Gio: Pamatuji si na příhodu z dětství. Teta měla Kulíška. Pěkný kousek ho byl. Ale měl jednu špatnou vlastnost. Byl moc přátelský. Teta jela na šichtu, Kulíšek zdrhnul a lehnul si pod autobus. Nechtěl jí pustit. Což se stalo několikrát. O moc nešlo, teta ho odtáhla domů a tam přivázala a odvázal se až odjel autobus.
Roztomilé.
Horší bylo, že měl rád děti. A nikdo ho neudržel. Viděl dítě, přiběhl se přátelit, olizovat tvář. Většinou to dítě "neustálo".
Byla ho plná vana.