je symptom, nikoliv podstata toho, o co jde)
dlužno poznamenat, že proti lidem, co pracují v lifestylovém průmyslu, nemám vůbec nic (dokonce mezi ně dost možná patřím...)