Drahý benzin odrazuje řidiče. Prodej klesl o desetinu - E15.cz / zprávy
http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/drahy-benzin-odrazuje-ridice-prodej-klesl-o-desetinu-832358

Prečo veľa ľudí to, o čom hovoríte, ignoruje?

Mnohí z nevedomosti a zvyšok zo strachu. To, čo hovorím, skutočne v mnohých vyvoláva strach z neznámeho. Ľudský mozog je stroj na vieru. Dokáže uveriť tým najabsurdnejším výmyslom a úplne vytesniť nepríjemné fakty. Tento mechanizmus sa volá denial – popieranie reality – a bránime sa ním proti všetkým zlým správam, napríklad keď ochorieme na vážnu chorobu. Dnes je vážne chorá celá naša civilizácia. Liečba bude dlhá, bolestivá a výsledok je neistý. Po fáze popierania prichádza fáza hnevu – to sú tí nadávajúci čitatelia. Po nej fáza dohadovania sa, to sú čitatelia, ktorí napríklad veria, že miliardu áut so spaľovacím motorom nahradíme po ropnom zlome ľahko miliardou elektrických áut, a nepýtajú sa za čo. Nasleduje fáza depresie, keď analýzou zistíme, že máme naozaj veľmi vážny problém. Až potom prichádza fáza akceptácie, keď sa začíname na budúcnosť pripravovať. Väčšina Slovenska vrátane politikov je dnes stále vo fáze sladkej nevedomosti, prípadne popierania.

Hororové vízie Juraja Mesíka: Už kupuje trvanlivé potraviny - Život.sk
http://zivot.azet.sk/clanok/11664/hororove-vizie-juraja-mesika-uz-kupuje-trvanlive-potraviny.html

A velmi pěkně na to reaguje Heinberg:

Peak Denial | Energy Bulletin
http://energybulletin.net/stories/2012-07-02/peak-denial

...

The recent deluge of cornucopian triumphalism has provoked a few thoughtful responses, including, “Has Peak Oil Idea . . . Peaked?” and “Is Peak Oil Dead?”, both of which carefully sift the evidence and conclude that world oil production is better understood when viewed through the depletionist lens than through the rose-colored glasses of the Peak Oil naysayers.

...

The Peak Oil debate is not a sporting event. What matters is not which side wins, but what reality awaits us. Will we see a continuing plateau in global crude oil production? How long will it last? How big a proportional contribution to total liquids production will we see from tar sands, shale, and other unconventionals? What will be the climate impact as the world’s petroleum supply is increasingly derived from lower-grade resources? And what will be the economic impact?

We at Post Carbon Institute hope to sort out some of the technical issues related to unconventional oil in a report (forthcoming in September) by David Hughes, a follow-up to his 2011 reality check on U.S. shale gas production. But the bigger environmental and economic questions will no doubt continue to generate uncertainties for some time.

...

As many peakists have been saying all along, we’ll know for sure precisely when global oil production peaks (in terms of rate of production in barrels per day) only when we can see a steady decline in the rear-view mirror. But by then it will be too late for society to prepare for the economic impacts of Peak Oil. So is the Peak Oil “movement”—not as an exercise in analysis, but as an effort to warn the world and prevent catastrophe—doomed to failure? Maybe. But by the same token so is most of, if not the entire, environmental movement. We will not substantially change our collective behavior until crisis is upon us.

But even if we cannot avert a crisis, we can prepare some portion of the populace for the aftermath. We can build community resilience. We can seed the public conversation with information that will undermine the inevitable, reflexive effort to blame economic unraveling on handy scapegoats. Also, the future will be better if we protect at least some species, some habitat, some wild places, some water, and some topsoil before the energy-led crash of the economy, so that we have an ecological basis for ongoing existence in the absence of cars, planes, iPads, and cheap, abundant fuel.

SCHWEPZ: Pod článkem jsou věru pěkné komentáře, takže pro zopakování:

Není to žádná studie
... je to PR exekutivce italské ropné společnosti Eni (v článku ho vtipně nazývají "americkým výzkumníkem"). Vzděláním je to ekonom, nikoliv geolog, takže jeho závěry patří spíše do říše fantazie (schválně se za domácí úkol podívejte, jaké byly prognózy IEA a CERA pro svět z roku 2000). Klíčová je tato věta z Wikipedie:

"In the Republic of the Congo, the Italian oil company Eni have announced in May 2008 a project to develop the small oil sands deposit in order to produce 40,000 barrels per day (6,400 m3/d) in 2014"

Čili pán je na všem osobně zainteresovaný.

Ropné písky se samozřejmě těží, ale opět za domácí úkol si dohledejte, kolik dělá denní produkce celé Kanady - údaje z roku 2006, jsou něco přes 1,2 milionů barelů denně. Kolik spotřebuje denně Amerika? Téměř 19 miliónů barelů denně. Víc jak polovinu z toho stále dováží. Přitom kanadská produkce se nedá jen tak škálovat - písky je třeba zahřávat na vysokou teplotu, takže se na místě stavějí jaderné elektrárny...

... navíc proces kontaminuje karcinogeny obrovské množství vody (osm barelů vody na jeden barel ropy), která vesele uniká z povrchových nádrží, kterou ropné společnosti slíbily "snad někdy" vyčistit. Kdo na místě byl, popisuje to přesně jako Mordor z Tolkienových knih - tam, kde byl dřív les, jsou jen haldy toxické strusky a odpadu.

Ani energetická návratnost není nijak skvělá, takže abychom zůstali na stejném čistém energetickém zisku, je nutno produkovat mnohem větší objemy (protože záleží na čistém energetickém zisku, nikoliv na absolutním objemu produkce).

Další fantazie se týkají ropných břidlic (oil shales), které jsou označovány jako kerogen - totiž organické pozůstatky dávných živočichů a rostlin, které je však nutno zahřát na vysokou teplotu (pyrolýza), aby se z nich dala získat syntetická ropa, takže velká část ložisek ve formaci Bakken vůbec není prakticky těžitelná, protože energetické náklady by převýšily zisk (jsou to resources, nikoliv reserves).

A jaký je celkový objem těžby v Severní Dakotě po "novém ropném boomu", jak se to v tisku nazývá? Produkce stoupla z 80 tisíc barelů denně na cca 250 tisíc, čili 1/76 americké spotřeby.

Amerika ve své současné podobě co se ropy týká soběstačná nikdy nebude. Proto musí ropu krást v dobyvačných válkách po celém světě.